Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Archiv vyřešených příspěvků. Prosíme již neoživovat.

Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Rigel » ned úno 08, 2015 12:20

Chtěl bych poprosit o dopřeklad a interpertaci Lanového rejstříku, statek Milotice, Obec Čeložnice, str. 23.

http://www.mza.cz/a8web/A8SL4/?fkod=D%2 ... =1&ddpn=23

Zajímá mě předposlední celoláník Martin Froletz...
Doteť jsem pracoval s matrikama a trošililinku s gruntovníma knihama, takže tady v tom se moc neorientuju a tak bohužel kromě jeho jména, Dorf Czeloznicze a Gantze Laaner toho moc nepřečtu a ani nerozumím té tabulce :( Ještě tak druhý sloupec je acker - suck, tedy něco jako počet kusů ... čeho, tohoto?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Acker

A jak je uvedeno na str. 26, soupis se datuje k 22 červnu 1670?
Díky
Uživatelský avatar
Rigel
 
Příspěvky: 83
Registrován: pon říj 10, 2011 21:03
Bydliště: Hodonínsko

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » ned úno 08, 2015 13:01

Nedávno jsem se tím poprvé taky prokousávala, tady je výsledek

viewtopic.php?f=9&t=19634&p=91660&hilit=l%C3%A1nov%C3%BD+rejst%C5%99%C3%ADk+dambo%C5%99ice#p91660

Hezký den :)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Rigel » ned úno 08, 2015 14:27

Díky, no já se na to už předtím zběžně díval ale přišlo mi že se tam řeší spíš ten text než všechno okolo... teď vidím, že částečně přece jen pomůže, ale stále u dost věcí tápu:

První sloupec: za jménem je ?, pod jménem: ? a pod ním Zins acker
Co znamená zdaněné a nezdaněné pole?

Druhý sloupec: počet příslušných polí

Třetí sloupec (rozdělen na 6 sub-sloupců): v nadpise je ?, v podsloupcích je vždy Metze (měřice) a vedle achtel. Achtel jsem našel že je necelé 3 litry, měřici chápu tak, že může být plošná (rozměr pole) nebo objemová (výnos z pole) - co platí?
Co znamenají ty 1.2.3. bonitní třídy?
Uživatelský avatar
Rigel
 
Příspěvky: 83
Registrován: pon říj 10, 2011 21:03
Bydliště: Hodonínsko

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » ned úno 08, 2015 15:10

Za jménem je uvedeno, kdo jeho polnosti měl před ním, od koho je převzal.
Tady vidím Martin Froletz wor? Matouš Waiwa??.
Měl 9 kusů polí (acker stucke) ve 2. a 3. bonitní třídě. V 2. bonitní třídě výměra 17 měřic, ve 3. bonitní třídě výměra také 17 měřic.
Dále měl 9 zdaněných kusů polí ve 2. a 3. bonitní třídě. V 2. bonitní třídě výměra 13 měřic a 4 achtly (zkratka 8tl) a ve 3. bonitní třídě výměra 13 měřic a 4 achtly.
Dohromady měl tedy 18 polí o výměře 60 měřic a 8 achtlů.

Proč má někdo uvedeny dva řádky (jeden zdaněné pole) netuším. I ve Vašem případě mají poslední dva pololáníci (Pavel Forman a Pavel Kouřil(?)) uveden jenom jeden řádek, nic o zdanění.
V urbáři bývá někdy uvedeno např. "drží půllánu rolí a z toho platí 16 grošů" a u toho samého stavení "drží 3 lány rolí a z toho platí 3 zlaté a 6 grošů"...
Je možné, že majitel panství mu z různých polností vyměřil daň a z nějakých polností mu daň zase nevyměřil...? (ale že by byl tak "hodný"? ;)
Budu ráda, když někdo poskytne teorii.

Bonitní třídy jsem ještě nezkoumala, taky se mi bude hodit, když nám to někdo osvětlí :)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Rigel » úte úno 10, 2015 19:30

Díky za popis.

PomněnkaPrvní píše:Bonitní třídy jsem ještě nezkoumala, taky se mi bude hodit, když nám to někdo osvětlí :)

Nikdo nic, tak jsem zkusil pátrat a nerozumější souhrn mi přišel v této diplomce (str.16 a 17):
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8 ... 8/?lang=cs

"V roce 1669 se moravské stavy usnesly na generální revizitaci, přičemž v roce
1679 spatřil světlo světa druhý moravský lánový rejstřík. V rejstříku byly sepsány
všechny poddanské usedlosti na venkově a v poddanských městech. Majetek šlechty a
královská města zůstaly soupisem opomenuty. Role a vinohrady byly v rejstříku
rozděleny do třech tříd. Rozdělení do třech jakostních tříd u polí dle výnosů a vhodnosti
výsevu bylo následující. Do I. třídy spadala pole pšeničná, do II. třídy pole žitná a do
III. třídy pole ovesná. Míra, měřice výsevku, měřila v I. a II. třídě 600 sáhů, ve III. třídě
700 sáhů (oves se seje řidčeji). Měřice se přepočítávaly na berní lány tak, že v I. třídě se
počítalo na lán 100 měřic (asi 21,5 ha), ve II. třídě 125 měřic (26,7 ha) a ve III. třídě
150 měřic (37,1 ha). Z rejstříku se dozvíme počet polností a jejich výměru podle těchto
tří bonit v měřicích výsevku (a jejich dílčích jednotkách - achtlích)
."

Tak snad to není úplně špatně. Akorát moc nechápu ty měřice výsevku???

A ohledně těch zdaněných a nezdaněných polí nikdo nic?
Uživatelský avatar
Rigel
 
Příspěvky: 83
Registrován: pon říj 10, 2011 21:03
Bydliště: Hodonínsko

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Rigel » sob úno 14, 2015 12:22

Tak opět si dovolím doplnit sám sebe :D snad to pomůže i jiným ke zorientování... Tento odkaz mi přijde jako pěkné vysvětlení toho s čím se může člověk v lánovém rejstříku setkat.

http://www.genea.cz/informace/pomucky/o ... wernsdorf/

Přikládám ještě přímo obrázek zápisu, zda by mi někdo pomohl s rozluštěním od koho předposlední "celoláník" Martin Froletz převzal půdu? :?

Obrázek
Uživatelský avatar
Rigel
 
Příspěvky: 83
Registrován: pon říj 10, 2011 21:03
Bydliště: Hodonínsko

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod zedir » sob úno 14, 2015 15:53

Dobrý den,

vidím to takto:

Martin Froletz vor Matauß Mrwa (Mrva je v těch končinách rozšířené příjmení).
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 5885
Registrován: pát kvě 02, 2014 4:59
Oblast pátrání: Tišnovsko (Lomnička, Drásov, Hluboké Dvory, Šerkovice...), Kyjovsko a Uherskohradišťsko (Hýsly, Žádovice, Skalka, Újezdec...)

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » čtv úno 26, 2015 0:04

Mám teorii k tomu "Zins acker"

Ve volných chvílích (nevím, kde je beru ;) čtu Skaláky od Aloise Jiráska. A tam se píše, že mnoho hospodářů tajně utíkalo ze svých statků, protože už nebyli schopni hospodářství vést a plnit povinnosti vůči vrchnosti. Neměli co jíst, neměli čím nakrmit dobytek, vrchnost ale svoje platby chtěla stále. Také krajem procházely různé armády a když náhodou něco málo v domě měli, bylo jim to ukradeno.

Takže to máme dobrovolné útěky hospodářů ze statků.
V mnou zkoumané oblasti také řádili v roce 1663 Turci a Tataři, ohromné množství lidí zabili, mnoho lidí (hlavně práceschopné muže a mladé ženy) zajali a odvezli do jejich zemí.

K tomu se ještě přidal v "mojí" oblasti mor.

Jirásek píše, že na opuštěné statky vrchnost dosazovala "baráčníky" (tedy chalupníky nebo domkaře bez polí), aby zde hospodařili a plnili daňové povinnosti vůči vrchnosti.

K tomu jsem ještě našla v knize: Slavík F. A., Moravské Slovensko od XVII. století, Hodonín 1903

tento text:

"Následující přehled jich praví nám, kolik jednotlivá panství
na moravském Slovensku měla r. 1656 poddaných rolí I. třídy
(velmi dobrých), II. třídy (dobrých), 111. třídy (špatných) a kolik
úhrnem vlnic; jak velké byly obce na lány počítáno; kolik bylo
domů dle přiznání vrchností r. 1657 starých osedlých, kolik
Ihotných, t. j. nově osedlých, na lhůtu několika let bez platu
lidem přenechaných
; dále kolik bylo úředně r. 1669—73 spočí-
táno domů osedlých a kolik někdy pustých, ale od r. 1656 nově
osedlých, kolik od r. 1656 nových pustých a kolik stále
pustých; z pustých polí kolik bylo r. 1656—73 nově vzdělaných,
a kolik zůstávalo stále pustých rolí a vinic (viz str. 52—53)."

Můj předek neměl podle 1. lánové vizitace (1657) nic, není tam vůbec uveden, přitom ve vesnici podle všeho žil. Za druhé lánové vizitace (1669-1679) je najednou čtvrtláník. Má 10 polí a 2,5 vinice. Domnívám se, že prostě bylo v dědině pusto. Někteří možná utekli (zajímalo by mě, jaké měli možnosti, kam mohli /třeba i s rodinou/ prchnout), někteří možná zemřeli na mor, některé třeba zajali nebo zabili Turci či Tataři.
Můj předek přežil, tak ho vrchnost posadila na opuštěné hospodářství, ať se činí.
V lánovém rejstříku má uvedeno, že má 9 polí (7 měřic v 1. skupině a 7 měřic ve druhé skupině) a 1 zdaněné pole (7 achtlů v 1. skupině a 7 achtlů ve 2. skupině).
Tak se na základě výše uvedeného domnívám, že ho vrchnost dosadila na opuštěný (a dost možná i zpustošený) statek a z deseti polí mu stanovila daň pouze z jednoho - předpokládám, že jenom dočasně, než hospodářství postaví na nohy.

Mohlo by to tak být? ;)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod zedir » čtv úno 26, 2015 1:00

Nemám s lánovými rejstříky zkušenosti z osobního pátrání a ani se nevyznám v zapisovaných informacích, ale myslím, že jak popisujete situaci, že by to tak mohlo být. Přikládám popis z domovského Tišnova, který si myslím nebude zcela bez zajímavosti, obzvláště konec:

"Po Bílé Hoře, během války třicetileté a později, odešlo do exilu mnoho tišnovských měšťanů nejen pro náboženské přesvědčení, ale také pro úplné ožebračení způsobené průtahy vojsk i častými požáry. Mnoho tišnovských rodin vymřelo tehdy hladem nebo morem. Celkem bylo v roce 1656 v Tišnově obydleno 88 usedlostí a 70 bylo pustých.

Ještě dlouho po třicetileté válce byla situace ve městě svízelná. Dne 27. března 1668 vyhořelo přes půl Tišnova. Popelem lehlo 64 domů, panský dvůr a dvůr Humpolecký, kostel, fara i radnice. Bída tancovala s nouzí, zvláště když všechny katastrofy minulých let dovršil v letech 1679-1680 mor, zavlečený k nám z Turecka. Přišlo velké sucho, neúroda a úhyn dobytka v letech následujících. Nastal veliký pohyb obyvatel a nebývalé přesuny majetkové. Téměř všechny domy v Tišnově měly koncem 17. století nové majitele. Ti však nebyli všichni nově příchozí. Domácími vlastníky se stali i někteří z podruhů a starší tovaryši z domů řemeslných."

http://www.tisnov-mesto.cz/cs/mesto/tis ... mutku.html
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 5885
Registrován: pát kvě 02, 2014 4:59
Oblast pátrání: Tišnovsko (Lomnička, Drásov, Hluboké Dvory, Šerkovice...), Kyjovsko a Uherskohradišťsko (Hýsly, Žádovice, Skalka, Újezdec...)

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » čtv úno 26, 2015 1:14

Děkuji za další pramen. To by odpovídalo mojí teorii (pomalu se přeměňující na fakta ;)

Hezký večer :)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » čtv úno 26, 2015 21:52

Rigel píše:Tento odkaz mi přijde jako pěkné vysvětlení toho s čím se může člověk v lánovém rejstříku setkat.

http://www.genea.cz/informace/pomucky/o ... wernsdorf/



Na uvedeném odkazu je napsáno, že Acker znamená obdělávanou půdu a Stucke znamená počet tratí obdělávané půdy.

Co je to ale ta trať? Jedna trať je jedno pole?
Nebo každé pole má několik tratí? (jako těch řádků?).

Děkuji :)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Dawid » ned bře 08, 2015 11:22

Co se týká trati:

Když se zakládala vesnice se soustředěnou zástavbou (tj. ne s rozptýlenou), postavily se v nějakém místě chalupy a kolem nich zůstal široký kruh pozemků k obhospodařovávání, zejména polí. A bylo výjimkou, aby na všech stranách od vesnice měla půda stejnou kvalitu; takže kdyby se sousedům pole rozdělila tak, že by prostě každý dostal jeden souvislý kus a hotovo, bylo by to nespravedlivé - jeden by měl kvalitní černozem u rybníka hned za vesnicí, druhý kamenité stráně pod lesem, kam se navíc hodinu jede. Tak co dělat?
Všechna orná půda se rozdělila na velké kusy, tzv. trati, tak, aby každá trať měla po celé své ploše stejnou kvalitu. A teprv tyto trati se pak každá jednotlivě rozdělily na pole jednotlivých sousedů. Tak měl sice každý svá pole rozházena okolo celé vesnice po malých kusech, nicméně všichni měli něco blízko a něco daleko a všichni měli půdu lepší i horší.
Přikládám pro ilustraci kus fotomapy z 50. let - jednu takovou trať jsem tam vyznačil, jednotlivá pole v ní vidíte (a okolo kusy dalších tratí s dalšími poli, nejpravděpodobněji těch samých majitelů). Dneska, po družstevních rozorávačkách, už se tohle uvidí jen vzácně.

Obrázek
Dawid
 
Příspěvky: 1431
Registrován: stř bře 04, 2015 15:57

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Rigel » sob bře 14, 2015 14:38

Děkuji za zajímavé příspěvky, určitě budou přínosné i pro další pátrače v lánových rejstřících :-)
K těm tratím - chápu to tedy dobře že, ten stück odpovídá prostě počtu políček dané osoby s tím, že ji tato políčka byla umístěna v různých tratích?
Uživatelský avatar
Rigel
 
Příspěvky: 83
Registrován: pon říj 10, 2011 21:03
Bydliště: Hodonínsko

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod Dawid » sob bře 14, 2015 15:34

Ano. Počet tratí, ve kterých dotyčný drží kus pole (tj. kolik jednotlivých kusů pole má), a pak kolik z celkového součtu jejich výměry spadá do které bonitní třídy.
Dawid
 
Příspěvky: 1431
Registrován: stř bře 04, 2015 15:57

Re: Lánový rejstřík, Milotice, němčina, 1670

Příspěvekod PomněnkaPrvní » sob bře 14, 2015 22:57

Ta fotka s těmi tratěmi a vysvětlení k tomu je super, mockrát díky.

Jestli to dobře chápu, pokud např. můj předek má napsáno 9 stucke z toho v 1. bonitní třídě 7 měřic a ve 2. bonitní třídě 7 měřic, neznamená to tedy, že by měl 9 políček o čtrnácti měřicích.
Znamená to, že má svá políčka na 9 tratích, přičemž na jedné trati může mít teoreticky víc než jedno políčko; v součtu může mít víc než 9 políček, která ale dohromady odpovídají 7 + 7 měřicím.
Je to tak?

Nebo by to pak postrádalo tu logiku a spravedlnost, kdyby měl někdo v rámci jedné trati víc než jedno políčko?

Hezký večer :)
PomněnkaPrvní
 
Příspěvky: 539
Registrován: ned pro 15, 2013 19:22

Další

Zpět na VYŘEŠENO

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků