Tak už druhý den hledám především v Doubravičce a Čejeticích na základě toho zápisem daného roku narození Anny Veselé svatbu jejích rodičů, Jana Veselého a Marie (případně Magdaleny) Paulové, jak jsou uvedeni v zápisu o svatbě té jejich dcery Anny s Janem Fridrichem z Kovance z roku 1820, na kterou je tady link už výše, a o narození jejich vnučky Alžběty v roce 1821, link zde:
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11828/167Sňatky samosebou hledám vždy, a v případě nějakých sebemenších nejasností OBZVLÁŠTĚ naléhavě. A tady je na mě těch nejasností nějak moc najednou (a k mé velké smůle bohužel i jedno nedopatření navíc:
a) čert vezmi tu diskrepanci v křestním jménu sl. Paulové, provdané Veselé, tedy dvakrát Marie, jedenkrát Magdalena; tak třeba byla Máří Magdalena, a to p. farář už nezvládl...
b) ale více znepokojivé je, že příjmení Paul se v matrikách pro Doubravičku (a ani v čejetických, ale tam by opak byl spíše překvapující...) VŮBEC nevyskytuje,
c) nedopatřením nebo z ještě přetrvávajícího usu z dob dřívějších matrikář matku odbyl v zápisu o narození Anny tím námi nemilovaným „et Maria uxor sua...“ a v tomhle případě je to OBZVLÁŠTĚ nepříjemné,
d) no a v těchto souvislostech už nutně musím přičítat tomu rozdílu šesti roků mezi věkem udaným na svatbě a čerstvě nalezeným rokem narození velkou vážnost...
Takže si, Karolíno, po pravdě řečeno nejsem teďka už vůbec jist, zda opravdu máme naši Annu Veselou. A je to k vzteku, protože zatím u KAŽDÉ maminčiny větve (o otcových ani nemluvě, protože na nich jsem se začínal to amatérské genealogování loni v říjnu učit) se mi to dříve nebo později na jedné osobě (a jednou dokonce na dvou) vždy zadrhlo. Nechal jsem pak takovou větévku na závěr, ale v jednom případě ten závěr trval skoro měsíc. To je teda zase nadělení. A už jsem se koukal i do evangelických kronik, třebaže zatím nemám o evangelictví v naší rodině sebemenších náznaků.
Až tedy do svatby pradědy Pecháčka v roce 1906 v chorvatské (tehdy samosebou uherské) Brekinsce, tou se ve velkovětvi Pecháčků ze Skalska a později Bezna v tomto ohledu všechno a navždy změnilo, pradědeček Josef přestoupil na víru své snoubenky Galambos Gizely z Majosházy a už to pak tak zůstalo navždy. No, navždy... Vlastně jen u mé babičky a její dcery, tedy mé matky, a tím to evangelictví zase zhaslo, protože moje matka si vzala katolíka a ten teda nekonvertoval...
