Rozhodně tohle téma není tak jednoznačné. Nemohu se vyjadřovat k arcibiskupovi, opravdu to nevím.
Familianstký zákon byl všeobecně diskriminující. Faktem ale zůstává, že většina židů setrvala ve víře a především - on pro ně přestup byl poměrně lidsky složitý. Vlastně tím porušili naprosto všechny základní zustanovení judaismu, ve kterém byli celý život vychováváni. K takovému rozhodnutí musí mít jedinec velice silný důvod.
To, co se popisuje u arcibiskupa beru jen jako všeobecnou úvahu, nevyplývají z toho žádné konkretní osobní důvody.
Židé byli v jednotlivých vesnicích, městech sdružení do židovské obce, ta měla vytýčený svůj vlastní prostor ve vsi (městě) a byla samosprávnou jednotkou. Sama za sebe si nedovedu představit, jak se cítil člověk, který už nepatřil do židovské obce, ale ještě tam bydlel, sice už patřil mezi katolíky a spadal tedy pod správu vlastní vesnice (města)..., ale spíš byl "zvláštností" než samozřejmou součásti křesťanské obce.
V první třetině 19. století k tomu rodiče arcibiskupa museli mít silné důvody, zvlášť, když se zdá, že to byli rolníci, prostí lidé.
Kolik bylo procentuelně přestupů ke katolicismu, to nevím. Vím, že se to vyskytovalo občas především u dívek, aby se mohly vůbec vdát, ale zatím jsem se nesetkala s tím, že by přestupovala familiantská rodina. (Nemám židovské předky, takže spíš jde jen o můj zájem, ne o hlubší studium)
Je to asi bádání na delší čas, seznámení se základní strukturou židovské víry. Zkoušejte hledat na netu, velice často se tam práce na téma židovských obcí objevují a třeba budete mít štěstí.
Z