svatby v matričních knihách

[george]

Možná že se to tu už někde řešilo, ale podle čeho se rozhodovalo, jestli bude v matriční knize oddaných zápis o "místě konání svatby" u ženicha nebo něvesty? U starších matričních knih (cca před rokem 1850) to tak většinou je a stalo se mi, že jsem viděl, že někdy svatba byla vedena u bydliště něvesty (ačkoliv prokazatelně vím, že něvesta se pak přistěhovala do bydliště ženicha) a někde to je zase vedeno v místě bydliště ženicha. Je to v tom nějaké pravidlo?

[Karolina Vernerova]

šlo podle mne jen o to, kde svatba byla fyzicky.....

[venusev]

Podle mě se svatby se vždycky zapisovali ve farnosti, kde se byli snoubenci oddáni.

[Zora]

Svatba ve většině případů probíhala v obci nevěsty, tedy i v příslušné farnosti ...
Otec nevěsty ji (v)dával ženichovi.
Stejně tak proběhla oslava v místě bydliště nevěsty, poté se novomanželé stěhovali do místa bydliště ženicha.
Ženich byl hlavou rodiny, ten rozhodoval, staral se, měl zodpovědnost.

Existují vyjímky, mnohdy proběhla svatbä i jinde, nejen u ženicha, ale i v jiné farnosti , mám prokázaný sňatek cca 1850 mimo farnost ženicha a nevěsty, zde snad ale hrály roli naprosto jiné okolnosti - rodinný vztah k oddávajícímu.

Při hledání svatby je třeba dát pozor na to, že po narození jednoho či druhého snoubence se rodiče mohli odstěhovat (byli přestěhováni) a svatba se konala v novém bydlišti. Jde o období cca 20 - 30 let a tak jsou změny bydliště občas možné.
Z
Zora

[Míla]

Mnohokrát jsem se setkala s tím, že u obou snoubenců bylo v zápise uvedeno stejné popisné číslo,takže svatba probíhala z jedné chalupy. Pořád nad tim přemyšlim proč tomu tak bylo, jestli tam třeba nevěsta nesloužila,nebo naopak.Mám takový případ i ve svém rodokmenu a nemohu se dopídit pravdy.Jinde se narodili, jinde měli svatbu a jinde bydleli v té době rodiče.Dost zamotane.

[Zora]

a kde se pak rodily děti? Z.

[Míla]

Děti se jim pak narodily ve různě ve vedlejších chalupách-dvě tamhle,další dvě onde ale v okruhu 2-4 km ve dvou vesnicích,ještě že vim,kde ty chalupy byly a jsou navzdory přečíslování.Ale v tom je kouzlo bádání. A mam pořád co vylepšovat a nad čim přemýšlet.

[IvoD]

...
Existují vyjímky, mnohdy proběhla svatbä i jinde, nejen u ženicha, ale i v jiné farnosti , mám prokázaný sňatek cca 1850 mimo farnost ženicha a nevěsty, zde snad ale hrály roli naprosto jiné okolnosti - rodinný vztah k oddávajícímu.
...

Při procházení matrik narážím celkem často (okolí Olomouce, poč. 18. stol) na případy, kdy je v matrice uvedeno jak bydliště nevěsty tak i ženicha a obě jsou jiná, než je matrika. Někdy z bližšího, někdy ze vzdálenějšího okolí. Já sám si to vysvětluji tak, že se jednalo o služky/pacholky, kteří sloužili v cizích vesnicích a tam se i brali. Stejně tak docela často nacházím případy, kdy u ženicha místo uvedeno není (předpokládám, že je stejné jako matrika) a u nevěsty uvedeno je - svatba je tedy zapsaná v matrice v ženichově bydlišti. Jinými slovy - když hledám svatbu, vyplatí se hledat jak v místě předpokládaného bydliště nevěsty i ženicha.

IvoD

[airdesigner]

Tak já jsem se setkal spíše s případy, že sňatek byl uzavřen v místě bydliště ženicha a to ve většině případů. Jedná se o sňatky v židovských rodinách po roce 1850. Taky občas, že oba snoubenci byli mimo Prahu, ale sňatek byl v Praze nebo ve větším městě, taky to bylo dáno asi postavením osob, bohatí z menších měst se chtěli brát v synagoze třeba v Praze protože byla v té době hodně "trendy" jak by se řeklo dneska. Pak je to bádání trochu náročnější. Takto jsem hledal já, sňatek měl být uzavřen v obci nevěsty, nenašel jsem, jdu do větší okolní obce, města a pak jsem skončil v Praze ale není to podmínka, např. u jedné osoby v policejních přihláškách bylo uvedeno sňatek v Pravoníně 1844, ale kdybych se rozkrájel v obci nic, ani v okolních ani Benešov, Vlašim. Prostě nenalezeno!