GENEALOGIE

https://ibb.co/njmcZCw

První zápis vlevo prosím povolání ženicha. Četla bych tam Wassermeister, ale starší ani mladší zápisy tohoto rodu tomu nenasvědčují.

(Nevěsta je dočmáraná, ale tu mám z jiných zápisů)

Nikolaus Walenta, W???meister a domkař....

Děkuji, Zora

Wasermeister - je něco takového?

Wassenmeister pohodný, to mě nesedí, protože v celém rodokmenu nic nenaznačuje příslušnost k rodu snížených, ani v náznaku.

Wassermeister - to byl měl být někdo, pracující se dřevem v souvislosti s vodou, výrobce dřevěného potrubí, ten, kdo dohlíží a opravuje řádný tok vody ve stavidlech, hlídá situaci v místní studně a pod.
Stará povolání...
Syn tohoto ženicha je u své svatby psán jako tesař.

Děkuji, Zora

Skutečně bych v tom viděl "Wasenmeister", ale je to tedy divné, jestli se to v rodě nikde jinde nevyskytuje
J

také čtu Wasenmeister - s je tam jenom jedno, pouze se do toho plete horní tah s ze spodního řádku

Vy mně teda dáváte...
Neumím dát do souvislostí život tohoto rodu a pohodnictví. Nikde ani zmínka, nikde ani náznak.
Navíc, na stejné stránce je ještě další svatba z domu č. 181 - Johann Scholz
Tito dva muži byli v příbuzenském vztahu, v roce 1804 si vzal předek Valenta, který se navrátil z vojny, vdovu po Scholzovi a přistěhoval se do tohoto domu. .
Scholze jsem moc nehledala, ale ani tam není žádná zmínka o pohodnictví... , jak jsem okem zavadila...
To jsem z toho jelen.
Starší generace se ženily s běžnými vesničany, mám to asi od r. 1690, mladší rovněž... po pohodnici v Jaroměřicích jsme nenašla ani stopu...
Tak abych šla hledat.

I tak děkuji. Zora

Zcela obecně, moje zkušenost: V r 1845 už pohodnictví ztrácelo svůj stigmatizující význam, už to nebyla výsadní doména pohodnických klanů, kde se ženili jen mezi sobě rovnými. Někteří potomci na které nezbyla vhodná lokalita se věnovali počestným povoláním (nejčastěji řemenáři, sedláři, zedníci, ale občas klidně i hostinský a pod), naopak občas se počestní dobrovolně stávali pohodnými, třeba i jen dočasně. Nezapomeňte že někde to mohlo být celkem výnosné povolání, a když je bída, tak se bere i špinavá práce. Občas se stalo, že si ženich vzal nevěstu ze sníženého rodu, a když nebyl jiný dědic, tak se musel rekvalifikovat. Občas to převzali i vojenští invalidé, asi se tolik nebáli krve, a k profesi nepotřebovali příliš pohyblivosti. Každopádně opravdu ten Valenta nemusel mít s pohodnými nic společného, jen s tím třeba pomáhal. (i pohodný občas najímal několik podruhů, pokud bylo hodně práce) A očividně mu to nezůstalo jako v kádrovém posudku.
Díval jsem se do svých záznamů (ještě nezveřejněných) a v této Jaroměřici zatím také nemám žádnou zmínku o pohodných.

Děkuji,

já jsem matriky obce Jaroměřice procházela a jako vždy se koukám i na rody snížené - může se samozřejmě stát, že přehlédnu. Ale nenarazila jsem vůbec na nic.
Jediné vysvětlení, které mě napadlo, bylo to, o němž píšete. Tato práce se v daném čase nabízela a bylo třeba pracovat.
Velice si vážím Vaší odpovědi.
Zora

A nemůže to být přece jen ten Was(s)ermeister - jako že se jen to -r- moc nepovedlo a vypadá, jako n?
Jestli byl jeho syn tesař, tak by to nemuselo být řemeslem od sebe tak daleko.

Tohle už asi nerozlousknu. Žádná další indicie prostě není... Bylo by to jen o tom, kolik z nás se shodneme na jedné variantě povolání a kolik z nás na druhé...
Možná, že by něco prozradily gruntovnice, ale u Zámrsku to nehrozí...

Ve hře jsou obě varianty, ale ten pohodný je faktasi blíž... to jen proto, že v okolních zápisech se u ženichů povolání uvádí málokdy, spíš jen podruh - nebo domkař.. No a pohodný - zřejmě měli potřebu to zapsat, už kvůli dřívějším zvykům... To je jediné, co mě napadlo.
Rodokmen jsem ukončila, protože fakt víc nic nezjistím...

Moc děkuji všem.
Zora

Zora píše:Ve hře jsou obě varianty, ale ten pohodný je faktasi blíž... to jen proto, že v okolních zápisech se u ženichů povolání uvádí málokdy, spíš jen podruh - nebo domkař.. No a pohodný - zřejmě měli potřebu to zapsat, už kvůli dřívějším zvykům... To je jediné, co mě napadlo.
Rodokmen jsem ukončila, protože fakt víc nic nezjistím...

To také potvrzuju, snížené profese se často zapisovali v matrikách jako první. (občas i ve zvláštním oddíle, případně společně s nemanželskými dětmi) Ale to všechno znáte...

Já jsem pohodné nikdy ve svém, ani v cizích rodokmenech neměla, ale ono mě to zajímá, takže koukám po matrikách, případně textech na netu a snažím se vstřebat, co se dá. Ale to neznamená, že bych byla znalec
Proto jsem moc vděčna za jakékoliv popostrčení, radu, objasnění. Z

Zrovna teď jsem narazil na jeden takový případ: Do Hostinného na Trutnovsku přišel před r. 1807 pohodný Jan Stránský, v tom roce se mu tam narodila poslední dcera. Další tři holky se tam vdávaly/plodily nemanželské děti. Z nějakých indicií jsem zjistil, že zřejmě přišel z nedaleké Ždírnice. Tam jsem ho tedy skutečně našel, a také jsem byl překvapený, že tam minimálně 15 let byl na jedné adrese a zřejmě dost vážený sedlák, za kmotry mu chodili jiní sedláci/selky, žádný náznak bídy nebo sníženosti, teprve až po to přesunu do Hostinného. Také dumám co se asi mohlo stát, jestli náhle zkrachoval, propil nebo prohrál v kartách statek? Ačkoliv se mu určitě narodilo několik synů, v Hostinném pohodnici převzal manžel té poslední dcery, ten už byl regulérní ras z Jilemnice, ze starého rodu Nezbedů.
A mimochodem, v té Ždírnici se Stránský/á jmenuje každé třetí narozené dítě