VYŘEŠENO: Matrika Loukov 02, čeština, N Svijany 1688

[Ladislav Bátora]

Přeji pěkné dopoledne a prosím o rozluštění názvu obce, že které dorazil na křest prapraprapraprapraprababičky Barbory Ladmanové do Svijan pan vejběrčí Hiebler.
Nejsem si jist ani iniciálou: vypadá to sice jako K, jenže v ostatním textu je velké K psáno jinak.

Viz zde vlevo, poslední zápis v září:
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8090/82

Jde totiž o to, že v Loukově (a samosebou ani v MB) jsme nenašel svatbu jejích rodičů, takže hodlám pátrat v lokalitách, odkud dorazli kmotři.
Díky za pomoc.
lb.

[zburget]

čtu vejběrčího w Krotie (K to je - úplně stejně je psáno ve jméně Kryštof v tom samém záznamu)

Svědkové tedy byli celkem smetánka…

[Ladislav Bátora]

čtu vejběrčího w Krotie (K to je - úplně stejně je psáno ve jméně Kryštof v tom samém záznamu)

Svědkové tedy byli celkem smetánka…

Já jsem si na první pohled taky pomyslel, že vybíral poplatky w Krotie, tedy v Krotě.
Jenže se mi na mapy.cz neukázala žádná obec, která by k tomu pasovala. A Krot ani Krota se mi neukázala ani na Googlu. A zatím mě nic jinýho nenapadá.
Proto jsem doufal, že to čtu chybně... Ale díky za potvrzení mých původních obav.

To jo, docela smetánka, ten kmotrovskej sbor, ale on mezi místní honoraci vlastně patřil i ten můj prapraprapraprapraprapraděda Ladman, třebaže nebyl „von“: důchodní na panství byl tehdá taky velkej papaláš...
Ovšem ta jeho dcera Barbora si vzala za muže jen kostelníka, to asi muselo bejt doma zklamání nad takovým výběrem.
Ovšem na druhou stranu ten kostelník Pavel Geppert byl měšťan boleslavskej, a barák v takovým slavným královským městě je holt barák jak se patří.
A beztak jeho zeťák Josef Renner už byl boleslavskej ráddní. Rodem ovšem syn Tomáše Rennera, sluhy a kočího u toho pana colberajtera Kryštofa Alberta.
Asi se osvědčil. Jsou to ale paradoxy...

Přehledněji viz v příloze, ale ještě mi toho v tomhle českodubsko-svijansko-boleslavským růžku moc chybí. A odkud přišli do MB ti Rennerovi, nemám zatím zdání vůbec. A to už na rodokmenu dělám skoro čtyři roky...
lb.

[klomin]

Dobrý den, domnívám se, že o vašem Johannu Adamovi Hiblerovi a jeho manželce Marii Elisabeth je zmínka v knize Marianisches Gebürg Der Wunder und Gnaden:

Im Jahr 1682. machte ein gelübde zu Maria aus den Burg Bösig Johann Adam Hibler mit seiner Ehe-Frauen Maria Elisabetha zu Gressenstein wegen ihres Töchterleins

Jsou zde zmíněni, že kvůli své dceři (za uzdravení?) učinili slib k Panně Marii Monserratské na hradě Bezděz (Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla na Bezděz převezena z Emauz třetí kopie Panny Monserratské. Zpočátku byli na hradě pouze dva řeholníci, ale pověst o zázračné bezdězské Panně Marii se rychle roznesla po okolí a na hrad přicházelo stále více poutníků.)

tak to jen pro zajímavost a co se týká onoho "výběrčí z Krotie"- jediné, co mě napadá je Krotau či také Grottau, což je dnešní Hrádek nad Nisou

[Ladislav Bátora]

Dobrý den, domnívám se, že o vašem Johannu Adamovi Hiblerovi a jeho manželce Marii Elisabeth je zmínka v knize Marianisches Gebürg Der Wunder und Gnaden:

Im Jahr 1682. machte ein gelübde zu Maria aus den Burg Bösig Johann Adam Hibler mit seiner Ehe-Frauen Maria Elisabetha zu Gressenstein wegen ihres Töchterleins

Jsou zde zmíněni, že kvůli své dceři (za uzdravení?) učinili slib k Panně Marii Monserratské na hradě Bezděz (Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla na Bezděz převezena z Emauz třetí kopie Panny Monserratské. Zpočátku byli na hradě pouze dva řeholníci, ale pověst o zázračné bezdězské Panně Marii se rychle roznesla po okolí a na hrad přicházelo stále více poutníků.)

tak to jen pro zajímavost a co se týká onoho "výběrčí z Krotie"- jediné, co mě napadá je Krotau či také Grottau, což je dnešní Hrádek nad Nisou

Díky moc za tip na ten Hrádek/N, to bude určitě ono, takže se podívám, zda ta svatba Barbořiných rodičů nějak před tím září 1688 nebyla právě tam.

A parádní je i ta událost ze života Hiblerů. Já tyhle „rodinné historky“ sbírám, i když se týkají třeba jen kmotrů – snad z té vší úrody nálezů jednou vyrobím nějakou knížku.
Viz třeba v příloze: jak prapraprapraprapraprapraprapraprastrejda Jan Cikán z Čermné, budoucí jaroměřskej císařskej rychtář v letech 1611-18, se v roce 1596 na neformální sešlosti městský rady bezmála porval s panem Píseckým.
A Janův bratr Martin byl můj prapraprapraprapraprapraprapraděda a taky císařsky rychtářoval, jenže v sousedním Dvoře Králové. Ale rodem byli samosebou oba z té Čermné u Hostinného, kterou jejich prapraděda Mikeš koupil nějak kolem roku 1470 od pana Zilvara z Pilníkova...

[Ladislav Bátora]

Dobrý den, domnívám se, že o vašem Johannu Adamovi Hiblerovi a jeho manželce Marii Elisabeth je zmínka v knize Marianisches Gebürg Der Wunder und Gnaden:

Im Jahr 1682. machte ein gelübde zu Maria aus den Burg Bösig Johann Adam Hibler mit seiner Ehe-Frauen Maria Elisabetha zu Gressenstein wegen ihres Töchterleins

Jsou zde zmíněni, že kvůli své dceři (za uzdravení?) učinili slib k Panně Marii Monserratské na hradě Bezděz (Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla na Bezděz převezena z Emauz třetí kopie Panny Monserratské. Zpočátku byli na hradě pouze dva řeholníci, ale pověst o zázračné bezdězské Panně Marii se rychle roznesla po okolí a na hrad přicházelo stále více poutníků.)

tak to jen pro zajímavost a co se týká onoho "výběrčí z Krotie"- jediné, co mě napadá je Krotau či také Grottau, což je dnešní Hrádek nad Nisou

Tak ještě jednou DÍKY MOC, kolego/kolegyně Klomine!!!
Máte úplnej recht, je to Hrádek. A navíc jsem měl zase já od začátku dobrou intuici, že tam se konala ta svatba mého prapraprapraprapraprapraděda Ladmana: už ji mám.
Ale trochu tentokrát zápolím nejen s kurentem, nýbrž i s tou pro mě nezvyklou německou šlechtickou terminologií, tak to za chvilku hodím sem jako samostatnou položku.
S pozdravem lb.

[klomin]

Tak to mám také radost. Hezký den

[Ladislav Bátora]

Tak to mám také radost. Hezký den

Díky.
Takže se ukázalo, že ti Hiblerovi, co roku 1682 vylezli na Bezděz, jsou v naší přízni mých předků rodu Ladman nejen přes kmotrovství Alžbětino v roce 1688: její manžel Adam nepochybně i pokrevně...
Ale mně bylo hnedka divný, že se tenkrát na ten křest sjela celá honorace od Boleslavi až za Liberec...
A taky mi bylo divný, že se syn obyčejného pekaře Johanna Ladmana z Kasejovic takhle společensky vypracoval...

Takže né, jeho otec nebyl Jan pekař Ladman, jak jsem se do včerejška domníval (viz v příloze), nýbrž Matěj hejtman Ladman.
Třeba najdu i křest toho pravého prapraprapraprapraprapradědy – Karla Adama Ladmana coby syna Matějova.
Ale spíš ne, to bych si ho byl jistě minulej tejden všimnul, když jsem při prohlížení matriky zaregistroval i jeho sestru Annu Uršulu, viz v příloze.
lb.

[klomin]

Tak vidím, že je to velké objevování. Znám ty pocity.
Já jsem už svoji kroniku rodiny v podstatě dokončil - kdyby vás zajímala je zde https://rene-inquort.webnode.cz/
Mimo jiné tam píšu o svém 4xpradědečkovi Karlu Brantlovi, který o Bezdězu v roce 1831 napsal a vydal celou knihu.

[Ladislav Bátora]

Tak vidím, že je to velké objevování. Znám ty pocity.
Já jsem už svoji kroniku rodiny v podstatě dokončil - kdyby vás zajímala je zde https://rene-inquort.webnode.cz/
Mimo jiné tam píšu o svém 4xpradědečkovi Karlu Brantlovi, který o Bezdězu v roce 1831 napsal a vydal celou knihu.

Rád se pro inspiraci podívám, mě todle teprve čeká, vždyť jsem s tím začal až v září 2015, coby pensista.
Taky mám literátský kořeny: prapraprapraprapraprapraprapraděda Petr Capella z Elbinku byl prej význačnej a uznávanej humanisticklej básník. Tak třeba ho nobilitoval Rudolf II. zrovna za ty básničky...
Mluvili o něm tudle v rádiu, ale né moc pochvalně:
https://www.detail.cz/osoba/irenej-krat ... VTx8caFCU/

Pochvalně ho ovšem pojali například v Riegrově slovníku, viz v příloze.
Jak todle všechno jednou sepíšu, to mi zatím nejde na rozum. Zatím vyrábím k jednotlivým rodům něco na způsob souboru kartotečních lístků...
lb.