Narození - Hlohovec (Břeclav) rodiče

[Stagha]

Ahoj,
prosím o doplnění údajů u rodičů

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=145

Otec: Nejeschleba Leopold, ________geb (narozen) 24.10.1876 ____ v Hlohovci ___________Jakob ______ _______ _____ ____ geb. Fabičovič

Matka: Eleonora geb. Slunská, geb. 19. 2: 1882 v Hlohovci ________ Slunsky Jakob, _____ _______ ______ ______ Anna geb. Drobilič

Děkuju
Štěpánka

[ozana]

čtu tam

Otec: Nejeschleba Leopold, kath. bauer, geb (narozen) 24.10.1876 und zust. v Hlohovci eh. sohn des N. Jakob bauers daselbst und der Theresia geb. Fabičovič

Matka: Eleonora geb. Slunská, kath. geb. 19. 2: 1882 v Hlohovci eh. tochter des Slunsky Jakob, bauers daselbst und der Anna geb. Drobilič Anton

[Zora]

Příjmení Theresie velice připomíná příjmení Charvátů, kteří opouštěli svoje území už před r.1600 a putovali přes území pozdějšího rakouska - Uherska k Vídni a posléze až na JIžní Moravu,. Na netu je asi pět prací, o jejich historii, životě, o zvycích, oblečení, jazyku, což si vše udrželi až do 2. sv. války. po roce 48 byli vystěhováni, ale i dnes jsou vesnice na Mikulovsku ještě stále "jinačí" než ostatní, především architektura vesnických domlů, ale i třeba názvy polních tratí, pěstují se některá vína původem z "domoviny" či jiná vína nesou název připomínající původní domov.
Ještě po 1. sv. válce nosily ženy skoro původní kroj, muži si ho postupně v 19. st. přizpůsobovali potřebám zaměstnání, (většinou ve Vídni , později na Moravě u dráhy...)
Z
.

[Stagha]

Myslíte příjmení Vaškovič nebo Nejeschleba?
Jinak děkuji, podívám se na to a vyhledám si to. Díky.

[Zora]

Theresia geb. Fabičovič
Anna geb. Drobilič Anton
Vaškovič - to netuším
Z.

[Stagha]

provdaná byla Vaškovičová
Příjmení mi přijdou všechna na jedno brdo
Můžete mi poradit, kde můžu vyhledat na internetu zmiňované práce?

[Zora]

O příjmení Vaškovič nic netuším, ale proč ne , je to srovnatelný tvar.

Na práce se Vám podívám postupně, mějte trpělivost.

[Zora]

http://is.muni.cz/th/84193/pedf_m/Histo ... vicova.txt

http://is.muni.cz/th/263069/pedf_b/Bakalarska_prace.txt

http://is.muni.cz/th/67413/pedf_m/Maru_ ... _var04.txt

POkud Vás to zaujme, určitě objevíte další informace, zejména o původní vlasti Moravských Charvátů - Chorvátů. Z

[Stagha]

Děkuju, aspon budu mít malé odreagování od zápočtů

[Zora]

Vesncie Hlohovec
Od roku 1850 administrativně přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu Poysdorf. Za existence tzv. politicko-soudních okresů v letech 1855 - 1868 náležel Hlohovec k Valticím a po jejich zrušení v letech 1868 - 1920 zase k politickému okresu Mistelbach a soudnímu okresu Valtice. Po připojení k Československé republice připadl od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému. Po 8. říjnu 1938 byla ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě.....
http://www.hlohovec.cz/o-obci/historie.html

Poysdorf je dnes maličká obec těsně vedle Mistelbachu, po roce r. 1600 tam jeden z mých nejstarších nalezených předků působil jako "kayserliche Richter" tedy císařšký rychtář a taky řezník )

[ozana]

jednoho Vaškoviče mám hned za zády v práci - je z Třince

[Zora]

V souvislosti s Charváty jsem na příjmení Vaškovič nenarazila, ale opravdu je charakterem shodné. Faktem je, že většina obyvatel zmíněného původu byla z vesnic po r. 1948 vystěhována. Další se posunovali podél železnice, která byla v jejích blízkosti postavena, na Ostravsko, kousek dál a v Třinci zajímavá obživa. Je to možné. Byli to velice dobří znalci vín - tak třeba vyzkoušet, jak je to se znalostí u něj a hned máme jasněji ))
Zora

[Stagha]

Netuším jestli Třinec bude mít stejné kořeny jako my (sestřenice, strýc) v Ústí nad Labem, ale původ v Hlohovci je 100%
A na tom víně asi něco bude, jelikož se opravdu ve víně vyznají, tak i tak ))

[Zora]

Chorvatské etnikum bylo z jiţní Moravy rozsídleno celkem do 118 obcí okresů
střední a severní Moravy. Nejvíce chorvatských rodin přišlo na Vítkovsko – zde se usadily
zejména v obcích Radkov, Hartmanice, Budišov nad Budišovkou, Kaménka, Heřmanice,
Odra, Melĉ a Véska; na Šternbersku to byly obce Jívová, Domašov nad Beĉvou,
Sedm Dvorů, Paseky a Uniĉov; na Rýmařovsku se Chorvati usadili hlavně v obci
Huzová a také v okresním městě Bruntál; nejvíce chorvatských rodin na Litovelsku přišlo
do obce Skřípov; na Svitavsku se jich nejvíce usadilo v obci Moravská Laĉnová;
v oblasti Šumperska byla Chorvaty osídlena především obec Vojtíškov.107 Chorvati měli
po rozsídlení zákaz návratu do svých původních domovů, údaje o délce zákazu se však
liší, hovoří se o deseti108 nebo dvaceti let
http://is.muni.cz/th/327395/ff_b/Bc.-skryte_casti.pdf
Z

[Zora]

Ve Vašem případě si myslím, že svou roli ve stěhování - přesunu mohla hrát železnice, která se stavěla nedaleko. Na ní našlo práci spousta můžu, někteří na turnusy, jiné se braceli ob týden, další se přestěhovali i s rodinou. Někde byla historie, že můž napřed chodil do Vídně skládat náklady z vagonů, pak se dostal ke skládání uhlí, později jako topič v lokomotivě... Našel pak uplatnění na nové dráze na MOravě, jako jeden z mála už znal železničářské řemeslo, byl o něho zájem.
Pak tam byl ještě někde liechtenštejnský cukrovar, oni přesunovali pracovníky do svých jiných výroben, pak tuším cihelna - totéž a hlavně - nesmírná rozloha panství - dřevo, lesy, spousta těchto profesí. a opět přesuny mezi jednotlivými licht. statky, většinou na novém působišti vyšší funkce.

Pošlete mně, prosím, přes SZ vaši m. adresu, našla jsem torzo svých poznámek o přesunu do Uherské země, ráda poskytnu -jde o historické souvislosti
Z