Já bych se připomněla s příjmením Navrátil. Absolutně neřešitelné jinak, než poctivým listováním v matrikách, případně dalších zdrojích.
Někdo se odněkud vrátil. Nevím odkud se vrátil a vlastně ani nevím kam se vrátil. Dostal příjmení Navrátil. a jeho potomky najdu v nejstarších matrikách
Podle dnešní hustoty:
1 'Navrátil Navrátilová' na 644 obyvatel ČR,
http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Navr%C3% ... %A1/pocet/Je fajn, když v obci XY najdu třeba pět rodin Navrátilů, ale nakonec zjistím, že ten můj se v obci nenarodil a musel nutně odněkud přijít.
Nemyslím si, že ho podvědomí táhlo za příbuznými, myslím si, že jediný důvod, proč se stěhoval, byla obživa.
Fakt, že v Brně asi o 150 let později žili potomci všech pěti rodin Navrátilů (tedy ta "moje" a další 4 rodiny se mnou nepříbuzné) - žádný vzorec chování,(stěhování se do stejné lokality), ale zlepšení ekonomického postavení - brněnské textilní fabriky a přiliv venkovského obyvatelstva...
Za "přežitím" se stěhovali už kdysi sběrači, lovci, první zemědělci, .... vždy měli jediný důvod - větší množství (jiné druhy) plodů, zaplevelené a nově vyklučené pole, větší četnost zvěře.... (plus možnost obstarat si - postavit si příbytek) Cíleně vynechávám boje mezi skupinami lidí, žijících v blízkosti.
Stěhovali se tak později i moji předci, vůbec nějaké pole, lepší pole, lepší řemeslné uplatnění, lépe honorované místo... nebo taky vůbec nějaká možnost obživy, přežití, když nastaly těžké doby... Stěhujeme se tak i my dnes.
Samozřejmě platí, že všichni před námi se museli o té "výhodné" možnosti dozvědět, nemohli si večer říct - půjdeme ráno na sever nebo na jih.
Zdroje - informace od příbuzných, od obyvatel vsi, v hospodě, na pouti, v kostele, na vojně nebo od vojáků, někdo třeba i z tisku, v neposlední řadě i "putující informátoři" - například mlynářští tovaryši na vandru) všichni víme, jak se šířily a šíří informace....
Podle mého názoru je základní životní vzorec - udělat vše pro přežití, případně zlepšení ekonomického situace a postavení... , aby byla zajištěna reprodukce obyvatel ( aby se měl kdo postarat o zestárlé). Nic dalšího už v životě člověka nehraje takovou roli.
Každá rodina je tvořena dvěma rody, - strana otce, strana matky.
Vzhledem k tomu, že každý z těchto rodů by měl "svůj jedinečný vzorec chování", pak by se ten ženský vzorec (z rodu ze strany manželky) musel upozadit, aby se všichni se stejným příjmením chovali podobně a táhlo je to na stejné místo. Jenže - geny dědíme z obou rodových větví. Nemyslím si, že by se onen vzorec předával jen a jen v mužské linii. Samozřejmě by mohlo být součástí vzorce automatické chování ženy - následuj svého muže - , ale to už je spíš sci-fi.
Do Ameriky se také nedocházelo podle vzorce, ale za lepší obživou (stejně tak třeba do carského Ruska, na Podkarpatskou Rus, Volyni nebo na území dnešního Rumunska, nebo - co já vím- Bosny) Mí předci neodcházeli do Švédska, carského Ruska, Anglie podle podvědomí, ale proto, že byli kožešníci a synové v těchto zemích nakupovali nebo lovili potřebnou surovinu...
To, že se ve vzdálené lokalitě sešli vzdáleně příbuzní lidé, je jen a jen o jejich řešení ekonomické situace.
Nakonec dnešní pohyb osob z Asie a Afriky směrem do Evropy nenasvědčuje žádnému "rodovému nutkání", ale nasvědčuje řešení pro přežití ?, (odpoví si každý sám)
spíš ale jde o řešení s vidinou lehce dosažitelného výrazného zlepšení ekonomické situace a postavení, aniž by se (kromě cesty) musel onen jedinec nějak podstatně pracovně namáhat...
Z