Úmrtí 1830 Most Němčina (jedno slovo) - VYŘEŠENO

[MB327]

Zdravím, tento zápis už jsem sem jednou dával, ale pořád mám problémy s jedním slovem - teď mi došlo něco, co by to mohlo někam posunout, a hodila by se mi pomoc zdejších odborníku. Tady to je - http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=16100&scan=39, předposlední zápis na levé straně.

Jde o poslední slovo v zápisu, očividně název města. V původním tématu někoho napadlo něco jako Wisbach/Wiesbach, což je v Hesensku, a tedy dost z ruky, navíc když 12. jägerbatalion byl nejspíš ze Saska. Teď jsem se k zápisu vrátil, a snažil jsem se to přeluštit znovu. Že jsou první písmena "Wisba" je asi jasné, ale začal jsem pochybovat o tom "ch". Všechny ostatní výskyty "h" a "ch" jsou psány s kličkou (takto), není to zvláštní? Navíc, když jsem se zakoukal po stránce, došlo mi, že těch posledních pár písmen vypadá úplně stejně, jako slovo, které se občas vyskytuje v kolonce o pohřbu přímo za slovem "begraben" - zde např. u prvního zápisu na levé straně a u většiny na pravé (takto, takto a takto). Věděl by někdo, co je to za slovo? Většinou je hned pod tím zase nějaký příklad typického "h" nebo "ch" s kličkou, a pochybuji, že se psalo něco jako "begraben chu". Vyluštění tohoto slova by nejspíš zároveň vyřešilo záhadu názvu města, tak mě napadlo, že by možná byl dobrý nápad se od toho odrazit.

A jestli je to akorát "ch" psané jinak, má to nějaký důvod?

Doufám, že to celé nezní moc zmateně, snažil jsem se to podat co nejsrozumitelněji.

[PomněnkaPrvní]

Já tam vidím Wisbachu (jako kdyby psal německy, ale vyskloňoval to česky

Sice je to bez kličky, ale pořád si myslím, že je to h.

Za tím begraben bych to viděla na ihn, tedy zase se mi to jeví jako písmeno h

Zkušenější ale snad uvidí víc.
Hezký den

[Slim]

já tam čtu Wisbaden (Wiesbaden), všimněte si obdobně zapsaného "de" ve slově Niedergeorgenthal v dalším záznamu

[PomněnkaPrvní]

No jasně! Máte pravdu!

[MB327]

Jaj, to je to vzdálené Hesensko, ale jestli jste si jistí, tak budiž. Zkusím ještě počkat, jestli se někdo přidá s názorem během večera, pak to tu zavřu.

[Věra Mátlová]

Nabízela jsem Vám ten Wisbaden už v prvním dotazu 7. července, takže když to tam teď vidí i ostatní, možná to bude ono.

[MB327]

Asi to tak bude, byl jsem si tím akorát nejistý, protože je to vážně daleko od Saska, kam někdo jiný posadil ten 12. jägerbatalion - ale většina se shoduje, tak tedy dobře, díky.

[Slim]

Nemohl tam ten batalion být v souvislosti s bitvou u Waterloo? Mají tam na ni i velký památník.

[MB327]

No ono je to tak, že tento člověk se měl v tom Wiesbadenu v Hesensku asi narodit, když je "aus Wiesbaden", takže nejspíš naopak šel směrem na východ, když se pak usadil tady v Mostě. A jediný 12. jägerbatalion byl asi opravdu ten Saský (jiný jsem nenašel), takže v tom je trochu zmatek, bůhví jak to bylo. Ale je pravda, že na bitvu u Waterloo by měl ideální věk - podle úmrtního listu se narodil okolo roku 1780, takže by mu bylo okolo 35 let. Tak na to se ještě podívám.

[Věra Mátlová]

Do Waterloo daleko,daleko...... já to spíš vidím takhle: po prohrané válce s Napoleonem musel saský král Bedřich August demilitarizovat (1809), nechali mu jen 1300 mužů k obraně hranic. Nařídil tedy naverbovat všechny myslivce a udělal z nich "mysliveckou gardu" - bylo jich asi 125. Postupně se z nich vyvinula regulerní armáda, asi 600 maníků, a po roce 1821 se podle královského výnosu celé toto saské vojsko spojilo s armádou Hessensko- Nasavskou, a bylo rozděleno na tři pluky (pluk fyzilírů, 1. a 2. královský pluk myslivců). Tak nějaký přesun vojáků Hesensko-Sasko mohl docela dobře nastat.
Problém je v tom, že číslo 12 dostal jeden z těchto tří pluků až po prusko-rakouské válce 1867, ale v zápisu z roku 1830 je jasně napsáno 12. pluk...
Tož poohlédneme se ještě v rakouské armádě.
Tady je výcuc z více materiálů, který je ilustrací toho, jak vznikaly myslivecké prapory, a jak snadno bylo možné aby se v rakouské armádě objevil mslivec naverbovaný jako dobrovolník v Německu, klidně třeba v Hessensku:
V rakouské armádě se objevil první myslivecký pluk poprvé v roce 1798, za 2. Koaliční války proti Napoleonovi. Mužstvo bylo naverbováno v severním Německu (Paderborn) jako součást říšského kontingentu a pluk měl povolení verbovat ve všech císařských dědičných zemích. Byl rozpuštěn 1801, a místo něj vznikly dva nové dobrovolnické pluky, mužstvo bylo hlavně z Tyrolska. Postupně vznikaly další myslivecké prapory, z nich dva české (v Josefově a v Terezíně).
V roce 1808 bylo zformováno celkem 9 divizí polních myslivců, postupně se doplnily na regulerní prapory (Feld-Jäger-Bataillon). V rámci příprav na válku s Francií v roce 1813 bylo nařízeno rozmnožení těchto praporů na dvanáct.
Kromě nich existovalo větší množství dobrovolnických mysliveckých formací, které byly rozpuštěny koncem roku 1809 resp. počátkem roku 1810, mezi nimi například:
Francká legie (Fränkische Legion), označovaná též jako Bayreutská legie (Bayreuthische Legion) vytvořena v roce 1809 z dobrovolníků, naverbovaných v českém pohraničí, doplněných mužstvem depotu dobrovolnického sboru vévody brunšvického,
Myslivecký prapor vestfálské legie (Jäger-Bataillon der westphälischen Legion) vznikl v Čechách roku 1813 z dobrovolníků naverbovaných v Německu a z jednotek, převzatých do císařských služeb.