od zburget » pát čer 19, 2020 10:32
Tak - proti kolorování fotek jako takovému nic nemám - kolorují se staré filmy, fotky se kolorovaly už před 100 lety. Vyráběly se takhle pohlednice, kde v ateliéru už taky nevěděli, jak vypadal originál.
Ale o to nejde. Kolorovanou fotku je potřeba vnímat, jako "umělecké dílo". Barevnost je potom taková, jakou si přál ten, kdo barvil. A záměrem klidně můžou být zelené obličeje, modrá tráva a fialové střechy. Je to prostě umělecký záměr autora.
Důležité je, aby tyhle kolorované fotky nikdo nevnímal, jako autentický materiál. Aby lidi nenabyli dojmu, že přesně tak to tenkrát vypadalo.
Ano, už opravdu jen proto, že nikdo nezjistí, jakou barvu mělo např. oblečení. A to ani podle odstínu šedé. Na každou barvu jsou stříbrné soli, které se ve fototechnice používají citlivé jinak. Např. jsou málo citlivé na červenou, naopak citlivější jsou na zelenou. Proto třeba tráva vychází světlej, než by měla a naopak (červené) střechy jsou výrazně tmavší.
Nikdo tak nezjistí, jstli má slečna na sobě světle červené nebo tmavě zelené šaty. Obojí budou na čb. fotografii vypadat úplně stejně (tmavě).
Kolorování fotek je hezké, ale musí se s tím hodně, hodně opatrně.
To, co jsem na tom kritizoval je hlavně postup spousty (s odpuštěním) tupých lid, kteří takhle nakolorují všechno co mají a budou se chlubit tím, jak oni mají v rodokmenu všechny fotky barevné, i ty z 19. století.
Zbyněk Burget