Dobré ráno,
kdysi jsem se historií sklářské výroby zabývala v souvislosti s výskytem jednoho příjmení v mém rodokmenu na Vysočině. Bohužel, u sebe jsem nezjistila nic podstatného, šlo už o dobu předmatriční.
Vám dávám na zvážení fakt, že na Vysočině v oblasti Nového Města se v okolí vyskytovaly sklářské i hutní pece. Především vím o obcích Fryšava, Vříšť,
Zde například:
Asi 2 km na západ od Fryšavy pramení říčka Fryšávka, která se proplétá Žďárskými vrchy a vtéká v Jimramově do řeky Svratky. Dříve se však Fryšávka jmenovala Vříšť. Pod tímto označením je zmiňována již v roce 1368. Na této říčce poblíž bývalého Německého (Sněžné) založili Pernštejnové někdy před rokem 1559 jednu z nejstarších skláren v tomto kraji. Okolo sklárny vládl čilý ruch a ten ještě zesílil, když zde v roce 1651 navíc založil majitel novoměstského panství František Maxmilián Kratzer ze Schönsberka jednu ze tří kujnících výhní (hamrů), zpracovávajících surové železo z kadovských vysokých pecí. Dělníci ze sklárny a z hamru si postupně začali v okolí na vymýcených plochách stavět domky a obdělávali okolní půdu. Tak začala postupně vznikat nynější ves Vříšť, která převzala jméno po říčce, na jejíchž březích se rozkládala. Jako samostatná ves je Vříšť uvedena až v odhadu panství v roce 1666. Při novoměstském panství již zůstala.V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má tři kopce, z prostředního tryskají tři prameny a nad postranními svítí po třech hvězdách. Od roku 1960 je Vříšť částí obce Sněžné.
Geologické podloží katastru Vříště tvoří převážně dvojslídná rula, JV od obce vystupuje okatá dvojslídná ortorula. Vříšťská sklárna, o které je první písemná zpráva z roku 1559, byla v provozu až do začátku 18. století. Zanikla pravděpodobně před rokem 1738. Tak jako sklárna ve Fryšavě, měla i vříšťská sklárna zřejmě dvě hutě. Sklářští odborníci se domnívají, že právě ze vříšťské sklárny pochází nejstarší známá dochovaná sklenice z této oblasti, tzv. pernštejnský vítací pohár, uložený ve sbírkách na hradě Buchlově. Byl zhotoven již před rokem 1582. Je vyroben ze slabě zahnědlého skla a ozdoben ve smaltové barvě provedeným znakem Vratislava z Pernštejna a jeho manželky. Soudobá literatura uváděla, že se zde vyrábělo sklo ušlechtilé, něžné a čisté. Sklárna stála nad domem č. 6. Ke sklárně patřil také mlýn. Mlýn byl v 60. letech tohoto století přebudován na výrobnu krmných směsí, která byla v roce 1990 zrušena a objekt navrácen majiteli. Při postavení kadovských železářských hutí v roce 1651 byly současně postaveny tři zkujňovací výhně (nepřesně hamry), které dále zušlechťovaly surové železo, a to na Kuklíku, ve Vříšti a v Líšné.
----------------------------------
V roce 1651 byly založeny na novoměstském panství dvě železářské pece, a to na Kadově. Pece byly založeny před vznikem obce Kadov na pozemcích, které v té době zřejmě patřily ještě k Fryšavě, protože v roce 1587 vlastnilo 6 fryšavských osadníků louky na části zvané „ na Kadowech ". Souběžně se vznikem kadovských železářských pecí se také začala v 2. polovině 17. století u Fryšavy těžit železná ruda. Podle údajů z roku 1741 se naleziště nacházelo na jižním okraji katastru obce a jednalo se o mohutné ložisko. V roce 1802 je zmiňován důl Martin a v roce 1839 důl Matěj. Do 50. let 19. století se zde doloval jemnozrnný magnetit s vysokým obsahem železa.
Fryšavská sklárna patřila spolu se sklárnou na Vříšti mezi nejstarší na novoměstském panství. Fryšava a Vříšť měly zřejmě po dvou sklářských hutích. V polovině 17. století byla na Fryšavě zavedena výroba benátského skla. V roce 1711 byla sklárna po úderu blesku silně narušena, v roce 1718 zcela vyhořela. Provoz byl znovu obnoven, ale zprávy o činnosti končí již rokem 1729.
---------------------------
Pokud se podíváte na výskyt hledaného příjmení v matričních knihách pro Nové Město na Moravě, uspějete.
Netvrdím, že jde jde o Vaše přímé předky, ale je pravděpodobné, že tyto osoby měly stejný původ jako Vámi dohledaní nositelé příjmení Burget (plus varianty).
Já jsem se zaměřila pro nedostatek času pouze na variantu s písmenem B, další možnost skýtá hledání pod písmenem P-
Podobně to asi bude v oblasti Nového Města na Moravě, zadala jsem googlu
historie sklářské hutě Žďár nad Sázavou
Objeví se poměrně hodně odkazů na drobné historické hutě, většinou dnes zaniklé, neznámé.
Podle mého názoru, který samozřejmě nemusíte sdílet, je na zvážení, že v lokalitách se sklářskými hutěmi , územně nepříliš blízkými, (Boskovice, Letohrad, Nové město - Žďár) se vyskytuje Vaše méně obvyklé příjmení.
Já bych zkoušela vyhledávat sklářské hutě a pak hledat v matrikách výskyt příjmení, bohužel, drobných sklářských (v mnoha případech i hutí na železnou rudu) bylo opravdu hodně, zdá se, že se navíc sklářské a "železné" profesně prolínaly. Ve velké většině zanikly a stopy se po nich hledají špatně.
Velkou roli hrála např. říčka Fryšava, po jejímž toku bylo roztroušeno hodně hutí. Na druhou stranu je přínosné, že farnosti byly opravdu velké, rozlehlé a slučují vždy velký počet obcí. Farností, které přicházejí v úvahu tak není mnoho.
Zbystřete pozornost i na mlýny, mnohé mlýny nemlely obilí, ale sloužily jako hnací síla pro nějakou výrobu - lepší formulace mě nenapadá
I matriky zemřelých, které většinou začínají až v počátku 18. století, mají svou vypovídací hodnotu. Měly by v ní být zachyceny osoby, které byly profesně na výši v druhé polovině (koncem) 17. století.
Z
edit varianta Burghart, Burghard, Bulhar, Bucpark?... (u těchto variant se shodují křestní jména rodičů) se vyskytuje ve Velkém Meziříčí, vycházím z indexu narozených, index oddaných bohužel není k dispozici.
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... /?strana=6Jako zajímavost ke zvážení připomínám obec Ruda (Eisenberg) v nedaleké vzdálenosti, zde bývaly v minulosti železné hutě, jak připomíná i německý název.
edit 2 Za zvážení ještě stojí hledání v oblasti Adamov Blansko, Jedovnice, kde se kromě železných hutích vyskytovaly i sklárny, - viz ověření na googlu.
Už jsem kdysi zmiňovala příchod jednoho hutnického rodu z oblasti Krucemburku, já se stále domnívám, že profesně se tyto hutě prolínaly, vím, že tento názor nesdílíte. Z
edit3 tady je moc zajímavá historie s uvedením majitelů, které se sice týká obce Sněžné (také tam byla sklárna), ale současně spojuje působení Pernštejnů a Dietrichsteinů na Vysočině.
http://www.e-pruvodcezv.banda.cz/clanek ... e-a-okoli/V našich zemích totiž Dietristeinové vlastnili kromě dalšího Polnou, Žďár nad Sázavou ( to je i ten zmíněný Krucemburk) a také Boskovice.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ditrich%C5%A1tejnov%C3%A9