Přestože jsem ve srovnání s mnohými místními diskusními starousedlíky vyslovený zelenáč, který "do toho šlápl" teprve relativně nedávno, zkusím taky přispět svou troškou do mlýna, jak tak o vlastním "bádání" (které se zatím omezuje jen na matriky a internetové zdroje) přemýšlím:
Ono hrozně záleží na tom, jaká je "dynamika" toho sledovaného rodu nejenom v místě (stěhovavé vs. usedlé rody), ale i v čase - pokud se předci skutečně množí s prominutím jako králíci, v každé linii je v každé generaci 10+ dětí a z toho víc než polovina synů, pak to asi člověku velmi rychle přeroste přes hlavu, a v případě běžných až velmi běžných příjmení v kombinaci s neustále recyklovnou sadou tradičních křestních jmen (Jan, Václav, František, Josef, Anna, Marie, Kateřina, Magdalena) to asi hraničí s noční můrou.
Zatím jsem měl veliké štěstí hned v tom prvním rodě, do kterého jsem se pustil (neběžné příjmení, byť v mnoha variantách, usedlý rod, menší počet potomků, mnoho předčasných úmrtí), takže jsem byl vcelku rychle schopný sestavit dost úplný rozrod (v liniích zachovávajících rodové příjmení) až do přelomu 17. a 18. století (pomohlo i to, že se ta rodina do dané vsi přistěhovala odjinud a vše začalo "od píky"), a kdybych se snažil, tak minimálně do první generace potomků dcer bych se byl dostal taky. Zpočátku tam bylo dost bílých míst a záhadně zmizelých osob i celých rodin, ale postupem času jsem byl schopný jich spoustu dohledat - Vídeň, USA, vesnice v rámci panství a v okolí, náhodná konvergence příjmení do tvaru stejného, jaký měl nepříbuzný rod apod., aniž bych musel vstát od počítače. Otázek k dořešení je sice pořád dost a v rozrodu přes potomky dcer atd. bych mohl pokračovat do aleluja, ale to je tak prostě vždycky, už z principu věci.
Pak jsem se pustil do druhého rodu, a tam začaly (a budou ještě) potíže: v kraji i jinde běžné jméno, stále stejná křestní jména, velké množství mužských potomků, středně usedlý rod, ale blízkost větších měst (což jsou klasické černé díry).
No a do třetice jsem se pustil do odlehlejšího příjmení, a to bude teprve radost: neběžné jméno, ale stěhovavé povolání a značné množství osob s velkým množstvím potomků. Zatím jenom příštipkařím a hledám, odkud odevšud na mne vykouknou, a pozvolna se psychicky připravuji na generální útok na desítky farností a stovky osob s nejasnými příbuzenskými vztahy.
Zároveň: většinu informací, které jsem původně přešel jako momentálně nepodstatné nebo nehodné zřetele (nebo mě to prostě netrklo) jsem si pak stejně musel dohledat znovu cíleně, abych rozřešil nějaký dílčí problém jinde - teprve časem, až se mi poskládal komplexnější obrázek, mi došly některé souvislosti zakopané v hlubinách kompletního rozrodu (který jsem zezačátku nedělal), a jsou to nakonec vesměs velmi zajímavé věci - spojení dvou rodů ze vsi minimálně třemi svatbami přes různé bratrance, vdovy a vdovce apod., ze kterých nakonec vysvitne, proč si ten vzal tu a ta toho, apod. Velký dluh třeba mám v zaznamenávání kmotrů a svědků, ale to si nechávám na taková ta hluchá mezidobí, kdy člověk momentálně zdánlivě vyčerpá všechny stopy a zdroje a neví, jak by postoupil dál.
No a u těch komplikovanějších a košatějších rodů s mnoha stejnojmennými osobami - tam si vlastně nic jiného než pokus o rozrod, třebas nekompletní, ani neumím představit, protože jak jinak ten zmatek v jménech a příbuzenských vztazích rozklíčovat než podchycením co možná největšího počtu osob a větví?
Konečně: všechno má svůj čas a systematický postup je vzhledem k charakteru pramenů stejně skoro nemožný, takže jsem si rád dopřál "výlety" do větví, které mě zrovna zajímaly a kde se zrovna v pramenech dařilo - třeba u té rodiny z boční linie, která přesídlila do Vídně, jsem dál sledoval i potomky dcery, přestože jsem v té době ještě ani neměl pořádně zpracovanou hlavní linii... u emigrantů do USA dtto.
Pointu to asi nemá, leda snad v tom, že čím víc se toho na kompost nahází, tím větší pak vyrostou dýně, leda se v tom člověk sám předtím utopí