od janpechacek » pon kvě 21, 2018 10:55
Dobrý den,
je to docela oříšek, ale zkusím ho aspoň naťuknout. Poslední tři znaky jsou podle mně zcela bezpečně -erš. Zapisovatel používal diakritiku, takže -š bych bral.
První dva znaky bych četl nejpravděpodobněji jako Sc/Šc/Sč/(Šč). Nad druhým znakem je zřetelný akcent. Spolu s tvarem znaku je nejvstřícnější znak interpretovat
jako c (srv. s Radnic na konci řádku). Akcent může být buď háčkem nebo jen rozlišovacím znaménkem. Majusku bych četl jako S, ačkoli připouštím i čtení jako P.
Podíváme-li se pozorně, je znak psán jedním plynulým tahem a přeškrtnut rozlišoací příčkou, ta se v daném rukopisu i jinde v zápisech užívá právě u S. P je sice také někde psáno s
kličkou dole, ale příčný křižující tah zde vypadá jinak. Akcent u druhého znaku by se teoreticky mohl vztahovat i k prvnímu znaku (majusce), proto připouštím i čtení Š.
Z hlediska jazykového je zrovna (dvoj)hláska Šč docela pravděpodobná alespoň jako původní. Možné jsou však i příjmení s pozměněnou kvalitou souhlásky (s/š+c/č).
Ze zápisu bych osobně četl jako Sčerš. Žádné takové příjmení ale dnes neexistuje (hledal jsem různé varianty, ale i při změně hláskové kvality jsem nic nenašel). Proto by bylo stejně
nejlepší zkusit najít předchozí matriční události (záznamy) k této osobě a porovnat různé zápisy příjmení.