od Věra Mátlová » čtv led 20, 2011 15:02
Stará svatby = starší žena která vše v rodině nevěsty organizovala, jinak starosvatka. Existoval i starosvat, ten měl na starosti vlastně celou organizaci - hosty, hostinu, obřad ... já vám raději tady něco zkopíruju, tam se to docela hezky popisuje :
Boh. Franěk: Svatba na Rakovnicku před 50 lety (Sborník Český lid XIV, Praha1905).
Od časného rána bylo v domě rodičů nevěstiných pilno, Starosvatka strojila nevěstu v komoře; přičesala jí hladce vlasy, vzadu je podhrnula a podvázala v žíhon. Celou hlavu zbělela pudrem, žíhon přitáhla spředu na temeni červenými hedvábnými páskami, jež spojila na skráních pod růžici z barevných stužek ; do stužek vpletla věnec, uvitý jako korunka, z dracounových klasů, žaludů a růží pozlátkových. Oblékla hedvábné šaty : kabátek a sukni dle nové mody, fěrtoch s pentlemi vzadu; nízkými střevíčky, též bohatě opentlenými dokončila úbor nevěsty. Družba došel pro družičku, odvedl ji do domu nevěstina, načež šel svádět hosty. Přišed do světnice, dal pozdravení a pravil: Panímámo, vzkázala vás nevěsta a ženich pozdravit, abyste se za ně nestyděla a je do chrámu Páně doprovodila.
Hosté se sešli u ženicha, posnídali a potom se vybrali v průvodu, v čele majíce družbu se ženichem, v černém šatě a kastorovém klobouku, pro nevěstu. Průvod vešel do dvora nevěstina, zastavil před komorou a družba, říkaje lístek, žádal starosvatku o nevěstu: ta nevydala mu ji bez okolků a známého již škádlení starou, kulhavou babkou a bez náležitého výkupného. Když dostal ženich nevěstu, předvedl je družba rodičům a říkaje lístek, prosil, aby dali snoubencům požehnání.
Tito uctivě klekli před rodiče, a ti, sedíce na židlích, žehnali jim říkajíce: Požehnej ti Bůh Otec, který tě stvořil, požehnej ti Bůh Syn, který tě vykoupil, požehnej ti Bůh Duch svatý, který tě posvětil. Potom se šlo do kostela. V předu ženich s družičkou, za ním družba s nevěstou, posléze ostatní svatebčané.
Při oltáři dala družička snoubencům na hlavy věnečky rozmarýnové, spojené stužkou ; jakmile je pan páter posvětil, sejmula je zase rychle, aby jí je družba nevzal. Povedlo-li se mu to, postavila se družička při odchodu z kostela mezi dveře a vynaloživši veškeru svou výmluvnost a výkupné, neustoupila, dokud jí je zase nevrátil.
Po návratu do domu nevěstina byl oběd ; po obědě bavili se hosté, při čemž měl hlavní úlohu družba. Družba vyplácel si nevěstu ze zástolí: Svatebnice nakreslily na stole od rohu k rohu řebřík ; přeslíky, hodně husté, musil družba posázet krejcary. Někdy dal krejcar falešný, papírový nebo z kůry - takový mu odstrčily, ale ne prstem, nýbrž vidličkou nebo nožem. Když si ženské peníze sebraly, vyskočil s nevěstou na stůl a tančil při hudbě; zatančiv si, seskočil rychle na své místo a snažil se nevěstě při skoku se stolu sejmout střevíček. Byl-li dosti obratný a dostal střevíček, musily jej svatebčanky vyplatit.
Následovala sbírka pro nevěstu na povijan ; udělaly z hadříků děcko, daly do peřinek a povily, na talíři pak kolovalo od hosta k hostu a když došlo k nevěstě, vysypaly jí vše, děcko i peníze do klína. Dítě se stalo potom hříčkou, poletující světnicí, plné žertů a smíchu svatebčanů. Myčky daly si na stůl talíř s věchtem, kuchařky slánku se solí, aby jim hosté dali zpropitné.
Když se svatebčané nabažili domácí zábavy, odvedla je muzika do hospody a tančilo se. Večer byly očepky. Starosvatka a několik svatebnic odvedly nevěstu domů, kde ji přistrojily ; sundaly věnec a daly na hlavu čepec. Přišla pro ně muzika a odvedla je v průvodu do hospody nazpět ; starosvatka s nevěstou šly v čele, za nimi nesly svatebčanky dva plačky, za těmi jiná nesla hrnec hliněný, kterým udeřila do dveří, jimiž se vcházelo do hospodské jizby. V jizbě rnnoho lidu. Svatebčanky udělaly kruh, muzikanti sedli si na svá místa a hráli; starosvatka tančila s nevěstou, za nimi ty s plačky, a za těmi ostatní svatebčanky jedna s druhou. Potom zavedla starosvatka nevěstu každému svatebčanu; když si zatančil, zastavila ho a nastavujíc klín, chtěla, aby zaplatil. Smlouvání, vytáček, žertovných podvodů falešnou mincí, které se obyčejně nepodařily, dík čilé starosvatce, bylo hojnost. Konečně tanečník neodolav, zaplatil; ženské, tvořící kolo, dávaly pozor na tančícího, aby jim s nevěstou neutekl, sic měl zaplaceno. Posléze zavedla starosvatka nevěstu k ženichovi. Tomu hráli a zpívali: Chvála Pánu Bohu, už jsem se oženil, chvála Pánu Bohu, už mám ženu. Jak ženu dostanu, tak doma vostanu, chvála Pánu Bohu, už mám ženu. Tančilo se potom dále. Ženské nakoupily si marcipánu a rozdělily se o něj. Družička dala mládenci pětku i více ; za polovinu jí koupil marcipánu, polovic si nechal.
kozulena
