Spodoba znělosti.
Příjmení se nemění chybou písaře. Příjmení mělo především fonetická tvar a dotyčný k tomu zápisu zpravidla neměl přístup, tak se podle něho nemohl řídit.
Š se mění na S přechodem do jinojazyčného prostředí, např. Česko-německého, a pak třeba zpět. Příkladně Sersen, je český sršeň, dotyčný odešel do Vídně.
Až by jste se divili, kolik Čechů má problém s vyslovením příjmení začínajícího na Bra-, vypadne ji z toho Bla-, aniž chtějí.
Spodoba znělosti s/z a s/c je také možná.
Diftong OU, má také svůj vývoj - u, ou, někdy až ke změně v ú.
F. Š. Kott:
Sour, u, m. = budka v lese pro myslivce, kde se scházívají.
Souraz, u, m. = sražení, der Zusammenstoss.
Sourazný, do sebe vrážející, zusammenstossend.
Souratník, a, m., der Waffenbruder. = to by měl být bratr ve zbrani, tedy asi soudruh.