Taky si nejsem úplně jistý, jestli by pojmenování po jakémkoli svatém mohlo být apriori bráno negativněZ hlediska církevního velmi pravděpodobně ne, pokud by se snad nejednalo o takového svatého, který byl později církví !odsouván do pozadí" pro nějaké prohřešky.
Jenže i faráři byli lidé a mezi lidmi žili a velice dobře si byli vědomi, že jméno X je žádané a jméno Y je odmítané, třeba jen proto, že je špatně vyslovitelné, nebo ho nosil někdo z dřívějších obyvatel, který byl negativně hodnocen.
Obliba jmen se zcela jistě i v minulosti měnila, Marie zřejmě byla velmi pozitivně přijímána při křtu, ale během mládí docházelo k různým změnám, aby se to množství Marií nějak rozlišilo, už třeba v mnohotřídce, kde každá druhá byla Marie... (případně Anna) Proto je asi od těchto kř. jmen nejvíce domáckých podob.
Jedna věc je náhled církve, druhou věcí asi bylo konkrétní křestní jméno v konkrétní obci, konkrétním panství...
Měli jsme tu třeba Benignu, již zmíněnou Emericu, a další... kdo ví, jak se na to dívali rodiče a v dospělosti i dcera...(pokud třeba nosila toto jméno maželka majitele panství, Ok, pokud ho v obci neznali, bylo to podivné.... ) Hrdost nebo stud? neustále opakovaní jména pro pochopení posluchačů....
Na netu koluje (ze současnosti) mnoho nepříjemných osobních jmen, které dostaly děti od nezodpovědných rodičů... dospělá 150 kg Růženka je úsměvná, stejně jako pozpátku čtený Lars...
třeba spojení Charitas s nevhodným příjmením může také způsobovat problém Charitas Charvat... a v minulosti se zcela jistě našlo zase jiné podivné spojení s příjmením (např. mě napadá Charita Kundolius) nebo jiná asociace...
Každá doba měla to své, my máme dnes třeba zase Esmeraldy
Z