Šířit/nešířit - tohle je, přiznávám, těžká otázka, a já nevím, a sám si na soukromí velmi zakládám - ale ne proto, že bych si různé temné kouty minulosti předků nějak nepřipouštěl nebo je nějak vztahoval na sebe. Na jednu stranu bych řekl, že pokud se o tom mluví ve všech dostupných souvislostech, nechať si o tom každý udělá vlastní obrázek. Ale vždycky by u toho měl být ten Čapkův citát, resp. zde parafráze: 'Já jsem Bůh a vím o tobě všecko - jak já bych tě mohl (od)soudit?!'
Mně se trochu zdá, že si jako genealogové a lidé (a potomci) zcela neadekvátně nakládáme trochu moc velký díl odpovědnosti - co já vím o svých praprarodičích? Skoro nic. Jakou mám zodpovědnost za jejich činy 100 let poté? Žádnou - vždyť jsem to neměl jak ovlivnit.
Potom se taky dostáváme na nejistou půdu, co už je historie, kterou lze dát "k dobru", a co je ještě historie rodinná, o které by se mělo raději mlčet, aby se to někoho nedotklo.