zburget píše:Zdravím,
procházím oddací batriku Boskovic od roku 1675 dál a prakticky všechny sňatky jsou buď sirotci nebo vdovy a vdovci. Netušíte, co se v tomhle období dělo, že tam mohly být taková situace? Ještě dozvuky třicetileté války? Morová rána přišla až o něco pozděj a nevím, jak moc se dotkla zrovna tohohle kraje.
Teď procházím podobné období (snatky) v Oslavanech, je to velmi podobné.
Je třeba si uvědomit, že skoro celé 17. století bylo ve znamení nějakých válek, bitev, bojů, úprků do lesů, vymření podstatné části obyvatelstva a neustálého přesunu osob...
Neměl kdo obdělávat pole, to málo úrody, která vzešla dost často zničili si sebrali potulující se vojáci, lapkové... obyvatelstvo umíralo především na hlad a infekční choroby, ale také v zimě ... bohužel umrzlo. Nebylo zvláštní, kdy vymřela celá menší obec, nebo v ní zůstalo ke dvaceti obyvatelům...
V té době byl vstup do manželství jedinou možnou "jistotou", že se lidé o sebe mohou navzájem postarat, že rodina obstará hospodářství, že se dokáže postarat o skrovný dobytek a neustále byla v podvědomí robotní povinnost.
Ještě třeba kolem r. 1720 jsem včera lovila v matrikách N - dvě stránky narozených dětí, z nichž přežilo pouze jedno a i to farář automaticky označil jako zemřelé (pak to ovšem přeškrtal). Dál do okolí jsem raději ani nekoukala....
Vdovec, vdova - bez ohledu na věk nemohli zůstat samotní, sirotky bylo třeba vdát, oženit, protože se museli co nejdříve starat sami o sebe. Jak občas říkám, manželství byla jediná jistota v dobách, kdy pojištění , spoření, ukládání peněz do nemovitostí buď neexistovalo, nebo bylo krajně nespolehlivé...
Morová epidemie byla až o něco později, ta nejsilnější, ale domnívám se, že na Boskovicku neřádila v takové síle jako ve Vídni, následně v Brně a pak směrem na Prahu. (Nějaká čísla - odhady Z by se snad dala při troše dobré vůle dohledat)
Z