Mám takovou teorii, že hospodář měl volnou světničku a rozhodl se ji pronajmout za nějaký ten peníz. Vzal si tedy nájemníka (někdy jednu osobu, někdy celou rodinu). Označen byl jako podruh (zajímalo by mě, zda ten název má co dočinění s "poddruh" ve významu "nadlidi a podlidi"... - ve zmíněné povídce dcera "obyčejného" domkaře o podruhovi neměla valného mínění, ani mluvit s ním nechtěla, vždyť to byl jen podruh!
Čeládka ale byli hospodářovi sloužící, kteří ho museli poslouchat. Byl povinen je živit. V dobových knihách se lze dočíst, jak někdy krutý hospodář špatně s čeládkou zacházel, nechtěl je pouštět k muzice, někdy ani do kostela, čeledíni si spolu nemohli povídat a smát se apod. To se domnívám, že u podruha takovou moc hospodář neměl.
Naopak u dobrých hospodářů se čeládce žilo jako členům rodiny, v knize Čelední vůdce od Daniela Adama z Veleslavína je možné se dočíst, že zbožný hospodář a hospodářka měli křesťanskou povinnost čeládku ke zbožnosti vést, dohlížet, zda se aspoň 2x denně modlí, dokonce mohli ověřovat, jaké si čeledín nebo děvečka odnesli z bohoslužby ponaučení...
Na druhou stranu o nájemníka (podruha) si myslím, že se takto starat hospodář nemohl, neměl mu co mluvit do toho, jestli jde večer k muzice, jestli s někým rozmlouvá nebo se směje, jaké si z bohoslužby odnesl poučení...
Dovedu si představit, že rodina měla více synů. Ti, co hospodářství nezdědili a ani se dobře neoženili, měli na výběr, jestli půjdou někam sloužit (jako čeleď), nebo jestli se stanou podruhy (pokud zdědili nějaké peníze, aby mohli hospodáři platit nájem, nebo jestli třeba byli vyučení a mohli hospodáři platit ze svého výdělku částku na nájem).
Otázkou je, jestli mohl hospodářův podruh místo platby za nájem pro hospodáře pracovat (třeba na poli - jak uvádí wikipedie, že podruh byl námezdní /tedy za mzdu/ zemědělský pracovník - tedy člen čeládky.
To si v praxi neumím představit, že by měl hospodář čeládku a pak by mu tam přišel člověk bez střechy nad hlavou a bez peněz a chtěl by se stát podruhem, že místo nájmu v penězích bude pracovat na poli. V tom případě by rozdíl mezi podruhem a čeledínem nebyl žádný.
Logické by mi přišlo, že podruh by byl spíš řemeslník. A nebo např. porodní bába nebo učitel by mohli být podruzi, kteří svůj dům nemají, bydlí v nájmu a živí se svým řemeslem (prací). Nebo staří se dobře nedohodli s mladými, dohoda o vejminku nedopadla či soužití nefungovalo a staří museli jít "spánembohem". Nějaké peníze měli, nestali se proto žebráky, ale podruhy, našli si světničku, kde prostě bydleli, ale sloužící čeládkou nebyli.
Kdybyste věděli o trhlinách v mojí teorii, budu ráda, když to napíšete. Zejména kdyby z matrik nebo z Vašich zkušeností vyplývalo něco jiného.
Hezký den