Neexistoval žádný závazný pravopis, psali jak je to jejich učitel (mnohdy vysloužilý voják, ponocný atd.) naučil. Tedy psali zásadou "piš jak slyšíš". Nadto ani ta němčina není homogenní jazyk a nositel a zapisovatel mohli hovořit různou němčinou, nebo měli různou národnost. Nadto v začátcích příjmení (cca 1500) dobíhali změny v jazyce (němčině i češtině).
Pohár, strhněm, behhar, nov. Becher, z střlat. bicarium. (
nějak mě přijde pohár jako zkomolené behhar, tedy germanizmus)
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... lo=checkedK Becher / Pecher :
Záměna B/P je možná a asi v němčině i relativně častá (spodoba znělosti?):
Bächler: różnego pochodzenia 1) Bächler ‘ktoś, kto mieszka nad potokiem, albo pochodzi z miejscowości Bächen’; 2) od średnio-wysoko-niemieckiego bëch, pëch ‘’pech’, Bechler w znaczeniu ‘ktoś, kto przynosi pecha’; 3) od średnio-wysoko-niemieckiego bachelaere ‘pachołek, giermek’. Baza zachowała się też w spolonizowanej formie Pachlerz i jej derywatach pochodzących od średnio-wysoko-niemieckiego bachelaere ‘pachołek, giermek’, patrz polskie apelatywy pachoł, pacholę.
Pachlerz, Pachlerzewic, Pachlerzow, Pachlerzowic(z).
http://www.stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=875K Bechr /Becher:
Tady může být i záměna významu na základě lidové etimologie zapisujícího. Tj., Bechr může být zrovna tak zkomolené Becher, jako zkráceně (domácky) Benedykt, Beniamin.
Bech - 1579 od gwarowego bechać ‘uderzać, lać’ lub od imion na Be , typu Benedykt, Beniamin.
http://www.stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=787Osobně se mě tohle stalo u dětí, kdy matrikářka napsala rodné př. babičky jako Mikulecká místo Mikulková. Zřejmě podvědomě napsalo to příjmení co znala.