Čtyři manželky

[Medojed]

Dobrý večer, chtěl bych zmínit "zajímavost", u jednoho z mých předků, a zeptat se, jak to bylo běžné a jak se na znovu-oženění mohlo tehdy dívat?

U drtivé většiny mých předků se vdova či vdovec znovu nevdali/neoženili a když, tak jednou.

Narazil jsem ale na jednoho předka, sedláka, Jana M. (*1775 a +1854 v Podbradci, okres Litoměřice), který měl celkem 4 ženy:

- 1. svatba 1800: manželka Anna, zemřela březen 1816 (poporodni slabost)
- 2. svatba květen 1816: manželka Barbora, zemřela říjen 1830 (na krvácení)
- 3. svatba prozatím nenalezena, ale mezi 1830 a 1832: manželka Marie Anna, zemřela srpen 1832 (zápal po porodu)
- 4. svatba leden 1833: manželka Marie

Nevím, zdali měl opravdu velkou smůlu, nebo třeba problém s porodní bábou, jen jsem něco podobného ještě neviděl.

[Radix]

Myslím, že se tady už probíral sedminásobný vdovec.

[Zora]

já jen doplním

Soužití na selské usedlosti bylo především o práci, o práci dobře rozdělené mezi muže a jeho manželku- mužské práce a ženské práce. Nebylo to o emancipaci, ale o racionálním rozdělení.
On měl na starosti práci na poli, s dobytkem, starost o budovu, kde bydleli, péče o zemědělky nářadí a další přidružené povinnosti - třeba shánění topu na zimu, samozřejmě robotní dávky ostatní si doplňte.
Ona měla na starosti práce kolem domu, drůbež, krávy a starost o děti, opět si doplňte další.

Když jeden z nich zemřel, neměl kdo zastat část povinností. Žena nemohla orat, muž nepodojil... nenavařil ani nevypral... , co s dětmi, školky nebyly , ani jesle...
Těsně po smrti pomohli sousedí příbuzní, ale to nešlo donekonečna. Především u malých dětí se situace musela řešit co nejdříve.
Sedlák rozhodně nežil s někým na hromádce, ve stavení musela být jeho manželka, v minulých stoletích existoval pouze stav manželský, vše další - třeba konkubinát byl tvrdě odsuzován...
Nešlo prvotně o vzájemnou lásku, ale o racionální zabezpečení rodiny.
Z