Listiny s informacemi o sňatku - Olomoucko kolem 1700

[IvoD]

Ahoj všichni,

mám dotaz - zajímalo by mne (vše s důrazem na listiny, které lze nyní někde dohledat), jak to bylo s případným povolením sňatku (konkrétně se mi jedná o oblast Olomoucka) v dobách kolem roku 1700. A jestli se to lišilo v případě, že vlastníkem dané obce byla církev (konkrétně asi premonstráti z Klášterního Hradiska u Olomouce)? Dají se někde dohledat vlastníci území (myslím tím seznamy obcí příp. mapy) - jak to vypadalo (myslím tím které listiny musel kdo vydávat a kdo je nyní archivuje) v případě sňatku v rámci jednoho panství a v případě různých panství? Muselo se už dopředu vědět, na kterém panství budou manželé po svatbě bydlet? Mohli se po svatbě stěhovat a kde jsou nyní jejich případné žádosti o povolení stěhování? Jedná se mi o sedláky a chalupníky, žádná stěhovavá povolání.

Dík

IvoD

[Zdenek]

Odpovím jen částečně, jelikož také neuvádíte, o které obce se jedná. Pokud by se takové listiny dochovaly, tak by nejspíš byly ve fondu velkostatku a myslím, že je jedno, jestli šlo velkostatek s vlastníkem církevním (např. Klášterní Hradisko) , nebo velkostatek, který vlastnila šlechta. Na Olomoucku je asi nejvýznamnější a myslím i největší velkostatek již zmiňované Klášterní Hradisko.
Všechny tyto materiály najdete v Olomouci. Inventáře jsou dostupné na jejich webových stránkách, nebo můžete zkusit napsat přímo do archivu, snad Vám odpoví.

Jak budete vědět, co chcete prohlížet, (pokud se něco dochovalo) doporučuji si to předem objednat do studovny, ať nemusíte čekat. Nic z toho není digitalizováno, takže jen osobně.
Nějaké mapy snad existují, ale určitě zase jen v archivu.
S tím stěhováním to asi nebylo zas tak žhavé. Žádný z majitelů panství se dobrovolně nechtěl zbavovat pracovní síly. Takže pokud hledáte nějakou ,,ztracenou nit,, koukejte se hlavně po obcích které patřily do stejného velkostatku. Mimo něj to bude nejspíš je výjimečně.
Listiny přímo s povolením jsem ještě nevyděl, ale existují tzv. průvodní materiály k matrikám a tam by něco mohlo být. Mělo by to být ve fondu dané farnosti. Obvykle to je jakási změť spousty papírů a většinou to není ani zpracované, z inventarizované a tudíž dostupné. Také jsem v tom hledal, i když ne osobně. Nebylo to zpracované tudíž mě do toho nepustili a tak jsem si podal žádost o vyhledání. Asi po měsíci mi přišla odpověď, že hledané nebylo ve fondu nalezeno. Jak moc pečlivě hledali nevím, nezbývá mi než věřit že co nejpečlivěji.
Ještě taková poznámka, i když se to netýká přímo období, které uvádíte. Po třicetileté válce byly některé vesnice na Olomoucku téměř liduprázdné. Část obyvatel zemřela a zbytek uprchl neznámo kam. Trvalo to několik desítek let, než majitelé velkostatků doplnili obyvatelstvo do prázdných usedlostí. Trochu s nadsázkou lze říct, že kdo chtěl být sedlák, stačilo se přihlásit. Narazil jsem na zápisy, že nový sedlák se o svěřenou usedlost nestaral, nebo přímo zdrhl a tak mu byla odejmuta.
Abych se vrátil k tomu co jsem chtěl říct, nově usedlé doplňovaly hlavně z podhorských vesnic a vesnic, které stály trochu stranou válečného běsnění a hlavně z obcí spadajících pod ten daný velkostatek. Jestli existovala nějaká výměna, či výpomoc z jiných statků, to nevím, ale domnívám se asi ano.

Jeden z mnoha inventářů který pojednává o Klášterním Hradisku. Ty poznámky o Opavě a Janovicích neberte vážně, vše je opravdu v Olomouci.:

http://img24.eu/v-sxt41usu.jpg

Dochovalo se toho opravdu hodně, myslím, že přečíst jen všechny inventáře je na celý den. Věřím, že se tam dá najít i to co hledáte.

Zde je seznam obcí, které patřily Klášternímu Hradisku:
http://img24.eu/v-pbe0xvch.jpg
Pokud napíšete o kterou konkrétní obec Vám jde pokusím se kouknout ke kterému statku patřila. Pozor, některé obce byly rozděleny mezi více majitelů.


V Brně jsou uložené Lánové rejstříky, ale ty vám asi zas tak moc nepomohou. Zde je seznam vsí patřících městu Olomouci
http://img24.eu/v-ojs5xa1j.jpg

[IvoD]

Dobrý den,

konkrétní obce jsem neuvedl schválně, protože se mi jedná o obecnou situaci. Konkrétně vím, že potřebuji na jedné straně řešit situaci kolem obcí Křelov, Břuchotín, Senice, Odrlice (příp. další podle svateb) a Císařov, Citov, Věrovany, Oplocany, Tovačov (a možná jiné) na druhé straně. Ale možná mne svatba zavede ještě do jiných obcí. (To už nemluvím o další větvi rodiny, která pochází z okolí Nového Jičína). Takže spíše by se mi hodil obecný návod, než konkrétní řešení pro jednu (několik konkrétních) obcí.

S tím stěhováním do jiných panství je jasné, že z dnešního pohledu to vypadá, že se majitel nechtěl zbavovat pracovní síly, ale je taky možné, že tento pohled je zformovaný komunistickou propagandou na "krutou šlechtu a prohnilou církev, která vykořisťovala poddané a nic jim nepovolovala" a že se to v tehdejší době řešilo úplně v klidu - zaplať a běž. Vím, že se za "žádost o povolení svatby" v té době platilo, je možné, že se platilo i za "možnost odstěhovat se za ženichem/nevěstou" do jiného panství a že to byla jen otázka peněz. Proto jsem se ptal, jestli s tím nemá někdo nějaké konkrétní, archivními materiály podepřené zkušenosti.

Řeším situaci, že nemohu najít nějaké svatby. Řekl jsem si, že projdu všechny matriky obcí, které patřily jednomu majiteli (proto jsem se ptal, jestli existují nějaké mapy/seznamy/rejstříky obcí patřících jednomu majiteli - tedy obcí, mezi nimiž byly svatby nejpravděpodobnější). Pokud v těchto matrikách tyto svatby nenajdu, že se asi jednalo o svatbu v cizím panství a tedy projdu seznam žádostí o povolení svateb mimo panství a tam bych tyto svatby mohl najít.

Když tedy zobecním, co jsem pochopil (prosím o opravu/doplnění):

• jeden majitel (šlechtic, církev, město) vlastnil jeden nebo více velkostatků a pod každý takovýto velkostatek patřilo několik vesnic.
• svatby v rámci obcí jednoho velkostatku byly nejčastější, nebylo potřeba nějaké zvláštní povolení
• svatby mezi velkostatky různých majitelů bylo potřeba povolit a žádosti jsou nyní patrně ve "fondu velkostatku" v místním archivu (nejčastěji nedigitalizované) - žádalo se na jedné i druhé straně?
• svatby mezi různými dvory jednoho majitele byly možná řešeny jako jeden nebo druhý předchozí případ, je možné, že konkrétně to bylo místo od místa jiné
• seznam dvorů patřících jednomu majiteli je bůhvíkde
• seznam obcí (nebo jejích částí), které patřily k jednomu panskému dvoru, je v lánových rejstřících (stav kolem 1675)/materiálech odkazovaných v inventářích(nejčastěji nedigitalizované)

Zkoušel jsem něco najít na stránkách opavského vademeca (konkrétně najít odkaz na zmiňovaný rejstřík o Klášterním Hradisku, abych si vyhledávání těchto typů materiálů nacvičil), ale nenašel jsem vůbec nic. Jak se takové materiály hledají? Můžete se mi pro mé urychlení podívat, které obce patřily do velkostatku společně s Břuchotínem a Křelovem (resp. s Citovem, Císařovem a Oplocany)?

Předem dík

PS: normálně při komunikaci přes internet tykám (přece jen to pak má "přátelštější" tón), tak se (i dopředu) omlouvám, kdybych se neuhlídal a náhodou vám tyknul

S pozdravem

IvoD

[Zdenek]

V podstatě s vašimi závěry souhlasím, můj předchozí příspěvek byl částečně o mých dosavadních zkušenostech s touto problematikou a částečně jen mé domněnky. Nejsem profík a profesionální historik by jistě uvedl přesnější údaje.
Já hodně využívám tuto knihu:
http://img24.eu/v-zk0lwd9u.jpg
Je to vlastně něco jako kompletní soupis dochovaných pozemkových knih severomoravského kraje. Výborné na této knize je, že je to roztříděno podle velkostatků pod které dané obce patřily. To mi hodně pomáhá v určení, kde hledat přiženěné předky.
Další dobrou knihou je:
http://img24.eu/v-0rqjx8gz.jpg
nebo:
http://img24.eu/v-8ieghvtt.jpg
nebo:
http://img24.eu/v-1pnc5j2x.jpg

Všechny tyto knihy jsem si půjčil v Olomoucké vědecké knihovně.


K tomu jak hledat na Opavských www. Sám s tím docela válčím, ale zvolte digitální archiv, potom archivní fondy. Ve výběru databází zaškrtněte archivní fondy a nahoře v bílém rámečku napište klášterní hradisko. Objeví se vám vše, co tam mají. Konkrétně v tomto případě 2227 inventárních jednotek.
Chvilku potrvá, než to všechno projdete, vyberte, co vás zaujalo a pošlete dotaz do archivu, jestli je to přístupné.

Určitě doporučuji ty průvodní materiály k matrikám. Ty by vám měly asi pomoci nejvíce, pokud se tedy něco dochovalo. Tyto nejsou tříděny podle velkostatků, ale podle farností.

Na ty obce se kouknu večer, už musím na schůzku.

[Zdenek]

Uff, tak to konečně mám hotové. Nečekal jsem, že to zabere tolik času. Sám jsem si to už dávno chtěl vypsat, ať to nemusím pořád hledat. Nejsou to samozřejmě všechny velkostatky, ale ty co potřebujete asi ano. Všimněte si, že některé obce se vyskytují ve více velkostatcích. To není chyba. Holt byly případy, že některé velkostatky měly v obci jen několik chalup, např. Olšany patřily Klášternímu Hradisku a asi 5 chalup Olomoucké Kapitule, nebo třeba Charváty Tovačovu a Ol. Kapitule. Přesně se toto dá dohledat v Lánovách rejstřících. V posledním příspěvku jsem vám nechal odkaz na knihu.

Tak zde to je:

STATEK CITOV
Brodek, Citov, Císařov

PANSTVÍ ČELECHOVICE
Čelechovice, Dubany, Heneberk, Třebčín, Křelov, Lazce, Marglíkov, Čelechovická kaple, Řepčín

KRÁLOVSKÉ MĚSTO OLOMOUC-MĚSTSKÉ VSI
Bělidla, Blatec, Bystrovany, Dubčany, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Holice, Horka, Kyselov, Hynkov, Cholina, Křelov, Moravská Loděnice, Luběnice, Nemilany, Nové Sady, Nový Svět, Sedlisko, Skrbeň, Unčovice, Březové, Mezice, Huzová, Mutkov, Pasecký Grunt(dnes Paseka)

PANSTVÍ TOVAČOV
Tovačov, Klenovice, Annín, Arnoštov, Biskupice, Bolelouc, Cvrčkov, Čehovice, Čelčice, Čertoryje, Hrdibořice, Charváty, Chrbov, Ivaň, Klopotovice, Majetnín, Oplocany, Rakodavy, Troubky, Věrovany

PRIVÁTNÍ STATKY METROPOLITNÍ KAPITULY OLOMOUC
Bílovice, Břuchotín, Čelechovice, Nelešovice, Drahlov, Hlušovice, Hodolany, Charváty, Kelčice, Vrahovice, Kobeřice, Krčmaň, Křelov, Křenovice, Křižanovice, Lutín, Lutotín, Nedvězí, Nelešovice, Nemilany, Neředín, Odrlice, Olšany, Penčice, Pohořany, Polkovice, Povel, Příkazy, Radslavice, Rataje, Rolsberk, Rozvadovice, Řepčín, Samotišky, Senice, Senička, Slatinice, Studenec, Suchonice, Sušice, Štětovice, Topolany, Trusovice, Tučapy, Uhřičice, Velký Týnec, Véska, Vojnice, Vrbátky, Vsisko, Žešov

PANSTVÍ KLÁŠTERNÍ HRADISKO
Klášterní Hradisko, Bohuňovice, Březce, Bystročice, Černovír, Domašov, Droždín, Hablov, Hejčín, Hlušovice, Chomoutov, Jáchymov, Jílkov, Svatý Kopeček, Karlov, Lašťany, Lhota, Liboš, Lošov, Mezice, Náklo, Olšany, Pavlovičky, Radíkov, Řepčín, Samotišky, Sedlisko, Senice, Skalov, Střeň, Štěpánov, Těšetice, Těšíkov, Topolany, Ústín, Vojnice, Žerůvky

[IvoD]

Super - díky, hodně mi to pomůže, už teď rozumím, proč v gruntovní knize Břuchotína je v úvodu zápisů "s dovolení X.Y. kanovníka olomouckého kostela" - předpokládal jsem, že "kanovník olomouckého kostela" byl zároveň nějaký představený u premonstrátů Klášterního Hradiska, ale evidentně nebylo potřeba, Břuchotín nepatřil Hradisku, ale Olomouci.

V posledním příspěvku jsem vám nechal odkaz na knihu

Myslíte odkaz na "Pozemkové knihy..."? Je tato kniha "opisem" Lánových rejstříků z brněnského archivu nebo Lánové rejstříky obsahují ještě další informace, které v knize nejsou? Dá se touto knihou nahradit cesta za Lánovými rejstříky do Brna?

Děkuji taky za tipy ostatních knih, vůbec mne nenapadlo hledat informace i ve VKOL. Zkusím se do nich přes Vánoce podívat.

Kniha "Místopisný rejstřík obcí..." je na stránkách SAO volně přístupná ve formátu PDF, využívám ji velice často - jelikož je elektronická, dá se v ní jednoduše vyhledávat (odkaz na ni vede z hlavní stránky vademecum.archives.cz z volby "Specifický filtr" (přístupný např. při výběru databáze matrik) - pak odkaz "Doplňující informace" z rozbaleného okna)

Ještě jednou dík.

IvoD

[Zdenek]

Napsal jsem Lánové rejstříky, ale měl jsem napsat Tereziánský katastr.
Jedná se o tento odkaz:
http://img24.eu/v-1pnc5j2x.jpg
V této knize naleznete shrnutí, tj kolik v dané obci bylo lánů, půllánů...chalup. Který je to velkostatek kolik orné půdy luk atd. Statistika, ale zajímavá a hlavně se dá podle toho posoudit co kolik toho patřilo pod jednotlivé velkostatky.
V Brně najdete originály, ve kterých je informací mnohem víc. Já jsem si prohlížel jen domovní a komínový registr a tam byly uvedeny i jména sedláků a kolik půdy obhospodařují. Tereziánský katastr jsem si neprohlížel, ale myslím, že je to to samé, jen je tam těch informací o něco víc.
http://img24.eu/v-fxnasy5w.jpg
http://img24.eu/v-8893j4a5.jpg