GENEALOGIE

Přeji krásný večer, mohla bych moc poprosit o pomoc při četní https://ebadatelna.soapraha.cz/d/5301/82 - první zápis 18.11.1840. Ženich je Josef Černý a přiznám se, že dál čtu jen pár písmenek, vidím že je syn černého z Družec? N44 sem tam pár dalších písmen přečtu,ale nedávají mi tu smysl:-(
Nevěsta by měla být Alžběta Trnková, dcera Tomáše? Trnky povolání nedám z VWelká Dobrý z N 26 prustoj? ? a matky zemřelá Jusefy? rozené Králové z ? N 55 ?
Opravdu moc děkuju za jakékoliv rozluštěné slovo a klidný večer F.

v předmětu chybí jazyk, opravte.

Přepisujte přesně to, co přečtete, neznámá slova, nepřečtená písmena, nahraďte otazníkem.
Všechny své úvahy můžete napsat až na konec.
Z

Josef Černý nas?jk z Velká Dobrý z N 26 príslušný k prusoj? Kňezpooštýfo?u Klatosjkním kraje, syn ?pjnomir? Černýho ifrksužnujku z Důrrrwz? z N. 44 přílsušný Kňezpooštýfo?u Klatosjkním kraje a matky Mirným? rozená Řezniková? z Družperovi? z N. příslužný Knouponžkáfo?
nevěsta Alžběta Trknová, dcera Tomáše? Trnky ifzulužrjkir z Velká Dobý z N 26 rusoj? Kňezpooštýfo? a matky zemřelá Josefa rozena Králová z Mučenitla? N 55 příslušnéh Utapenupkfo?

Omlouvám se,vůbec mi to nedává smysl, budu moc vděčná za pomoc a pokud by byl třeba typ na nějaké vzorové písmo budu opravdu moc vděčná za odkaz. Moc děkuji a krásný víkend F.

Zde tabulka kurent - latinka http://genealogie.nka.cz/?page_id=177

Určitě Vám i pro budoucnost pomůže tabulka na převod z kurentu
Z

O jazyku píšete, že snad čeština. O jakém jiném zjazyku uvažujete, že by jím mohl být záznam napsaný?

Opravím vám kousek toho záznamu, abyste měla mustr, jak by to mělo vypadat. Zbytek pak zkuste doluštit ještě jednou sama.

Jozef Cžerný nadenjk z Velké Dobrý z N 26 poddaný k panstwj Krouporického (?) w Klatowském kragi, syn Ssimona Cžernjho chalupnjka z Ruppawi z N. 44 …

Já jen doplním, že Ruppawa = Roupov, a dál že je tam Kronporickeho = Červenopoříčského.
(Jinak, z Velké Dobré a okolí pochází čtvrtina mých předků. Je zde vysoká pravděpodobnost, že se někde navážete na můj rodokmen – takže sem zasílám odkaz na něj.)
J.

Děkuji, díky těm w a spřežkám jsem tápala i v nějaké polštině, začínám s luštěním a učím se. Omlouvám se asi za špatný názor. Děkuji za ty vzory písmen. Pokud budu pokračovat pak "panství Kůizporického?? w Klatowském kraji, a matky Mirým? rozená Řevikovoson? z Ružperoi? z N panstvij Klatowského.

Zkoušela jsem si dohledat obec Ruppava a nic takového neexistuje. Prosím poradíte, kde případně tuto obec hledat?
Děkuju za každou radu:-) F.

Já jen doplním, že Ruppawa = Roupov, a dál že je tam Kronporickeho = Červenopoříčského.

viz příspěvek výše - kolega Vám to napsal. Z

Moc moc děkuju a můžu poprosit i o kontrolu toho mého druhého pokusu?

Pár drobností k tehdejšímu pravopisu - tedy předně - tehdy žádný pravopis nebyl. Každý to psal, jak mu to přišlo pod brk, ale nějaká pravidla tam přece jen jsou.
Háček byli ochotní napsat většinou jen nad písmenem ž. Někdy ani tam ne (jen vzácně se objevuje nad jiným písmenem). Všechno ostatní se opisovalo zpřežkama.
č = cž
ě = ie
ř = rž
š = ss nebo německé ostré ß
Ale pozor, c se řasto píše jako cz. Takže se to někdy plete. Navíc v kurentu je c někdy značeno akcentem podobným háčku (stejně, jako u), a diakritická znaménka jsou v rukopisu někdy posunuta i tak o ± 2 písmena, tak se to plete o to víc.
Všechna w se píšou dvojitá, protože podle německého vzoru by se jednoduché v četlo jako f. Ale v češtině máme f, tak se používá f a jednoduché v se prostě nepoužívalo. Podle latinského vzoru j = i. Psalo se, jak bylo zrovna libo, vetšinou i na konci je psáno, jako j. Až později, někdy v 19. stol. se znak j začal používat pro dlouhé í. A protože bylo potřeba nějak zapsat vyslovované j, používalo se pro něj písmeno g. Takže gest bude čteno jako jest. Vyslovovaná hláska g se používá poměrně málo, tak se to prakticky vůbec neplete. Měkké / tvrdé i / y - neexistuje žádné pravidlo. Psalo se dle libosti zapisovatele. Klidně v jednom záznamu ve stejných slovech různě. Dvojhláska ou je až na vzácné výjimky vždy zapisována jako au.

Víc mě teď momentálně nenapadá…

A na závěr - když jsme si ujasnili jazyk, opravte to ještě v předmětu, ať je to tam zapsáno s jistotou

Moc moc děkuju:-) Jdu se učit:-)

jediné, co bych doplnil: používala se tři různá s - dlouhé, kulaté a ostré:
dlouhé - ſ -se dnes už nepoužívá, v tisku se plete s f; používá se uvnitř slova, např. Josef
kulaté - s - je to naše obyčené, používalo se na konci slova (Haus) nebo na švu (Hausbesitzer - zde první kulaté, druhé dlouhé)
ostré - ß - je vlastně slitek dlouhého a kulatého - ſs - či dlouhého ſ a z - a použití je poněkud komplikovanější

Děkuji za rady. Najdu, prosím někde nějaký soupis starých názvů obcí? mám tu https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... =567&h=220 kde čtu v posledním řádku v dubnu obec matky Süditi Poržieženves. a https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... 1132&h=471 8.7. SImon matka je Dorothea Subditi Poržizenl? Vůbec netuším, co to může být za obce, koukám na mapu a jediné, co je tomu podobné jsou na mapě jen Přeštice, Přestavlky a Červené poříčí. Jak, prosím dohledávat staré názvy? Děkuju moc za rady F.

V prvním případě Subditi Poržicženses, ve druhém přpadě je to zkratka. Takové to jako l na konci je zančka pro zkratku. Takže je tam napsáno Subditi Poržicžen.

Není to tedy obec, odkud pochází matka, ale informace, že (oba) rodiče jsou poddaní (subditi) k (nějakému, neznám místní poměry) Poříčí.