Ten přepis je i v němčině, jen jsem odkazoval na anglickou verzi webu, se kterou jsem pracoval:
https://www.volksbund.de/getPDF.html?al ... f1e258&L=0K rodině tolik:
Otec Vladimir se narodil v Českých Budějovicích, kde i jeho rodiče žili, ale původem po otci byl z Bojanovic na Kroměřížsku, k němuž měl zjevně stále nějakou vazbu. Jeho matka byla jihočeška z Lhenic.
https://digi.ceskearchivy.cz/2745/415 (druhý zápis)
Matka Žofie se narodila v Popovicích na Kroměřížku. Její rodina pocházela z okolí rodiště, tj. kromě Popovic i Milovic, Velkých (Hrubých) Těšan a téhle oblasti na Kroměřížsku
http://bigimage.cz/image/EURwRodiče Jaroslava měli ve vztahu k rodině matky nějaký hodně problematický sňatek (možná proto byl i v Rakousku), ale nakonec to rodina nějak dočasně přijala a nejprve tak žili v oblasti původu matky na Kroměřížsku. Pak však došlo k nějakému průšvihu (finanční krach, něco s majetkem, osobní hádky, nevím) a už minimálně s nejstarším synem (celkem měli nakonec 4 syny a 2 dcery - jejich matriční údaje jsou veřejně nepřístupné) se narychlo stěhovali pryč, přičemž nakonec zakotvili v Hrdějovicích u Českých Budějovic, kde měli nablízku rodinu otce otce Jaroslava (Metoděj - ten zemřel podle vyprávění rodiny tragicky, když na začátku 40. let uhořel na střeše někde u Černé věže v ČB, kde pracoval jako klempíř).
Jeden čas se otec Jaroslava snažil podnikat na jižním Slovensku v oblasti Štúrova při výrobě jízdních kol, ale neúspěšně. Každopádně se tam v roce 1929 narodil můj děda.
http://bigimage.cz/image/Ey6i http://bigimage.cz/image/E1oPRodina byla česká (děd Metoděj byl dokonce členem Československé církve -
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=72 - poslední zápis vlevo dole) a děti neuměli číst ani psát a nad rámec pár frází běžné konverzace ani mluvit německy, ale po okupaci se vlivem nátlaku faktického zaměstnavatele nejspíš přihlásil jeho otec či sám Jaroslav formálně k německé národnosti, což následně vedlo mj. k důsledku, že byl následně odveden a padl ve válce.
Po válce žili chvíli v ČB (za Němce nebyli považováni a natož pak odsunuti) a pak v Otíně na Jindřichohradecku, ale to již je nepodstatné.
Zembekesch je však opravdu více než jehla v kupce sena, protože, co vím, tak jako klempíři občas jeli za větší zakázkou a nějaký čas v takovém místě i pobývali.