Pak jsem se ještě chtěla zeptat jak to bylo se svatbou před rokem 1920?Všichni předci které jsem našla mají svatbu až když je jednomu 21let a to už mají i 2 děti
někde neni ani uvedeno jestli se otec přiznal,jen je pak legalizovan svatbou.Tak to má i moje babička, která se narodila v roce 1916 neni ani uvedeno,jestli se otec přiznal, jen že byla svatbou legalizovana viz fotka.
viewtopic.php?f=31&t=43561Zde rozepsány podmínky a okolnosti legitimizace.
Otec se "nepřiznával" k biologickému otcovství. Šlo "jen" o předepsanou formulaci, aby mohla být uskutečněna legitimizace. Tato možnost se v matrikách objevuje zhruba kolem r. 1800 a měla především snížit počet nemanželských dětí.
Legitimizovanému dítěti se změnil status z nemanželského dítěte na manželské legitimizované, dostalo jméno po manželovi své matky a tím se mu zmírnily následky, které by si z nemanželského původu nesl do života.
Formulace se liší podle farností, ale podstatou je to, že se manžel matky dobrovolně nechá vepsat do matriky jako otec. Proto jsou vždy přítomní i svědci, kteří dosvědčují akt dobrovolnosti. Nezkoumalo se, zda otec dítě zplodit, mohl zplodit, ba ani to, zda v době početí byl přitomen
Proč není u některých zápisů uvedeno, že se "otec přiznal" a jen jsou dopsány jeho nacionále do kolonky otec?
Většinou, co jsem viděla, to bylo proto, že manžel současně legitimizoval více dětí své manželky, takže dost často pak bývá dopsána formulace - cítím se být otcem, přihlašuji se , chci být zapsán, přiznávám se... za otce jen u jednoho z dětí a u dalších dětí se pak jen dopisovaly do kolonky otec potřebné informace. Nevím, jestli je to i Vás případ, uvádím jen možnosti.
Další možnou vysvětlivkou je to, že kněz tuto formulaci prostě zapomněl napsat, nebo že toto prohlášení bylo uvedeno mimo matriku na dokladech, které se o legitimizaci zcela jistě vedly i v dalších dokladech na faře.
U všech okolních legitimizací v matrice, na kterou jste uvedla odkaz je ale formulace přiznal se za otce uvedena.
Skoro ve všech případech (až na to opravdu méně časté, co popisoval kolega výše), se nejedná o biologické otce.
Narodit se jako nemanželské dítě bylo pro dítě (a samozřejmě pro svobodnou matku) velmi složité, a nedovedu si představit biologického otce, který by si chtěl matku svého dítěte vzít, ale nestihl by to před porodem nebo alespoň těsně po porodu. Jeho vlastní dítě by totiž vyrůstalo v hanbě....a on si bral ženu, která se dopustila hříchu...
Vůbec to nesrovnávejte s dnešním trendem, kdy partneři mají spolu děti a berou se až třeba deset let po narození dětí, nebo vůbec ne.
Tak to prostě funguje posledních cca 30 let, dřív to bylo nemyslitelné.
Je třeba neustále myslet na to, že i kolem roku 1900 bylo manželství posvátným svazkem a prostě dva lidé spolu na hromádce nežili. Ti, kteří žili výjimečně na hromádce, se tím vylučovali z řad obyvatel jak vesnice, tak města a především z církevního společenství, žili v hříchu.
Pokud snad byl někdo z dvojice budoucích rodičů rozveden, bylo možné uzavřít civilní manželství a děti z tohoto manželství pak opět měly status manželských dětí.
Co potřebujete ozřejmit, vysvětlit, tam vkládejte odkazy na příslušnou stránku matriky, já třeba absolutně nepřečtu Vámi vložený výstřižek, nic tam nerozeznám.
Z