Určitě je to správně, vzhledem k době, po kterou bylo dítě na světe, moc jiných možností není... :_)
Dítě se narodilo v roce 1720, na to jsem nedávala včera v noci zas tak moc pozor. Přesná nařízení, co porodní báby smí, nesmí a jak , se datují z doby vlády Marie Terezie. z hlavy - myslím, že opatření byla vydána 1759.
Na počátku 18. století probíhala tahle následná úmrtí novorozenců bez přesných pravidel a zcela jistě se zápisy o průběhu toho kousku života různě lišily.
Rozhodně se do matriky nezapisovaly porodní báby, které byly u porodu, to platilo až úředně až od roku 1825, tedy o sto let později.
Naopak v matrikách vídám, že dítě bylo pokřtěno s několikadenním odstupem po narození (většinou se pak u křtu objevuje nějaká významnější osoba z jiné obce, na jejíž příjezd se asi čekalo. ) Tím chci říct, že i kolem r. 1620 se už z hlediska církevního rozlišovalo datum narození a datum křtu.
Ze strohých údajů, které máte k dispozici, mně vychází, že ihned po porodu bylo dítě přineseno do kostela, tam pokřtěno a následně zemřelo. (nebyl k dispozici přesný čes života- bez "měření")
Myslím si, že není třeba pouštět se do úvah, kdy přesně se dítě narodilo, můžete se ještě zkusit podívat na mapu, zda by se otec s dítětem do kostela dostal vzdálenost) a také zvážit možnost, zda nebyl přivolán kněz přímo domů, pokud třeba matce hrozilo úmrtí při porodu... Tady bych ale zvažovala ekonomické postavení rodiny, asi si tohle nedovolil podruh, ale spíš větší sedlák nebo úředník.
Na netu se dá najít dost především diplomových prací o tomto tématu, pokud by Vás to blíže zajímalo, nedělejte si obrázek o práci porodních bab jen podle toho, co někdo napíše, ale postupně získáte vlastní názor . Každý máme matriční zkušenosti z jiné oblasti a také je jinak vyhodnocujeme.
Z
