GENEALOGIE

Dobrý den,

setkali jste se někdy se situací, kdy nejstarší syn sedláka si vzal za ženu dceru domkáře? V naší rodině jsem na to narazila (svatba 1853, dnešní okres Strakonice) a trochu mě to překvapilo.

Myslela jsem jsi, že syn, který zdědí jednou celé hospodářství byl výhodnou partií a že si mohl klidně vzít za ženu dceru jiného sedláka, která měla pravděpodobně větší věno a větší zkušenosti s prací okolo hospodářství než dcera domkáře z vedlejší vesnice. Jemu bylo 28 let a brzy po svatbě odešli jeho rodiče na výminek, takže se stal hospodářem. Jeho ženě bylo v době svatby necelých 16.

Chápu rodiče jeho manželky, že dali souhlas ke svatbě, protože se z jejich dcery stala selka a nejspíš si tedy polepšila, ale nechápu rodiče toho sedláka. Nebo si mohl jejich syn vybrat manželku jen a jen dle svého uvážení a srdce, když už byl zletilý? Kvůli věnu si jí tedy asi nebral. A nechci svoji pra.....prababičku podceňovat, ale v 15ti letech asi nebyla schopná vést celé hospodářství jako selka. Takže si ji skutečně i přes ten věkový rozdíl bral z lásky?

Moc děkuji za všechny názory.

Jana

Myslí, že není úplně pravidlem, že statek dědil nejstarší syn. Pokud se v rodině rodilo hodně dětí, mohl to být jen syn, který byl zrovna nejstarším v době, kdy hospodář už chtěl předat statek. To už mohl být nejstarší syn klidně dávno z domova.

Kdy se narodilo první dítě tohoto páru? Zora

Slovem "domkář" bývají někdy v matrice zapisováni i lidé, kteří se živili řemeslem - takže třeba to mohla být dcera kováře, koláře, bednáře... Nejsem si úplně jistá, jaké společenské postavení jednotlivá řemesla měla, chci tím jen říct, že ani "domkář" nemusí vždy znamenat "chudý". On i ten "sedlák" může znamenat třeba čtvrtláníka a tam už ani moc rozdíl ve výměře půdy oproti domkářovi být nemusí.

Záleží na tom, jaký úzus zapisovaní je v dané matrice, jestli rozlišují řemesla a různé stupně sedláků.

Zkuste sem dát odkaz na zápis, třeba se něco objeví... zda se zapisovala pouze velikost obdělávaných polí (onen domkář), nebo i řemesla - zmíněný kovář, bednář a pod. Stejně tak by bylo dobré vědět o potomcích, resp, o tom, kdy zemřeli rodiče snoubenců. Možností je opravdu spousta..., ne vždy se člověk dopátrá té správné. Z

Že nevěsta mohla být těhotná a vdávat se "musela" mě taky napadlo, ale první dítě se jim narodilo v roce 1854, přesně rok po svatbě.
Rodiče obou snoubenců dle mého zápisu ještě nějakou dobu žili a hospodařili. Otec ženicha zemřel 6 let po svatbě a matka 14 let po svatbě. Ženich měl o 7 let mladšího bratra a 4 sestry. Nevěsta byla nejstarší dcera a měla dva bratry a dvě sestry. Navíc ten ženichův statek jsem viděla (pokud je to tedy původní stavba z toho roku 1853) a je to docela velký dvůr, s dvěma nebo třemi stodolami. Manželé spolu potom měli úctyhodných 11 dětí. Bohužel nemám originální zápis, protože není online a mám jen můj opis přímo z matriky.
Jinak mě vůbec nenapadlo, že by mezi domkářem, který je zároveň řemeslníkem a sedlákem by nemusel být až takový rozdíl. Takže vám moc děkuji za trefnou připomínku.

Mimochodem, když se setkám v matrikách s takto mladými nevěstami a vždycky mě napadne, proč se vdávala tak strašně brzy navíc většinou s mužem, kterému bylo nad 25.

V našem rodokmenu spekuluji o stejných otázkách- o nerovných svatbách. Jakto, že celoláník dal svou nejstarší 21letou dceru (dle zvyklostí měla ještě na sňatek čas) třicetiletému synovi domkaře? U uvedeného dotazu mně napadá ještě důvod, jak z pohádky - slib, závazek. Např. "za to, že jsi mi, Václave, uhasil stodolu, vezme si můj syn tvou nejstarši dceru". Chtělo by to načíst J.Š Baara a Josefa Holečka
Jinak se mi moc nezdá, že takové vážené povolání jako kovář, by byl uveden "pouze" jako domkář. A také, že by se druhé povolání v zápisech nikde neobjevilo. Já mám příklad, kde je v jednom zápisu uvedeno obojí "tkadlec a domkář" a v ostatních zápisech pak většinou pouze "tkadlec", jen jednou domkař.

Zvažte opravdu možnost, že nevěsta byla těhotná, proto svatba, o dítě přišla, tohle z matrik ale neověříte. Přijde mně to jako jeden z nejpravděpodobnějších důvodů. Nevěsta byla velmi mladá, nemusela spěchat z jiného důvodu pod čepec, rodiče zaopatření nepotřebovali, na obou stranách další potomci. Zajímavá je možnost slibu, kterou uvádí Janamic, to zní také hodně pravděpodobně, zvažovala bych.
Co se týče řemeslníků na vesnici, patřili většinou k těm bohatým. Joný kraj, jiný mrav , samozřejmě, např u nás uváděli řemeslo, v dalších pramenech se pak dočtu, co k tomu ještě řemeslníci vlastnili. U většiny jsou uvedeny honosné domy a velké míry vinic a polností.
Z

janamic píše:Jinak se mi moc nezdá, že takové vážené povolání jako kovář, by byl uveden "pouze" jako domkář. A také, že by se druhé povolání v zápisech nikde neobjevilo. Já mám příklad, kde je v jednom zápisu uvedeno obojí "tkadlec a domkář" a v ostatních zápisech pak většinou pouze "tkadlec", jen jednou domkař.

Já se s tím právě v matrikách setkávám dost často. Prostě rozlišují jen podle výměry půdy, ne podle povolání.

A co takové normální a prosté, že se měli rádi a chtěli se vzít a rodiče byli normální a nebránili jejich lásce. Kupodivu takové případy se také vyskytují.

Věk nevěsty byl opravdu dost nízký, ale je možné, že třeba musela jít do služby mimo obec, na panské, tak raději rodiče volili svatbu. Z

Moc děkuju za všechny názory a nápady, díky vám jsem zase o něco chytřejší

Já jsem se setkala s takhle nízkým věkem nevěst 16, 17 let v případě, že zemřel sedlák, nebo ze zdravot.důvodů chtěl odejít s manželkou na vejminek a syn který přebíral statek potřeboval manželku. Myslím, že nízký věk nevadil, to patřilo k výchově, že děvčata uměla vařit, prát, starat se o drůbež brzo, protože od mládí musela pomáhat. Navíc ve statku měla samozřejmě k ruce minimálně 1 děvečku a určitě i rady (a pomoc) od tchýně výměnkářky. Možná navíc nízký věk a nižší status byl zárukou toho, že se přizpůsobí poměrům na statku a bude dobře vycházet s výměnkáři a celou novou rodinou. Ale je to jen spekulace, mohla to být klidně i velká romantika.

Nedá mi to se nepodělit s vlastní zkušenosti. Maminka se vdávala v 16 letech- nemusela, bracha se narodil 15 měsíců po svatbě. Otcovi bylo 26 let, byl nejstarší syn na tehdy chalupnickém gruntě- asi 12 ha pole a lesu.Mamka celou svatbu probrečela protože se vdávat nechtěla. A proč ji provdali? Protože babička-taťkova matka, byla vážně nemocná-zemřela 3 dny po narozeni bráchy,děda byl tehdy již 4 roky po smrti. Otec měl ještě dva tehdy 12-ti leté sourozence- dvojčata, a proto hospodářství potřebovalo hospodyni.
Jde o dobu před 2. světovou válkou. Tak že ani tehdy se na lásku moc nebraly ohledy a věci se řešily prakticky. Samozřejmě že v jiném kraji asi bylo víc přihlíženo na rovnost v postavení ženicha a nevěsty. Ale jak píše jindriskova, holky v té době uměly v 15 víc než dneska.
A ještě musim dodat jeden důvod, proč svatba v tak nízkém věku- 3 mladší sestry maminky doma 14,12,10 let,tak proč by tu nejstarši neprovdali a ať ji živi manžel. Tak to bohužel chodilo a život mých rodičů by byl jeden velký tragický román.

Jenže ten nejjednodušší důvod - je nutné, aby grunt měl hospodáře a hospodyni - padá,. Tazatelka píše, že:
první dítě se jim narodilo v roce 1854, přesně rok po svatbě.
Rodiče obou snoubenců dle mého zápisu ještě nějakou dobu žili a hospodařili. Otec ženicha zemřel 6 let po svatbě a matka 14 let po svatbě. Ženich měl o 7 let mladšího bratra a 4 sestry. Nevěsta byla nejstarší dcera a měla dva bratry a dvě sestry.
Z.