GENEALOGIE

Prosím o přečtení a překlad úmrtí mého zatím nejstaršího předka.

Kód: Vybrat vše

http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite/pages/zoomify.jsp?page=278&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2C%29%28unidata%29%29%289206%29%29

Vpravo nahoře 14.dubna

Priesen den 14: ?rundl mit einem Requiem vudl? Leichpredig?
begraben Gregor Schweska von 74 jahren.

Březno 14. ? s requiem ? zádušní mše?
pohřben Řehoř Švestka ve věku 74 let.

Díky.

Bodie píše:Priesen den 14: ?rundl mit einem Requiem vudl? Leichpredig?
begraben Gregor Schweska von 74 jahren.

Březno 14. ? s requiem ? zádušní mše?
pohřben Řehoř Švestka ve věku 74 let.

Díky.

Priesen den 14: wurdt (wurde) mit einem Requiem undt? (und?) Leichpredig (Leichenpredigt)
begraben Gregor Schweska von 74 Jahren.

Březno 14.: byl s requiem a s pohřební kázání
pohřben Řehoř Švestka ve věku 74 let.

Děkuji.

Ještě jsem se chtěl zeptat na styl zápisu.
Tento zápis se od ostatních zápisů úmrtí liší zmínkou o requiem a kázání.
Znamená to, že byl tento pohřeb výjimečný, nebo měl farář jen potřebu se ten den více rozepsat?
Pro variantu výjimečného pohřbu by nahrávala skutečnost, že syn byl v té době v obci rychtářem a možná byl i jeho otec rychtářem.
Rychtář byl totiž nejen jeho syn, ale i jeho vnuk a pravnuk.

Páni mívají obvykle uctivější zápisy než kmáni (prostý lid).

Ano.
Vím, že rychtář byl zástupcem vrchnosti v obcí. Dohlížel mimo jiné na výběr daní a byl soudcem nejnižší instance. Nikde jsem se ale zatím nedočetl, jaké vážnosti se těšil. Jestli byl trpěným úředníkem nebo na druhé straně všemi nepokrytě uznávaným představitelem obce.

Bodie píše:Ano.
Vím, že rychtář byl zástupcem vrchnosti v obcí. Dohlížel mimo jiné na výběr daní a byl soudcem nejnižší instance. Nikde jsem se ale zatím nedočetl, jaké vážnosti se těšil. Jestli byl trpěným úředníkem nebo na druhé straně všemi nepokrytě uznávaným představitelem obce.

já bych řekla, že pro vesničany/poddané byl mnohdy nenáviděným nebo trpěným představitelem dlouhé ruky vrchnosti
ale nelze paušalizovat samozřejmě

Myslím, že z dnešního pohledu se to těžko posuzuje. Pro nás to jsou nyní nenávidění úředníci , ale tehdy byla jiná doba. Lidé měli jiné radosti a starosti. Košile byla mnohem blíž než dnes a kabát byl hodně daleko. Lidé řešili, jak bez úhony přežít zimu a naše starosti by jim připadali směšné.
Tehdejší stav věci jim připadal neměnný a tak ho mohli přijímat s větším klidem než mi dnes.

http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/dow ... y_text.pdf

....Funkce katolických pohřebních kázání se tak
v minimálně tomto aspektu výrazně odlišuje od protestantských: zatímco protestantům
slouží především k poučení a útěše pozůstalých (pro zesnulého již nic udělat nelze),
katolická pohřební kázání zahrnují vedle těchto prvků také výzvu k modlitbám
za duši nebožtíka33) a přispívají nepřímo k ukrácení utrpení jeho duše v očistcovém
ohni. Společně s dalšími funerálními památkami mají pomoci zachovat „dobrou památku“
na zesnulého,....

Pohřební kázání se objevila u Luthera, a jeho evengelických pokračovatelů. U církve katolické se objevila později, především u církevních hodnostářů, a šlechtických rodů. Posléze se pohřební kázání dostala do kostelů a obcí.
Váš předek byl kázáni určitě představen jako dobrý věřící, byly vyzdvihnuty jeho skutky a byl trošičku vytvořen "vzor" pro ostatní obyvatele obce.
Záznam v matrice bych přičítala především majetkovým poměrům Vašeho předka, většinou měl rychář ještě své povolání a církvi se muselo za každý úkon platit ...
(Ten můj byl řezník)
Funkce rychtáře byla vysoce vážena na jednu stranu musel dobře znát poměry v obci, pravidla soužití, potřeby obyvatel, na druhou stranu musel vycházet s vrchností.
Té jediné se zodpovídal.
Ovšem - z pohledu dneška - není na světě člověk ten, aby ses zavděčil lidem všem - a tak opravdu zaleželo na konkrétním rychtáři, zda si ho považovali na veřejnosti s úsměvem a doma hubovali s úsměškem... nebo byl vyjímečný a lidé ho prostě měli rádi.
Zora

Bodie píše:Myslím, že z dnešního pohledu se to těžko posuzuje. Pro nás to jsou nyní nenávidění úředníci , ale tehdy byla jiná doba. Lidé měli jiné radosti a starosti. Košile byla mnohem blíž než dnes a kabát byl hodně daleko. Lidé řešili, jak bez úhony přežít zimu a naše starosti by jim připadali směšné.
Tehdejší stav věci jim připadal neměnný a tak ho mohli přijímat s větším klidem než mi dnes.

Také není potřeba to posuzovat z dnešního pohledu... stačí projít archivní materiály případně odbornou literaturu