Dlužno podotknout, že skláren bývalo spousta, vlastně všude, kde byly suroviny. A skláři se mezi nimi pohybovali rychle, často a na velké vzdálenosti (opravdu klidně z jižní Moravy do Slezska apod.), někdy celé rodiny, jindy po vlastní ose. A pokud v nějakém regionu rodina na čas zakotvila, často se tam od řemesla odpadlí členové rodiny usadili a už pak po pár generacích neměli se sklářstvím nic společného, nebo jen sezónně, to se pak objevují poznámky typu Inmann und Korallenmacher...
Mimochodem, aniž bych chtěl vyvolat paniku - není žádná vzácnost, že se takhle přesouvali i do Uher - minimálně na středním Slovensku bylo skláren taky požehnaně a ze Slovácka přes Vsetínsko to tam bylo coby kamenem dohodil.
Šumpersko máte v seznamu taky? Někdy koncem 18. století tam byla založena sklárna v Andělských Žlebech (Engelsthal) a spousta sklářů se tam přesouvala odleckud.
Na Vysočině vizte taky Svratouch
Jinak nejsem si jistý, jak moc byli skláři vázaní na konkrétní majitele panství/skláren.
Edit - ty přesuny se děly pořád, ne jen po třicetileté válce - skláři jsou málem kočovné povolání, naštěstí jen od sklárny ke sklárně (a i to je na nebohého genealoga až moc: