GENEALOGIE

...Je někdy jediné východisko pro transkripci problematických grafických tlumočení některých fonémů (zejména /s/ a /š/, /z/ a /ž/, /c/ a /č/, /ň/, /ř/) a skupin fonémů (např. /sš/, /cs/ nebo /čs/, /čšs/ apod.), totiž přidržet se standardních transkribovaných forem, vycházejících z etymologie a respektujících způsoby tvoření slova. Např. nezbývá nic jiného, než konstatovat, že grafickou podobu adjektiv na „-ssky“ (dvě vysoká „s“) je správnější transkribovat jako „-šský“, protože podoba „-šký“ by byla značně podivná i problematická a v podobě „-ský“ by prakticky grafika vůbec nebyla respektována. Za standardní se považují takové podoby slov a tvarů slov, které v době vzniku textu (nikoli v době vzniku památky) byly podle poučení historické mluvnice výsledkem vývoje předchozího a východiskem dalších změn v systému zvukových prostředků a gramatických forem jazyka...(zdroj)