Zkuste narození dohledat sama, zas tak velký problém by to nemusel být.
Zde kniha:
http://portaro.eu/huav/documents/34379Z historie železárny a slévárny v Horomyslicích
Hučka, Jan,
Biografický údaj: Salzmann, Matyáš, -1878; Salzmann, Eduard, 1855-1933
Geografický údaj: Dýšina-Horomyslice (okres Plzeň-město); Dýšina (okres Plzeň-město);
Tady je článek na euru
http://www.euro.cz/byznys/rikali-mu-smelcmatej-889985....Výroba se postupně zvyšovala a roku 1790 dosahovala již 605 tun. Největší sláva železáren ale přišla až ve druhé polovině 19. století, kdy je řídil uznávaný báňský odborník Matyáš Salzmann.
Matyáš Salzmann (?-1878)
Narodil se někdy před rokem 1820 v Klabavě u Rokycan. Po vzoru otce, který pracoval jako hormistr (správce důlního revíru), se začal věnovat zpracování železa. Roku 1840 vstoupil do služeb železáren v Horomyslicích, v nichž pracoval 36 let a dosáhl až na post ředitele.Po ukončení provozu setrval v podniku jako správce, jehož úkolem bylo prodat zbylé zásoby. Roku 1876 dal výpověď a odešel do důchodu. Od obce Dýšina obdržel za zásluhy čestné občanství. Zemřel pravděpodobně roku 1878.
Zlatý věk železáren
Pocházel z Klabavy u Rokycan. Jeho otec působil v tamních hutích jako hormistr, Matyáš měl tedy budoucnost jasnou. Roku 1840 nastoupil do horomyslického podniku jako pouhý dělník, díky houževnatosti a píli se ale brzy vypracoval až na ředitele.
Byl u toho, když se město Plzeň rozhodlo roku 1868 železárny rozšířit. V následujícím roce vznikla nová slévárna a začala se stavět také druhá vysoká pec, dokončená roku 1870. Dmýchání vzduchu do ní zajišťoval parní stroj a výroba se tím velmi urychlila. K dopravě rudy z ejpovických dolů byla navíc vystavěna koňská dráha, vedená po kamenném mostě přes údolí Klabavy.
Od listopadu 1868 do května 1874 vyrobil podnik celkem 9055 tun surového železa, což bylo vůbec nejvíc v dosavadní historii. Téměř tři čtvrtiny z tohoto objemu se pak přetavily v litinu.
Z ředitele správcem
Po velkém úspěchu ale přišel překvapivý pád. Kvůli stále se zvyšující konkurenci musela být výroba roku 1874 zastavena a později se rozběhla už jen krátce v únoru 1884. Ukončeno bylo i dobývání železné rudy a roku 1887 přišla definitiva – společnost „Plzeňská huť Horomyslice“ byla na žádost města Plzně vymazána z obchodního rejstříku.
Matyáš Salzmann nesl konec těžce. S podnikem se nechtěl rozloučit, po ukončení provozu vysokých pecí roku 1874 proto zůstal v železárnách alespoň jako správce a dohlížel na prodej zásob. Brzy poznal, že se firma již nevzpamatuje a po dvou letech odešel zklamaně do důchodu. Od obce Dýšina získal ještě čestné občanství, již roku 1878 však zemřel. Více na:
http://www.euro.cz/byznys/rikali-mu-sme ... n=copylinkJestli znáte, omlouvám se, jen mě to zajímalo
))
Z