Původ německých příjmení

[Tamy]

Zdravím,
zamýšlím se nad původem příjmení. Jak se mohlo stát, že například jeden člověk skončil s příjmením Kovář a druhý jako Šmíd? Indikuje to, že Šmídův rod pocházel z německy mluvící země nebo alespoň pohraniční oblasti?

[Brasl]

To však musíme hodně do minulosti. Až k r. 1110 a vpádu polského krále Boleslava III. Křivoústého do Čech, přes Krkonoše. Do té doby byl pohraniční hvozd považován za nepřekročitelnou barieru pro vojsko. Byl v majetku knížecím a nesměl se kácet, osidlovat. To tím vpádem padlo a Otakar druhý začal s jeho osidlováním. V první vlně Čechy. Další osidlování už bylo německé, v důsledku nedostatku lidí a nadbytku v Německu. I Karel IV. pozval např. cizí řemeslníky na Menší město Pražské z celé Evropy. Zdědil totiž Čechy vyrabované svým otce, které prý měli necelý milion obyvatel.
K tomu, aby byla pro kolonisty nabídka přitažlivá, tak jim museli něco slíbit. Kromě jiného to bylo privilegium v nově založených obcích, užívat německé právo.
Národnost tak jak ji chápeme dnes, ta vznikala až v období obrození, tj. 1/2 19. stol. Před tím byli všichni poddaní, příslušní do určité obce/města, spadající pod různá práva dle té obce.
Tak a po úvodu k té otázce.
Česko bylo trojjazyčné (čeština, němčina, latina). Obce české a německé. Pokud se někdo přestěhoval z jedné do druhé, tak mu mohl písař to příjmení přeložit. Nevím že by se to dělo u němčiny, ale vím že u českého příjmení je to celkem běžné, nehledě na módu poněmčování českých příjmení, které prováděli sami nositelé, neb čeština nebyla v módě ze známých příčin.
Jen tak na okraj, naši předkové v různé míře ovládali oba jazyky. Byli k tomu vedeni a děti z toho důvodu posílali i na výměnné pobyty, zpravidla u příbuzných.

[Tamy]

Takže Kovář byl z Čech, ale Šmíd neznamená, že byl původem z Německa, mohl být klidně čechem také. Chápu to dobře?

[Brasl]

Ano, chápete to dobře.
A doba národního obrození mohla vést i k té změně z němčiny na češtinu. To už by se ale mělo nechat dohledat.
On Němec který se přiženil do české vesnice se po čase částečně počeštil a jeho děti se hlásili k Čechům (a obráceně). Na to stačí jedna generace. Tak to mám já v rodu.

[Tamy]

Super, děkuju za vyčerpávající odpověď.

[ZEL]

Mám doložený i překlad příjmení z němčiny do češtiny (18. století, Olomoucko). Přistěhoval se Grüner, ale v širším okolí žili Zelinkové. Příjmení chvilku kolísalo, pak se ustálilo na Zelinka. Syn se odstěhoval o pár obcí dál, ženil se jako Grüner, rodily se mu tak i první děti, pak se historie opakovala, stal se Zelinkou. V další generaci to už vzdali a zůstali u příjmení Zelinka.

[m.k.85]

To v mém případě se na Vyškovsku objevilo na konci 18. st. (1785), zde dosut nevídané jméno Gräms (také nezní moc Česky), později formulované jako Grens, Krems a dnešní konečná podoba je Kremz. Dodnes se mi nepodařilo zjistit odkud přišli a co to příjmení mohlo znamenat.

[Homelessbar]

A slovo Grenze Vás nenapadlo? Toto se ve staré němčině mohlo psát jako gräns, už i fakt že ve švédštině se píše taky tak https://slovniky.lingea.cz/Svedsko-cesky/gräns, ale na Švéda v té době už to určitě nevypadá.
Ještě mně napadá jeden nápad a to město Krems an Donau v Rakousku

[m.k.85]

Děkuji za nápady. Napadaly mě různé věci...I Grenze-že by hranice? Nebo nějaký hraničář? To jsem vždy spíše vyloučil, ale možné je všechno. Popravdě i to Švédsko nebo i Dánsky mně to znělo. No a to město Krems zní nejlogičtěji. Dokonce jsem se tam byl už i dvakrát podívat. Ale, že by někdo z Rakous zakotvil až v jedné zapadlé vesničce na Jižní Moravě. Bylo by to vůbec technicky možné. A proč by pisatelé udělali z Kremse - Gräm[n]s.
Děkuji.

[Zora]

grämen - rmoutit
grämen - rmoutit se
grämen - soužit se
grämen - trápit se

Slovo Gräms najdete také na netu ve výkladových slovnících starších slov nebo německých nářečí, zdá se, že by se mohlo překládat jako okenní kování, nebo okenní kovové mříže... ale to se raději pokuste přeložit sám, nerada bych Vás mátla.
Zde zřejmě alsasský "dialekt"

Z
http://woerterbuchnetz.de/ElsWB/?lemma=graems

[Brasl]

Gränze = Grenze (jak psala Zora)
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Pro český zápis spodoba znělosti m/n a s/z a foneticky z = c (ve staré češtině se c-s-k příliš nerozlišovalo; klonit, clonit, slonit /slunit/ bylo jedno a totéž slovo, se stejným významem)

Nemusíme až do Rakouska:
... Od paní Alžběty koupili pak roku 1608. dům ten Jan Pomezí, jinak Granc, neb Běhavý,...
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4398438
...roku 1586. koupil jej Michal Granc...
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4398429

Pokud jsem psal, že vnitřní kolonizace pohraničí byla německá, tak to značí německy mluvící země, tedy i Rakousko (i Štýrsko, Korutany, Tyroly - odtud mám předky já).
Něco je i na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_kolonizace

[Tamy]

Tak jsem téma znovu otevřela, koukám že to je více zajímavé.

[m.k.85]

To je opravdu zajímavé..Zaujalo mě to kování od paní Zory. Možná by to mohlo souviset s tím, že ten nejstarší dohledaný předek s tímto příjmením byl psán, jako syn kováře (povoláním) - Schmied nebo Fab.fer.
Ale moc děkuji za zajímavé postřehy
M.K.

[Zora]

To je opravdu zajímavé..Zaujalo mě to kování od paní Zory. Možná by to mohlo souviset s tím, že ten nejstarší dohledaný předek s tímto příjmením byl psán, jako syn kováře (povoláním) - Schmied nebo Fab.fer.
Ale moc děkuji za zajímavé postřehy
M.K.

Zkuste hledat na netu tohle slovo, odkazů na různé knihy jsem našla více, ale jako neznalec starých tvarů v "němčině", jsem se nepokoušela o nějaké "objevy".
Snad byste mohl oslovit naši kolegyni Gabi. Nejen že je rodilá Němka, ale ovládá mnoho "německých" dialektů, nářečí, určitě by se v alsaštině dokázala zorientovat lépe než česká důchodkyně - tedy neznám Vaše jazykové schopnosti, to se předem omlouvám.
Mohu oslovit známého, který by teoreticky mohl prohlédnout další výkladové německé slovníky, na to já nemám schopnosti ))
Dejte vědět, pokud byste chtěl tímto směrem pokračovat.
Němčinu a německý dávám do úozovek proto, že vlastně nic takového v dané době neexstovalo. Ano, třeba dolno, horno němčina, ale také bavorština, dokonce horní, dolní... fakt je to pro mě moc složitá problematika...

Ten kovářský synek je v souvilostech fakt zajímavý.
Z

[m.k.85]

Zkusím ještě zapátrat a kdyby jste byla tak hodná, tak klidně můžete oslovit Vašeho známého, jak píšete. Každá informace navíc bude pro mě cenná.
Děkuji.
M.K.