od Zora » stř kvě 29, 2024 17:31
V zimě v horských oblastech to nebylo vždy po porodu. Dodnes jsem nepřišla na to, jak se dítě dostávalo ke křtu v odlehlých oblastech, kdy fara nebyla v běžně dostupné vzdálenosti.
Ano,. literatura říká, že dítě musí být pokřtěno co nejdříve, ale nikde ani zmínka o tom, jak se dítě přepravovalo do kostela.
Nebyly mnohdy mosty, ale brodilo se, v zimě závěje, matka s dítětem do kostela jít - jet nemohla...
Dítě se muselo ale krmit, nějak udržovat v suchu - přebalovat, nebo nějak udržet jeho tělesnou teplotu... Bohatý sedlák dítě s kmotrou odvezl, ale jak to dělaly chudé podruhyně nebo svobodné matky, to fakt nevím...
Až v roce 1782 vyšlo nařízení o zvýšení počtu far a lokálií tak, aby byl kostel ve vzdálenosti 1 hodiny...
PO roce 1650, kdy nebyl dostatek katolických kněží, byla farnosti velice rozsáhlé...
Jsou otázky, které nemám zodpovězeny.
Jednou taky kolegyně psala o tom, že kolem r. 1950 se děti, narození v zimě v Beskydech, křtily až na jaře, až se dalo bez potíží sjet do údolí. Jestli to tak bylo i dřív a rodiče se vystavovali tragedii, že dítě zemře nepokřtěné, to nevím... Z
edit - Bohužel ještě také varianta, že po příchodu do kostela nebyl kněz přítomen, ale byl na opačné straně farnosti u umírajícího... Fakt nevím, jak to tehdy dělali, jen čtu, že se muselo (a chodilo) ke křtu do druhého dne... bez odpovídajícího vysvětlení...
Mezi námi, jak to věděli, že děti byly pokřtěny do druhého dne po narození... Křest není zapsaný... Ani porodní bába se mnohdy tak rychle do kostela nedostala, aby mohla nahlásit porod...
edit 2
jedna hodina pěší chůze.