od zedir » čtv črc 06, 2017 20:18
Osobně nechápu, proč vlastně někdo potřebuje mít statisíce lidí na svém webu. Já přednostně chci mít co nejvíce přímých předků ve všech liniích a u těch bližších nebo nějakým způsobem tajemných, hodně zajímavých apod. zjišťuji už teď jejich děti (ty bych pak časem stejně chtěl mít ke všem předkům). Chci zpracovat svých osm rodokmenů, protože mě zajímají vazby mnohých lidí, které znám ať už osobně, nebo z vyprávění k mých předkům, protože tuším nebo vím, že nějaká je, jen dosud neznám přesné detaily. Také mě zajímá, jestli se naplní moje očekávání u těch příjmení, kde si myslím, že se dá v místě dohledat jeden společný prapředek rodu a vůbec bych rád viděl, jak se rod v okolí vyvíjel, stěhoval, jak se zmáhal nebo upadal, kolik dětí který pár měl apod. Pro první rod mám zatím zmapovaných několik set lidí s necelou tisícovkou záznamů v rozsahu asi 280 let matrik (plus odhady pro předmatriční období), a to jen z jedné farnosti, přičemž chci prohledat i okolní, kde vím, že se daný rod poměrně hojně vyskytuje také.
Když to tedy shrnu, zpracovat jen jeden rod s několika sty lidmi zabere nesmírně moc času a práce, ale moc rád si to vytyčím jako dlouhodobé cíle, ke kterým se budu kousek po kousku přibližovat a neustále k nim něco přidávat. Když budu mít nějaké výsledky, budou čistě mé a budu mít i ten dobrý pocit, že jsem se o vše zasadil sám. Kolikrát člověk nadává na určité matriky, indexy, styl záznamů apod., ale po čase si stejně člověk řekne, že má lepší pocit, když si to, co hledá, musí sám těžce vydobýt než kdyby k tomu jen lehce bez sebemenší námahy přišel, vždyť jen to samo pátrání a očekávání, co nového se člověk dozví, je zdroj napětí, zábavy a zájmu.
Někdo, kdo kopíruje tisíce lidí, přece nemůže mít z toho žádnou opravdovou radost. Ti lidé k němu mají vazby tak daleko, že jsou pro něj vlastně cizí, sám je nenašel, nemá k nim žádný vztah (ne genealogický, ale to vědomí spřízněnosti, že přesně tito dva lidé na hromadné svatební fotografii jsou mí předci a žádní jiní). To je důvod, proč jsem si z daných fotografií ze shod na MH stáhl jen praprarodiče a jejich děti - nepotřeboval jsem stahovat fotografie rodičů či prarodičů správce, když pokrevně jsem spřízněný s jeho ženou. Tím neříkám, že mě to nezajímá, rád si prohlížím staré fotky, i ty, ke kterým nemám vztah, ale když si u některé můžu říct "to je můj praděda", je to přece něco naprosto jiného než říct "tady je nějaký dědoušek, kdo je bůhvíkdo".
Dnes je genealogie často opravdu jen módní záležitostí, věnuje se jí spousta lidí z upřímného zájmu, ale další spousty lidí vidí jen to, že se jí někdo věnuje - a bez zájmu se jí věnují také, aby nebyli pozadu, ale potěšení z ní nemají. To potom postrádá jakýkoliv smysl, také si nebudu kupovat knihu, která mě nezajímá, ale je to momentálně bestseller. Genealogie často (nebo možná vždy) vyžaduje hodně času a trpělivosti, jsou úseky, které trvají roky nebo celý život, ale má rozhodně cenu jim ten čas věnovat. Když jsem začínal, také bych nejraději měl všechno hned, hned našel každého předka a znal novou generaci, místo, příjmení, ale dnes už opravdu vím, že když to nejde hned a chce to svůj čas, že je nejlepší ten čas věnovat. I když bych si nyní také okamžitě přál leccos najít a vědět, vím, že nemá cenu do toho jít chvatně a udělat milion chyb, které mi v součtu jen ještě více času seberou, až je budu opravovat. Naopak ten čas dané věci věnuju a pak vím, že šance, že jsem se dopustil chyb, je minimální. U mnoha správců na MH je vidět, že si ani zběžně nepročtou to, co kopírují, jinak by tam pak nemohli nechat perličky typu, že můj prapraprapraděda měl syna ve svých sedmi letech (stejně jsem měl pocit, že takové nesmysly MH generuje a upozorňuje na ně, tak to, že je možné tam něco takového nechat, svědčí jen o vztahu ke genealogii a o tom, jak se tito "věhlasní genealogové s tisíci a tisíci jmény" opravdu starají o "své" dílo).