Radši to nejdřív dám sem. Znáte mě - já a němčina… Když tak to pak přesuneme do lepšího místa.
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00360.jp2
vlevo uprostřed
Jména snoubenců jsou jasná, tam nepotřebuju nic. Ale ten zbytek je zajímavý a ne úplně tomu rozumím
datum:
k.k. 17. (Jänner - asi škrtnuto) FeldJäger Bataillon in Fünfkirchen
-----
16. Februar 1863 zu Wlkoš in Mähren, Bezirk Gaya
úplně nechápu, proč do datumu zamotali odkaz na vojenskou jednotku - už jste to někdy někde viděli?
a teď ta šílená poznámka:
Die Heüraths lizenz ist auf die zweite Artertheill v[on] k.k. 17. Feldjäger Bataillons-Commando ddto Fünfkirchen 28. Jänner [1]863 № 219. Die Partheien sind mit Dispens von zweier Aufbiethungen des selben k.k. Militär-Comando beim öffentlichen Militär-Gattes dienste zu Ofen den 2-tn Februar l. J. Ein für dreimal verkündiget worden und in der Civil-Kirche zu Wlkoš in Mähren dreimal nämlich a(?) 1. 2. u[nd] 8. Februar l. J. Beide Brautleute haben sich über ihre Großjährigkeitmit beigebrachten Taufscheinen aus gewiesen; die Militärparthei ist von ihrem Militär-Seelsorger ddto Ofen 2. februar [1]863 № 172 an den Civilseelsorge zur Trauung entlassen worden. Die Ehetheile sind nicht verwand und ist auch kein(?) Hinterinß(?) zwischen ihren(?).
Alle obgenwanten Dokumente liegen im Wlkoscher Pfarrarchiv Fach II. faszikl 1863 № 6.
pozn.: Fünfkirchen je německý název pro maďarský Pécs
Poprosil bych, jestli by to některý němčinář neproběhl a případně neopravil blbosti. Podle google translate by význam měl být následující (ještě jsem upravil):
Oddací list je vydán druhé rotě velitelství 17. mysliveckého praporu c. k. pluku (tak praporu nebo pluku?) se sídlem ve Fünfkirchenu dne 28. ledna 1863 pod č. 219. Stranám byla udělena výjimka ze dvou předvolání stejným Císařským a královským vojenským velením na veřejné vojenské službě v Budíně dne 2. února tohoto roku. (Co to je?) Sňatek byl oznámen jednouza třikrát a ohlášky se konaly v civilním kostele ve Wlkoši na Moravě, a to 1., 2. a 8. února tohoto roku.
Snoubenci prokázali svůj plnoletý věk předloženými křestními listy; vojenská družina byla svým vojenským kaplanem v Budíně dne 2. února 1863 pod č. 172 uvolněna civilní kaplanii (to je hrozný patvar, ale asi doslovný překlad) k provedení svatebního obřadu. Manželé nejsou v žádném příbuzenském vztahu a neexistuje mezi nimi žádné příbuzenské pouto.
(poslední řádek je jen odkaz do archívu)
zkratla l. J. - znamená tohoto roku, ale nemůžu přijít na to, co je v tom to 'l'. Pokud je v textu ještě něco dalšího zkratka (pro mě jakési záhadné snad 'a' před datumy ohlášek), tak poprosím, jestli byste mi to rozepsali. Zkratku ddto rozepisovat netřeba.
Tady řeším dilema. On byl ženich z Vlkoše - takže se ženil doma. Bral si Josefu. Josefin otec byl ze Skoronic, matka z Milotic. Josefě se ale ve Vlkoši 3,5 roku před svatbou s Františkem narodila Barbora. Proč zrovna ve Vlkoši, netuším. Snad tam Josefa byla ve službě. Svatba byla taky ve Vlkoši - odpovídalo by to službě. Ale o tom, že by byla ve službě není ani u narození Barbory, ani u jejího sňatku ani čárka. František pak Barboru těsně (10 dní) před její svatbou legitimizoval, takže se vdávala s jeho příjmením. Velký otazník je, jestli byl Josef opravdu Barbořiným otcem a jen si ji, coby voják nemohl vzít a nebo byl jen František výhodná partie pro svobodnou matku resp. Josefa výhodná partie pro vysloužilého vojáka. Pro variantu biologického otce by mohly napovídat ty obstrukce kolem jeho jednotky, které jsou popsané v poznámce u sňatku. Ale na druhou stranu je u sňatku zapsán už jen jako rezervista. Proč Barboru nelegitimizoval dřív po svatbě? Proč až úplně něsně před její svatbou? Jasně, zapomnělo se na to a přišlo se na to až když se vyřizovala svatba. Ale jaký význam mělo, že ji legitimizoval takhle těsně před svatbou? Mohlo to být jen proto, že byl opravdu jejím otcem a prostě chtěl, aby tak byla po zbytek života vedená a nebo to pro ni (pro něho) mohlo mít nějaké výhody?
