No, celá historie tadytěch Schauerů/Šauerů je rozhodně zajímavá.
Máme tady tři generace vrchnostenských úředníků na různých panstvích -
Ferdinand je někdy v 1. třetině 18. stol. lesníkem (silvanus) kolem Sázavy (panství sázavského kláštera), jeho syn
Jan Ignác se 1759 žení jako obroční písař (frumentarius) v Českém Dubu (panství kláštera augustiniánek ve Vídni) s úzkými vztahy k panství Navarov (majetek rodu Ehrenburgů), jeho syn
Jan Gotfríd (nar. 1765) se zase 1789 žení jakožto zaměstnanec (servus) panství Navarov. Všichni jsou přinejmenším svobodné osoby (bez poddanství), mají příjmení Schauer s přídomkem "von Augenburg" (určitě jde o trvalou část jména, ne jen o informaci, odkud dotyčný pochází), který může a nemusí být šlechtický (nemajetní drobní šlechtici jako úředníci ve službách bohatších rodů nebyli vzácní, ale lidé, koketující s elitou, takové přídomky mohli používat i bez šlechtictví), a rozhodně nebyli "jen tak někdo" - Janu Ignácovi šly za svědky k svatbě děti samotného majitele panství.
Nicméně Jan Gotfríd už v roce 1796, při narození syna
Jana Víta, sedí jako obyčejný chalupník na č. 18 v Držkově, vsi navarovského panství, je uveden jen jako "Ssawr" bez přídomku a nic nenasvědčuje, že by v tu chvíli najednou nebyl poddaným. Svým způsobem možná jde o příběh rodinného úpadku
Teprv (pokud správně chápu) vnuk Jana Víta, pedagog
Josef Šauer (nar. 1845 v té samé chalupě), opět opráší jméno "z Augenburgu" a začne se tak podepisovat.
A v knize, kterou pan
nechvatal teď shání, by mělo být cosi o nobilitačním diplomu jakýchsi Schauerů z Augenburgu v Adelsarchivu. Sám jsem zvědavý, co (a jak starého) se tam najde
, mělo by ale jít o materiály
po r. 1835. Nějací (asi) potomci či pozdější příbuzní pedagoga Josefa každopádně opravdu šlechtici byli - nejméně jeden je uvedený v
seznamu šlechtických příslušníků rakouské armády z r. 1916 a stejně tak se příslušníci rodiny objevují na
různých genealogických stránkách, dokonce i
v Nizozemí.
Dále pan
Jiřík správně objevil, že v l. 1657-1658 byl děkanem právnické fakulty pražské univerzity nějaký
Jan Jiří Schauer z Augenburgu. Celkem bych sázel na to, že jde o člena téže rodiny (stejnojmenný lesník Ferdinand se vynoří rovněž ve středních Čechách a jen o nějakých plus minus 80 let později); no a tenhle Jan Jiří Schauer byl profesorem práva a přinejmenším v letech 1647-1650 působil na univerzitě ve Vilně (Vilnius) na Litvě (
tady a
tady).
No a vznikla otázka, co a kde by vlastně mohl být ten Augenburg.
Ano, pruské město
Angerburg, polsky
Węgorzewo (ve starší polštině se to četlo zhruba jako "
vengořevo") leží
tady v bývalém Prusku a občas se jeho název skutečně dá najít napsaný (nejspíš vlastně chybně) i jako
Augenburg (
tady,
tady,
tady,
tady,
tady v článku nalevo, v
tomhle časopise atd.). Šlo o zeměpanské město (tj. v majetku řádu německých rytířů a později pruského vévody > krále), takže pokud někdy vznikla nějaká po něm pojmenovaná rodina, nemohlo jít o šlechtické majitele (nýbrž skutečně jen o někoho, kdo odtamtud prostě pocházel). Musím ale uznat, že do Vilna, kde působil profesor Jan Jiří Schauer, odtud není daleko.
Pak na mě na internetu vyskočilo ještě
tohle - údajné místo "Augenburg" v Německu, které by podle svého PSČ 94382 bylo v Bavorsku v okrese Straubing-Bogen; jenomže německá pošta o takovém čísle nic neví a žádná mapa tam nikde místo s takovým názvem nemá; takže spíš půjde o omyl. A jiné místo jménem Augenburg (mimo ten ve jméně Šauerů z Augenburgu a asi dvě jasné tiskové chyby) internet asi opravdu nezná. Existuje řada lidí s
příjmením "Augenburg" (bez ničeho dalšího), ale těžko říct, jestli to u nich souvisí s něčím zeměpisným.
Víc z toho asi teď nevytáhnu.