Kolín - Karlovac

[Mistr Jan]

Všeobecný zákoník občanský (ABGB) upravoval rozluku do roku 1919, kdy byl vydán rozlukový zákon. Původní znění z let 1811-1846 mám nahrané zde: https://drive.google.com/file/d/1AV7U6W ... sp=sharing Jinak se ale asi dá dohledat i někde na internetu.
Rozluka tedy byla do roku 1919 katolíkům umožněna pouze smrtí, resp. prohlášením za mrtvého, výjimky měly osoby nekatolické, jinak se ale dalo po opakovaném napomínání od kněze rozvést od stolu a lože, a to buď dohodou, nebo skrze soud.

V roce 1919 vešla v účinnost manželská novela též zvaná jako rozlukový zákon, viz zde: https://spcp.prf.cuni.cz/lex/320-19.htm Novela umožňovala i rozluku bez předchozího rozvodu od stolu a lože. Novela zároveň taxativně vymezuje platné příčiny pro rozluku (§ 13):

O rozluku každého manželství žalovati lze:
a) dopustil-li se druhý manžel cizoložství;
b) byl-li pravoplatně odsouzen do žaláře nejméně na tři léta, nebo na dobu kratší, avšak pro trestný čin vyšlý z pohnutek, nebo spáchaný za okolností svědčících o zvrhlé povaze;
c) opustil-li svého manžela zlomyslně a nevrátí-li se na soudní vyzvání do šesti měsíců. Není-li pobyt jeho znám, budiž soudní vyzvání učiněno veřejně;
d) ukládal-li druhý manžel o manželův život nebo zdraví;
e) nakládal-li jím vícekráte zle, ubližoval-li mu těžce, neb opětovně ho na cti urážel;
f) vede-li zhýralý život;
g) pro trvale nebo periodicky probíhající chorobu duševní, která trvá tři léta; pro těžkou duševní degeneraci vrozenou nebo získanou, čítaje v ni těžkou hysterii, pijáctví nebo navyklé nadužívání nervových jedů, jež trvá dvě léta; pro padoucí nemoc, trvající aspoň rok s nejméně šesti záchvaty v roce nebo s přidruženou duševní poruchou;
h) nastal-li tak hluboký rozvrat manželský, že na manželích nelze spravedlivě požadovati, aby setrvali v manželském společenství. Rozluku nelze vysloviti k žalobě manžela, který rozvratem je převážně vinen;
i) pro nepřekonatelný odpor. Žalobě lze vyhověti jen tehdy, připojí-li se k žádosti za rozluku třebas i dodatečně také druhý manžel. V tomto případě netřeba však rozluky ihned povolovati, nýbrž lze napřed uznati na rozvod od stolu a lože a to třebas i vícekráte.

Žaloba o rozluku pro nepřekonatelný odpor měla zvláštní režim, musel být vysloven rozvod a žalovat museli oba manželé zároveň.
-------------------------
Toto obecně. K Peroutkovi: Nahlédnul jsem do prvního oddacího záznamu Josefa Peroutky z roku 1916, škoda, že tam o následné rozluce - ani o případném rozvodu od stolu a lože - nejsou dopsány žádné podrobnosti. Trochu by to mohlo upřesnit, jak ta rozluka probíhala.

prováděcí zákon k manželské novele: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/ ... skem-pravu
- pro opuštění (§ 13 c)) se samozřejmě dalo žalovat v nepřítomnosti manžela (nedostavil se do 6 měsíců od vyzvání)
- rozvedená manželství při žalobě pro nepřekonatelný odpor - zkrátím to - za souhlas se žalobou se po uplynutí určité lhůty dá považovat i nedostavení se druhého manžela po předvolání

Dále se domnívám, že blíže to bylo v té době upraveno civilním řádem soudním (tedy ne zákoníkem), ale nerad bych do toho zabředával hlouběji, protože tomu tak dobře nerozumím.
Zde ale popisují nějakou judikaturu, která dokazuje, že se žalovalo i v nepřítomnosti manžela: https://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/f ... vesela.pdf
Praktický příklad v časopise Právník z roku 1921 řešil žalobu na rozluku manželství. Manželka žalovala nezvěstného manžela, s kterým uzavřela manželství v roce 1883 a ten ji v roce 1888 opustil. Během těchto třiatřiceti let nevyužila manželka institutu rozvodu a až po účinnosti manželské novely se rozhodla přímo pro rozluku. Jako žalobní důvody uvedla zlé nakládání, zhýralý život, manželský rozvrat a také nepřekonatelný odpor. - u případu došlo k odvolání i dovolání k Nejvyššímu soudu, ovšem řešila se vhodnost jednotlivých příčin, čili to nemění nic na tom, že k rozluce došlo bez přítomnosti manžela

J.