Dispensy jsou všeobecně velmi ožehavé téma.
Sama se v tom neorientuji zcela přesně, již dříve proběhlo několik diskusí na toto téma.
Právními aspekty se zabývá tento článek
http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/ce ... /otazka-28 Tdy je jeden z článků, které popisují církevní aspekty uzavření manželství, je sice z r. 1930, ale mnoho vysvětlivek se dá použít i období R-U.
http://librinostri.catholica.cz/downloa ... u2-OCR.pdfVšeobecně platí, že :
základem rodinného práva v 19.století je ABGB z roku 1811 (§44-136) → vychází z předpisů kanonického práva, které jsou autorizovány státem a realizovány pod jeho dohledem.
K přesnému pochopení Všeho matričního záznamu by bylo třeba nastudovat podrobně jednak ABGB - tzv. všeobecný občanský zákoník rakouský a pak problematiku dispensů v rámci církevního práva, (vztahujících se ke zrušitelným a nezrušitelným překážkám uzavření manželství).
Ty dispensy jsou pro mě nesmírně složitě členěny, např. jsme mu měli případ, kdy si vdovec vyššího věku bral zřejmě svoji hospodyni. Tím by jí přidala podstatná část dědictví v případě úmrtí jejího manžela.
Jaké bylo chování této ženy před sňatkem, to matriky neuváděly, ale pracně jsme pozjišťovali, že konkretně pojmenovaný dispens se týkal situace před svatbou, kdy mohlo dojít k tomu, že žena měla mimomanželský styk se synem budoucího manžela.
To je z hlediska církevního překážka manželství, a pokud by manželství bylo uzavřeno bez dispenzu, syn by se po smrti otce mohl úspěšně domáhat prohlášení manželství za neplatné. - dědictví by tedy připadlo jemu.
Ve Vašem případě prostě netuším, co je politickou překážkou 4. st. (zjednodušuji) pokrevenství
Všeobecně jsem vnímala, že politická správa rozhodovala na základě ABGB mírněji, tedy její náhled na překážky v uzavření manželství nebyl tak přísný, jako mělo církevní právo.
Všeobecně platí, že pokrevenství se hlídalo nejen ve smyslu biologického pokrevenství, ale třeba také u vazeb typu tchán a podobně. (Někdo do rodiny přiženěný, ale na stupni, který mohl být překážkou uzavření manželství) Nakonec i vdovec, který si chtěl vzít sestru své zemřelé manželky měl mít dispens, neb si bral osobu, která byla v pokrevní linii s jeho zemřelou manželkou.
Kdysi jsem našla nějaké obsáhlé pojednání o dispensích, ale bylo to tak strašně obtížně pochopitelné, mnoho např. příbuzenských vazeb popsaných latinsky, mnoho situací, které naprosto teoreticky by mohly nastat - opět latinsky... že jsem si vyhledala jen to konkretní a zbytek jsem nepročítala.
https://www.beck-online.cz/bo/chaptervi ... ojugywtcnatady je znění zákoníku ABGB z roku 1811, tím se musela řídit politická správa (vzniklá později) i při udělování dispensů , zkuste pročíst. (Možná najdete nějaké znění ABGB i s nějakými úpravami z pozdější doby, chce to čas na hledání)
Z