VYŘEŠENO Z 1668 Slaný čeština

[BludnyHolandan]

Dobrý den,

zápis levá strana úplně dole....prosím o info, co znamená TB před Jiržika. Vše ostatní je jasné....
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12032/170

děkuji Lidický

[Mistr Jan]

NB, nota bene - vztahovalo se to obvykle k nějaké poznámce, ta tady už ale nejspíš není

[BludnyHolandan]

Je mi divné, že tam není jméno, když mu byl rok, když zemřel.

[Mistr Jan]

Možná se ta poznámka vztahovala právě ke jménu dítěte.
Ještě mě napadá – nebude stejné NB u záznamu o narození tohoto syna?

[BludnyHolandan]

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12032/12

Mohl být tento JIřík, pravá strana nahoře, ale žádná poznámka.

Jen mě napadlo, neznamená to NB, že je to taky Jiřík, stejně jako otec?

[zdespi]

No bez nároku na správnost bych řekl, že zkratka NB znamená v tomto případě Non baptisatus = nepokřtěný/nekřtěňátko
Viz proškrtnutá obě pohlaví a řekl bych, že ten věk je 0
a viz protější strana 5 záznam

[BludnyHolandan]

našel jsem další zápis NB ze stejné matriky, vlevo skoro dole

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12032/177

Také je tam NB, ale je tam jméno Anna a určitě byla křtěná.

Neznamená to tedy, že nějaký údaj je neznámý?...v tomto případě příjmení?

[Mistr Jan]

že zkratka NB znamená v tomto případě Non baptisatus = nepokřtěný/nekřtěňátko

Zajímavé, díky za návrh, s tímto vyložením jsem se ještě nesetkal.
Na druhé straně je mi divné – díváme-li se na záznam na protější straně – že by dvoutýdenní děťátko ještě nebylo pokřtěno. V této době se křtilo v drtivé většině případů v den, co se dítě narodilo, nebo nejpozději den/dva potom.
Všimněte si také, že zde https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12032/171 napravo má zkratku NB i manželka Řehoře Hlásného, rovněž bez křestního jména.
J

[zdespi]

Hmm, máte pravdu. V tom případě mám v zásobě ještě - NB - nebožtík - zdá se mi, že to zapisující používal v případě neznalosti jména zemřelého. Případně mne ještě napadá, zda nemohlo jít o zkratku pro nezaopatřeného poslední svátostí?

[BludnyHolandan]

Tak to by opravdu vypadalo, že NB znamená neznámého jména nebo údaje. V případě žen je to buď neznámé jméno a nebo neznámé příjmení. V případě dětí jméno prostě neměly.
U toho 2 týdenního dítka: spekulace...nemohlo být tak slabé, že nebylo křtu schopné a zemřelo "až" za 2 týdny?

[Zora]

No bez nároku na správnost bych řekl, že zkratka NB znamená v tomto případě Non baptisatus = nepokřtěný/nekřtěňátko
Viz proškrtnutá obě pohlaví a řekl bych, že ten věk je 0
a viz protější strana 5 záznam

V roce 1668 nemohlo být vůbec nekřtěňátko zapsané v úmrtní matrice,
Jiržík i Anna měli křestní jméno, tedy byli pokřtěni.

Dítě, které zemřelo ve věku jednoho dne nemohlo přijmou poslední pomazání, bylo sice pokřtěné, ale nebylo u prvního přijímání, ani v té době velmi důležitého biřmování.
U Anny věk nepřečtu-


Oba zemřelí by měli - mohli být v matrice narození.

Možnost, že se u poznámky jedná o nezaplacení poplatku za pohřeb více méně vylučuji, protože Jiřík byl synem souseda, (obdoba měsťana na vsi), tedy otec by měl mít peníze na zaplacení.

Někdy se u zápisů§ objevuje poznámka o vyzvánění, tady to nepřichází v úvahu,
Snad jen opravdu N - značí non, ale to další slovo mě nenapadá.
Nezjištěno, nezapsáno, neuvedeno, něco v tom smyslu. Nebo je to opravdu poznámka, sloužíci k tomu, že je třeba dopsat ještě nějaký údaj.


Z

[Zora]

Hmm, máte pravdu. V tom případě mám v zásobě ještě - NB - nebožtík - zdá se mi, že to zapisující používal v případě neznalosti jména zemřelého. Případně mne ještě napadá, zda nemohlo jít o zkratku pro nezaopatřeného poslední svátostí?

K poslední svátosti jsem už psala.
Nenapadá mě ale, proč by měl v úmrtní matrice zapisovat zcela výjimečně slovo nebožtík, když byli všichni zapsaní nebožtíky...

[zburget]

Podle mě to znamená jen to, že jméno nebylo źapisovateli známo. Běžně se psalo jen N, z nějakého důvodu tady zapisovatel psal NB (což normálně znamená poznámku, ale tady zřejmě ne).
Jak psala Zora, nekřtěné dítě to být nemohlo. Zemřelo v 1 roce, bylo určitě pokřtěné. Stejně, jako na pravé straně rten 5. záznam - dítě zemřelo ve dvou nedělích. Taky bylo s pravděpodobností hraničící s jistotou jistě pokřtěno.
V těchto dobách byly děti křtěny v den narození, max. o den pozděj. Nikdo nechtěl riskovat, že dítě zemře dřív, než by bylo pokřtěné. V případě, kdy bylo nebezpečí, že dítě zemře brzy po narození, křtila ho porodní bába.
Nekřtěňátek bylo minimum - neštěstí při cestě ke křtu, náhlé neočekávatelné úmrtí dítěte…

[zburget]

Dítě, které zemřelo ve věku jednoho dne nemohlo přijmou poslední pomazání, bylo sice pokřtěné, ale nebylo u prvního přijímání, ani v té době velmi důležitého biřmování.

Dovolím si oponovat. Poslední pomazání - přesněji pomazání nemocných není nijak vázáno na první přijímání nebo na biřmování. Jsou jediné dvě podmínky pro přijetí této svátosti - že je člověk pokřtěný a vážně nemocný = v ohrožení života.
V dnešní době mohou přijmout všichni starší 60 let bez ohledu na zdravotní stav. A nejen před smrtí - tuhle svátost může člověk přijmout i opakovaně. Ale to sem nepatří, to jen tak na okraj.

Takže poslední pomazání by mohlo přijmout i dítě. Jenže - za každý církevní úkon se platilo. Za křest, za sňatek, za pohřeb a logicky i za udělení posledného pomazání. Malé děti ve věku 2 týdny nebo 1 rok vlastně ještě ani nemohly páchat hříchy, nepotřebovaly tedy žádnou speciální milost před svou smrtí. Věřilo se, že když zemře (pokřtěné) dítě, jde rovnou do nebe. Proč tedy utrácet za udělení "zbytečné" svátosti.

Edit - ale v tomto našem případě ono NB celkem jistě neznamená nezaopatření.

[Zora]

Příjemcem svátosti nemocných je každá pokřtěná osoba, která dosáhla užívání rozumu a nalézá se v nebezpečí smrti z důvodu těžké nemoci nebo stáří doprovázeného pokročilou senilitou. 11 Zesnulým nelze udělovat pomazání nemocných.
https://opusdei.org/cs-cz/article/tema- ... nemocnych/

Domnívala jsem se, že "dosažení užívání rozumu" se vztahuje právě na první přijímání, kdy se dítě už vědomě - samo- může rozhodnout o přistoupení k vířen.

viz
Věk dětí pro první svaté přijímání
Věk rozlišování nutný pro sv. zpověď i pro sv. přijímání je ten, kdy dítě záčíná rozumně uvažovat, tj. více méně kolem sedmého roku. Od toho období začíná být závazná povinnost splnit přikázání o zpovědí i přijímání.

Farář ať dbá o to, „aby ke stolu Páně nepřipustil děti, které nedosáhly užívání rozumu nebo nejsou podle jeho mínění dostatečně připravené.“ Avšak pokud se stane, že dítě, výjimečně ke svému věku, je považováno za zralé k přijetí svátosti, ať mu není první svaté přijímání odmítnuto, pokud bylo dostatečně připraveno.
http://www.liturgie.cz/temata/eucharist ... imani-deti

Proto také u úmrtí malých dětí nebývá nic uvedeno o posledním pomazání a dalěích úkonech, běžných u dospělých,
Z