GENEALOGIE

Dobrý den,

potřeboval bych rozluštit příjmení jedné ze dvou uvedených matek.

2. zápis Kateřina Ssassek (kolonka otec) https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... =345&h=130

Přepis:
Jozeff Ssassek, sedlák, syn (zemř.) Martina, sedláka z Litohlaw N. 17 a Marye Brožowé (nad tím uvedeno Kateřiny Molirowé?) z Litohlaw N. 36

Děkuje a zdraví genjan

Možná Molinowe - blechy se čtou fakt blbě.

Děkuji, v jiném zápise, bohužel teď nevím kde, jsem nalezl i Malířowé. Ještě prozkoumám, ono je stejně podivné, že jsou uvedeny dvě matky. Chyba.

I to by tam klidně mohlo být.

Dobrý den,

snažil jsem se dotyčné vyhledat a našel jsem toto:

V rokycanské knize oddaných (1816-1840) zapsána u sňatku Jozefa Šaška s Marií Brožovou (dne 13.6.1826) matka ženicha Kateřina Nolc/čowá. V téže knize uvedeno u sňatku dcery Jozefa Šaška s Marií, konkrétně Johanny Šaškové s Františkem Blahníkem (dne 28.1.1828), jméno matky Kateřina Ulčová z Chrástu, obdobně též u sňatku syna Jana s Marií Brožovou (v únoru 1838).

V knize narozených (1811-1827) nalezneme u zápisu narození vnučky Barbory (od Barbory Šaškové, dcery Martina a Kateřiny) Kateřinu Šaškovou z Chrástu. V knize narozených (1823-1827) uvedena od téže dcery Barbory vnučka Anna (1829), babička zapsána jako Kateřina Ulčová z Chrástu, u vnuka Wáclawa (1831), vnučky Magdaleny (1837), u vnuka Jozefa (1839), u vnučky Jozefy (1842) a vnuka Josefa (1844) jsou zaznamenány různé podoby příjmení babičky Kateřiny, a to Kateřina Čzliková, Kateřina Šliková, Kateřina Šiliková.

V této knize narozených (1823-1853) zmíněna v zápisu narození vnuček Marye (1828), Barbory (1835), Anny (1838, pak 1840) a Magdaleny (1844) od syna Jana babička Kateřina Ulčová z Chrástu, č.p. uvedená různá (20, 28), popř. žádná.

Z výše uvedeného bádání plyne, že Martin Šašek byl oženěn s Kateřinou, nikoli s Marií Brožovou – ta byla provdána až za jejich syna Jozefa. Podoba příjmení Martinovy manželky Kateřiny zůstává nejasná. Nepodařilo se mi totiž vypátrat sňatek Martina s Kateřinou.

Děkuji všem za ochotu a zdraví genjan

Čzliková je nesmysl, když už, tak Cžliková a to je jen jiný způsob zápisu příjmení Šliková. Šiliková je opět to samo, případně je to jen špatně přečteno. Nejsou to tedy různé podoby příjmení, je to pořád jedno a totéž příjmení. Jen je jinak zapsané. Uvědomte si, že v té době neexistuje žádný pravopis, žádná "správná" podoba příjmení, zapisuje se tak, aby to po přečtení znělo stejně, jako to, co zapisující slyšel, když mu bylo příjmení diktováno.

To jen my si dnes hrajeme na takový nesmysl, jako že příjmení je přesně takové, jak ho matrikář zapsal, i když tam při zápisu udělal chybu. A proto znám v dnešní době (!!!) v jedné trochu rozvětvenější rodině podoby jména Szakoš, Szakos. Matrikáři prostě nedávali pozor a nečeské příjmení při zápisu někde nakopali a to v poválečné době. Nebo romské příjmené Gabor je v jedné rodině psáno i s čárkou Gábor. A já měl spolužačku, která se jmenovala Grigelová. A po letech, až se digitalizovaly základní registry, rodiče přišli na to, že oni se vlastně jmenujou Grígelovi (s čárkou nad i). I dnes jsou v tom zmatky a lidi se takhle najednou přejmenovávají a podle mě se nesmyslně bazíruje na to, že co je psáno, to je dáno. Tyhle prokazatelné chyby by se měly opravovat, když se na ně přijde.

Dobrý den, pane zburgete,

dávám Vám za pravdu, bylo to prostě ,,piš jak slyš". Například u rodu Lukeš jsou podoby téhož příjmení Lukesch, Lukesh, Lukess, Luxin aj. Potkalo to i mě, původně měkké I, dnes tvrdé y v příjmení.

Co se týká těch čárek nad písmenky, tak mi dosud není jasné, zda ta čárka třeba u spojení dvou souhlásek, např. rz, zc, cz atd., patří k první nebo druhé souhlásce. Zapisuju ji podle toho, jestli se mi zdá blíže té první nebo druhé souhlásce.

Jinak děkuji za osvětlení. Zdraví genjan

Jediné písmenko, nad kterým se psal háček, je ž. A pomocí spřežky s tímto písmenem se pak řěšilo č a ř. Tedy cž a rž. Když byl byl v pozdějších dobách písař ochoten napsat háček nad č nebo ř, nepotřeboval k zápisu spřežku. Spřežka zc je nesmysl, to by bylo čtené opravdu, jako dvě písmana, např. jako ve slově zcestí.

To, jestli je u spřežky háček blíž prvnímu nebo druhému písmenu, nehraje roli. Při rychlém psaní je diakritika často i o dvě písmena velde. Když byste opisoval např. slovo 'židle', kde háček ulítnul o kus vedle, taky to neopíšete jako ziďle, když je jasné, nad kterým písmenem ten háček má být.

Děkuji Vám, píšu si do poznámky. .)

Genjan

Ještě mi napadl jeden dotaz k tomuto tématu...

Občas vidím třeba nad c tečku (nevím, jestli to je tečka, nebo nedbale napsaný háček), ale vypadá to jako tečka. To se zapisuje jako klasické c?

Ano, je to tzv. akcent nad c. Podobně se dopisovala tečka/vodorovná čárka/háček nad u. Nutně to neznamená, že se jedná o č, to by bylo zapsané jako cž.
J

Dobrá, děkuji. .)