od zedir » čtv led 18, 2018 21:40
Nad něčím takovým jsem již také nejednou přemýšlel a vždycky jsem dospěl k názoru, že více se mi líbí ta stará doba, která má pro nás kouzlo právě proto, že se dochovalo "málo" pramenů (dávám do uvozovek, protože i oněch tuším zhruba 60 km pramenů, co mají například v MZA, je samozřejmě nepředstavitelné množství). Ke každému předku existuje poměrně omezené množství pramenů a i když bychom si leckdy přáli více, mají ty omezené zdroje tím větší kouzlo, protože je najdeme často po velké námaze a nemalém úsilí.
Naproti tomu po nás z dnešní doby, kdy o nás vznikne jeden byrokratický pořadač jen co projdeme kolem nějakého úřadu, zbudou ohromná kvanta pramenů, u kterých si za prvé myslím, že jejich vypovídací hodnota bude mnohdy téměř nulová v porovnání s těmi, se kterými nyní pracujeme my a za druhé budou tak selektivní, neúplné (podobně jako bychom z tisícistránkové knihy dostali jedinou stranu a měli odvozovat její celý děj) a zároveň toho bude taková záplava, že pro budoucí genealogy bude v podstatě nemožné se těmi záplavami smysluplně prodírat a věnovat se vícero předkům nebo do hloubky, a to také nemluvím ještě o tom, že pochybuji, že bude možné z takového pátrání, kdy například na stovky předků budou dostupné tisíce stran archiválií, mít nějakou pořádnou radost, protože to nebude tak vzácné jako nám dnes. Tím si myslím, že pro budoucí generace ztratí genealogie svůj půvab.