jak zjistit místo narození a pokračovat dál?

[tewby]

Dobrý den, v mém genealogickém pátrání jsem narazil na tvrdý oříšek. Můj prapra...dědeček cca 1760 Václav Hadraba. Byl to obecní pastýř. Našel jsem záznamy narození jeho dětí. V okénkách pro otce je u Václava střídavě místo původu Drevníky a Bojanovice. Matka je vždy stejná. U Václava je v každém oknu poznámka svobodný. Takže není možné dohledat záznam o svatbě. Jeho děti se rodili v Drevnikách. On ale v Drevnikách nezemřel a ani se nenarodil . Nenarodil se ani v Bojanovicích a ani tam nezemřel. Matriky těchto oblastí jsem prošel a žádná zmínka o Václavu Hadrabovi tam není. Dokážete mi poradit kde bych mohl hledat dál?

[Věra Mátlová]

Je tam napsáno "svobodný" ve smyslu nepoddaný nebo neženatý?

[Brasl]

Dobrý postřeh. Pak je ovšem otázka, zda byl opravdu obecním pastýřem.
Vrchní pastýř byl roven postavením měšťanovi, a měšťan byl za tři či více celoláníky (dle úrodnosti půdy). Obecní pastýř stál na nejnižším stupni pastýřské hierarchie.

[tewby]

Paní Mátlová: To je opravdu dobrý postřeh. Je tam napsáno svobodný a asi to bude ve smyslu nepoddaný. Protože u ostatních jmen je zapsáno poddaný k Dobříši. S tímto jsem se ještě nepotkal. Myslel jsem, že je to svobodný, jako stav.

Brasl: U jeho jména je napsáno pouze pastýř. Domnívám se, že byl obecní, protože jeho syn Matěj byl také obecní pastýř.

[Věra Mátlová]

Ono v té době se svobodný=neženatý vlastně vůbec nepoužívalo, protože neexistovaly rozvody, leda tak zrušení sňatku ale to u obyčejných lidí prakticky nepřipadalo v úvahu, proto se používalo označení "mládenec (juvenus)" "panna (virgo, ancilla)" pro svobodné a vdovec/vdova pro ostatní - jiná varianta nebyla.
Obecní pastýř byl jistě níž než mistr ovčácký (mistr polní) - tedy vrchní pastýř - ale mohl být docela klidně nepoddaný, často to byli migrující lidé bez vlastní půdy(domu) z panství na panství, najímaní jako zaměstnanci obce.

[tewby]

To by možná vysvětlovalo to, že o něm nikde nemohu najít žádný záznam. On vlastně také mohl přijít třeba z Moravy a umřít třeba v Aši. Celá tahle moje rodina je pastýřská, protože jeho tchán byl také pastýř a jeho syn taktéž. Začínám se obávat, že bude nemožné je dohledat:-)

[Karolina Vernerova]

Píšete, že matriky Drevniku i Bojanovic jste prošel. A matka jeho dětí- jeho žena- byla odkud?
Resp. našel jste jejich sňatek?
Promiňte, jestli nosím dříví do lesa....

[Zora]

http://www.sousedovice.info/kronika/uvod-pokracovani

http://www.rozhlas.cz/cb/neprehlednete/_zprava/220796

http://www.mistopis.org/hoslovice.html

http://www.podhuri-sumavy.cz/private/jmena.html

Je to o nápadech, jak hledat dál...
tohle je pár prvních možností - obcí z netu.
Bohužel, Vaše příjmení je tak rozšířené, že i u nás na Moravě v Ivančicích se vyskytovalo.
Zora

[Brasl]

Všichni žijeme s představou předků připoutaných k půdě. Když jsem poprvé zjistil, že v Krkonoších existoval alpský způsob hospodaření, tj. přes léto se pásli zvířata (od ovcí po koně) na horách, a na zimu je přeháněli do rovin okolo Hradce Králové, tak jsem žasl.
Čili, asi nebude od věci si o pastevectví v dané lokalitě zjistit fakta. Zda také nějakou trasou nepřeháněli do vyšších poloh na léto. A zda s nimi kočovala celá rodina. Ostatně, těch pastevců máte dost, tak není od věci o tom něco vědět. Pro mne je to jenom zajímavost.

[tewby]

Karolína Vernerová - Bohužel nevím odkud je matka jeho dětí, její otec byl pastýř ze Záborné Lhoty, ale záznam o narození a ani o svatbě v té obci jsem nenašel
Zora - Děkuji za odkazy. Já už je všechny dříve projel, ale nedokážu říct, jestli daní Hadrabové jsou zpříznění:-(
Brasl - Děkuji za poznatek. Nepřemýšlel jsem nad tím takto. Dokážete mi říct, kde by se dali takovéto informace o pastevectví v dané lokalitě sehnat?

Napadla mě ještě jedna věc. Zmínili jste tu, že tito pastýři měli smlouvy s danou obcí. Myslíte, že je vůbec možné takovou smlouvu dohledat a zjistit z ní více informací?

[Air15]

K Vaší poslední otázce, ve svém rodokmenu mám také obecní pastýře a dokonce jednoho polního mistra a to ve třech generacích. Zjistil jsem že se jednotlivé generace stěhovali z jedné obce do druhé, kde vždy na čas zakotvili, založili rodinu, a potomek se pak zase stěhoval. Hledal jsem o jejich povolání něco v archivu SOkA obce, kdy mí předkové bydleli, tam jsem zjistil pouze v zápisech jednání zastupitelstva, poznámky kdy pastýřovi prodlužovali smlouvu na např. dva roky dopředu, nebo s ním řešili spor ohledně používání obecní pastoušky, žádnou smlouvu jsem ale nenašel.

[Karolina Vernerova]

Možná jsem mimo mísu- ale nejsem si jistá, že pastýři byli až tak gramotní, aby sepisovali smlouvu.... tedy nejen pastýři, ale tehdejší prostý lid....

[Karolina Vernerova]

Koukala jsem se ještě...
našla jsem Vám asi známé
narození Marianny Hadraba http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... strana=125
a Matěje Hadraby http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... strana=127
v obou se píše, že otec Kateřiny Kožíškové byl zemřelý pastýř z Smolotel č. 20
Tak jsem ještě koukla na index N Smolotel http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... ?strana=17
a tam sice na první pohled Kateřina není, ale zkuste ještě hledat- zkusila bych v Smolotelech hledat ten sňatek ....Napadlo mne, zda u pastýřů neodkazovali v matričních zápisech spíš na poslední místo "pobytu".....
Máte celkem štěstí- je tam dost indexů- tak to snad půjde rychle.
Jiná věc je, že i když v té době samozřejmě ještě nebyla slapská přehrada, řeka tvořila přirozenou přírodní hranici (byla dost velká a s plaváním nic moc, natož s ovcemi). Tamější krajinu trochu znám a zdá se mi, že když si dáte na mapu Smolotely, Drevniky, Zábornou Lhotu a Bojanovice, tak to dost kopíruje hřebeny a kopce (téměř hory )podle Vltavy....
Tudíž hledání v matrikách okolních vesnic bude spíš na levém břehu Vltavy....
A taky jsou ty jednotlivé matriky pro hodně vesnic- velké fary- tudíž přečtením jedné vyřešíte poměrně velké území.
Myslím, že s trochou štěstí se to povede dohledat.

[Brasl]

Možná jsem mimo mísu- ale nejsem si jistá, že pastýři byli až tak gramotní, aby sepisovali smlouvu.... tedy nejen pastýři, ale tehdejší prostý lid....

Pro platnost právního úkonu jsou třeba dva svědkové. To je pozůstatek z minulosti, a jedna z forem smlouvy. Osobně jsem se setkal s tím, že staří sedláci považovali potřesení rukou za nadřazenou písemné smlouvě. Dali si slovo a stvrdili.

Ad tewby, nevím. Já jsem nějaké poznatky o pastevectví posbíral během času z různých publikací a to zejména v souvislosti s Krkonošským budařstvím, jako jedné jeho specifické formy.

[Karolina Vernerova]

to brasl: jasně. myslíme to samé- prostě se dohodli a to platilo....
taky mne napadlo hledat v Krkonoších- znám tam současného pastavce, dodnes ženou kvůli spásání trávy na hřebenech ovce na jaře nahoru a na podzim dolu... a stále se spí na kopcích nahoře....třeba Petrova bouda byla původně pastevecká "chalupa" , že tam by se o nich dalo něco dozvědět
a jiný nevědecký nápad, že se možná za rodinou vrátili až v zimě... nicméně na Slapech asi nebudou takové rozdíly mezi "nížinou a horami"