VYŘEŠENO Cestování před železnicí

[beneva]

Prosím, zabývá se někdo historií cestování obyčejných lidí? Na netu jsem našla jen studie o tom, jak cestovala šlechta nebo bohatí lidé.
Potřebovala bych si udělat představu o tom, jak mohla cestovat moje pra-prababička v roce 1867 z rodného Obyčtova (poblíž Žďáru nad Sázavou) na Vranov u Brna. Železnice tehdy ještě nespojovala Žďár s obcí Česká, kam by mohla přijet až v roce 1905.
Pravděpodobně jela se svým strýcem, který vykonával na Vranově kněžské povolání a nejspíš mu jela dělat farskou kuchařku. Už tam zůstala a založila početný rod, jehož jsem součástí. Píšu knihu a tenhle kamínek mi chybí...
Takže kočár? S poštou? ...

[pavel.m]

A nebo mohla klidně pěšky. Ale pokud byl strýc kněz, tak počítám, že koně sehnat mohl.

[Zora]

Asi se to nedá z dostupných pramenů odhadnout. Povoz, ten by byl vhodný i na zavazadla, sjednaná obyčejná bryčka, kočár, poštou snad ale s různými přestupy.


Pokud jde po knihu, klidně bych tam nechala místo pro vlastní nápady čtenářů. Třeba to někoho zaujme tak, že se pustí do bádání.

Všeobecně platí, že se ale obyvatelé (ti obyčejní) přesunovali na velké vzdálenosti běžně.

Ti fakt chudí pěšky, pak byla možnost využít náhodný povoz, jedoucí alespoň kousek daným směrem.
Napadl mě sklář Cirkl (Synové a dcery...), konec 19. st., ten většinou tlačil svoji káru, ale občas se svezl na povoze a kárku si připojil... V dané době jezdilo fakt hodně všelijakých povozů...

A skoro všechny nevěsty, které se přesunovaly do obydlí manžela, také musely nějak dojet...

Za sebe si myslím, že Vaše předkyně a hlavně její strýc zvolili formu bryčky.
---
ještě doplňuji, pěšky určitě nešla, na koni nejela . Převážela se nejen ona, ale i její osobní majetek, případně výbava pro kuchařku... čili nějaký povoz... Vlak tudy nevedl, pošta by byla asi na tuhle trasu komplikovaná.
Z

[beneva]

Děkuji, paní Zoro, asi to byla ta pronajatá bryčka. Prosím, máte nějaké linky, kde by se o povoznictví dalo něco nastudovat?
Ta moje pra-prabába byla ze selského rodu, takže asi dcera poměrně zámožných rodičů. Její matka byla dcerou a vnučkou místních mlynářů, její otec sám byl pololáník. No a strýc kněz pravděpodobně cestoval na útraty farnosti... Budu tedy operovat s cestou koňským povozem. Jak dlouho to asi jeli ze Žďáru na Vranov?
Ta kniha je primárně určena rodině, ale pokud bych ji někdy vydala veřejně (což asi nepůjde, když maminka ještě žije), tak těch míst, kdy si může čtenář sám domýšlet, je poměrně dost.

[Zora]

Benevo,

bohužel, tohle já nevím... Povoznictví - hledala bych na netu , případně v diplomkách.

Vzdálenost inu - nevím, jak rychle jel povoz Přiřadila jsem to ke kolu .-)
Pak vychází, že cesta mohla trvat kolem pěti hodin. To zase není tak moc...

https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 77399&z=11

Nevím, zda knihu chcete vydat pro rodinu na papíře nebo v elektronické podobě. Určitě by se ale našel způsob, jak čtenáře vtáhnout do děje... Kudy jeli, kterou trasu si vybrali, kde se občerstvili a čím, (koně, pasažeři), jela předkyně sama?... co si na cestu oblékla, jaká měla cestovní zavazadla...

V elektronické podobě je možno dopsat představy, v papírové formě bych třeba nechala prázdný list, nebo požádala čtenáře o vložení listu s odpověďmi... Jsou to příbuzní , bude legrace.

Můj předek studoval v Brně, cca 1880, chodíval tam zřejmě pěšky - asi 30km, ovšem jeho neteř psala v deníku, že si cestu krátil tím, že kolem jezdily povozy se zbožím hlavně na trhy do Brna a vcelku ochotně nějakého studentíka přibraly... Tohle jsem taky zatím detailně nevyzkoumala , trasa se mně zdá být především časově náročná. Některé věci asi zůstanou utajeny...

Ale na druhou stranu, kdysi mně tu kolega sestavil cestovní plán pro předka, který někde kolem r. 1870 - 1880 emigroval jako tkalcovský odborník do Moskvy.
Sedl a probíral se možnostmi , Brno - Moskva, ovšem to je ohromný fanda do železnic
Z

[Radix]

Karel Hynek Mácha chodil z Prahy do Litoměřic a naopak pěšky. Ušel to prý za noc - přes padesát km.

[Zora]

ano, také mě to napadlo, jenže kuchařka asi trénovaná nebyla a můj předek musel do školy na cca osmou... Těžko říct.
V F. L. Věkovi asi 70 let dříve, se to povozy, poštami, dostavníky jen hemžilo, ale tohle asi není to pravé přirovnání. Z

[beneva]

Děkuji vám všem, inspirovali jste mě.

[zburget]

Já bych jen dodal - pokud byly pra-pra-… ze selského rodu, udčitě měli nějaký povoz. Třeba i bryčku. Takže ji ke strýci mohl odvézt přímo někdo z rodiny.
Co se rychlosti týče, našel jsem toto: https://drakkar.sk/59/cesty-a-rychlost- ... oveku.html
Rychlosti koně jsou popsány zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C ... %9Bn%C3%AD

Srovnat povoz nebo bryčku s jízdou na kole je, obávám se, hodně optimistické. Kůň určitě celou cestu neklusal (to by dlouho nevydržel) a šel většinu cesty nejspíš krokem. Tzn. 6-8 km/h, tedy spíš pomaleji, protože u toho táhl vůz. Klusat by mohl jen na dobrých úsecích cesty nebo kdyby bylo zapřaženo koní víc (což netušíme - už dvojspřeží by bylo o dost rychlejší; ale nepředpokládám, že by sedlák byl ochoten / schopen na pár dní uvolnit dva koně). Takže průměrná rychlost mohla být nejspíš tak rychlá chůze člověka (snad hodně rychlá). A počítejte s tím, že i kůň taky musel občas odpočívat, napojit se, nažrat se. Nemohl jít v kuse celý den. Těch 70 km tak byla cesta minimálně na celý den od rána do večera, spíš někde s přespáním po cestě. Cestovat za tmy bylo asi hodně nepříjemné, možná až nemožné. Ještě tak s bídou za úplňku. Takže počítal bych třeba den a půl cesty. Kdyby jel někdo z rodiny, tak by se u strýce zdržel nejspíš do druhého dne a brzy ráno pak vyrazil na zpáteční cestu. On si i ten kůň potřeboval nějakou chvíli po dlouhé cestě odpočinout.

[Zora]

no jo, jenže na mapy.cz kůň zatím prostě není. Kůň musel mít přestávky, takže čas je víc než orientační.,
Ten nápad s rodinou je dobrej, to je nejpravděpodobnější. Z

[Boza]

Jeden prapředek (ročníl 1838) zanechal poměrně obsáhlý životopis. Byť je již vyřešeno, dám sem několik tematických výpisků o jeho cestách:

1856 Mladá Boleslav - Praha:
Maje nejnutnější šatstvo a prádlo připraveno, složil jsem to do „pinklu“ a rázoval pěšky do Prahy. Za den jsem tam dorazil. Přijda do brány poříčské...

1858 březen Praha - Karlovy Vary:
Rázovali jsme srdnatě, těšíce se, že tam zase přijdeme ke „své“ práci, ke svému řemeslu či spíše „umění“. Byl to velký kus cesty a nám ta cesta trvala skoro týden. Šli jsme přes Nové Strašecí stále po silnici přes Buchov, menší město u Karlových Varů.

1858 červen Karlovy Vary - Praha:
Před svatojanskou poutí pustili jsme se já, Jíra a jeden Němec Fetter zase ku Praze. Šli jsme pěšky přes Klášterec, Kadaň, Žatec, Postoloprty, Louny, Slaný. Dorazivše do milé matičky Prahy...

1858 podzim Praha - Klášter u Mnichova Hradiště:
Domů jsme jeli dostavníky až do Mladé Boleslavi, odtud pěšky.

1858 podzim Praha - Karlovy Vary:
... po dvou dnech ubírali jsme se cestou do Karlových Varů. Šli jsme přes Teplice, Duchcov, Most, Chomutov, Kadaň, Klášterec ovšem již bez „pinklů“, poslavše kufříky své napřed. Došedše na místo svého určení...

1859 duben Karlovy Vary - Praha:
... nastoupil jsem cestu k domovu, poslav věci své poštou domů napřed. Po pěším opětně trmácení dostal jsem se zdráv domů.

1861 leden Klášter u Mnichova Hradiště - Mšeno:
Vzpomínám ještě dnes na tu krutou cestu z Kláštera přes lesy do Bělé a odtud do Mšena. Tehda napadlo tolik sněhu, že jsem se stále brodil pod kolena ve sněhu. Cesta byla tak zlá, že jsem již umdlíval a nejhůře mi bylo od Březovic k Doubravici, kde jsem již za šera kráčel a do Doubravice kolem deváté hodiny večer teprve přišel. Znaven do úpadu, konečně o jedenácté hodině v noci dostal jsem se do Mšena, více polozmrzlý...