Narození 1822, Proseč - pouze doplněná poznámka

[Lillian Bann]

Dobrý den,
prosila bych o rozluštění později dopsané poznámky u zápisu narození zde: http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=15365&scan=280
Jedná se o sedmý zápis vlevo - Josef Pluhař (24. 11.), syn Antona a Anny a prosila bych opravdu jen tu tužkou dopsanou poznámku, to, jak vypadá jako Rid?ig Pluhar, Land?... in Reichenberg (Liberec česky), 17/7 1940. A to "seh" u toho, co tím chtěl básník říct (když se navíc jedná o narozeného 1822 a tady je najednou rok 1940, pokud dobře čtu).
Děkuji předem za radu.

[Karolina Vernerova]

tak kousíček- je to Richtig Pluhar

a ten časový rozdíl: napadá mne, že je poznámka při vydání potvrzení, kvůli doložení nežidovského původu za 2SV..... spekuluji.
a ještě: by to mohlo být- Pluharšek- že to není Pluhař, ale Pluhaček- a to taky asi kvůliu dohledávání rodných listů předků za 2SV (myslím, že se dokladovaly 3 generace)

[mari]

myslim, ze je to "richtig Pluharsch"... jako ze spravne prijmeni je podle nich Pluharsch a ne Pluharz

[Zora]

Možná, že šlo o to, že se z "Pluhař" přejmenoval na Pluhar - Farnost vydala potvrzení o předku pro zemský úřad??? - nežidovský původ.
Nemohlo se jednat o někoho , kdo byl Němec , a v době války si nechal úředně změnit česky psané jméno? Farnost obdržela dotaz na předka, zaznamenala vydání záznamu v roce 1940 i info o změně příjmení . Z

[Zora]

to "sch" si vysvětluji jako německé
schau - dívej se
je to odkaz na tu žádost.

[Lillian Bann]

Aha, to jsou moc zajímavé úvahy, to mě nenapadlo, to o doložení nežidovského původu. Nevím, jak se to jméno "vyvíjelo", ale určitě skončilo u Pluhaře a jedná se o českou rodinu, i když v lokalitě s podstatnou německou menšinou.

[Zora]

Ono se to po válce mohlo zase změnit nebo se mohlo jednat pouze o jednoho muže, takových případů byla spousta... )
Z

[carlos]

Jde určitě o jméno Pluhař. Mohla by to být i poznámka, že je to správně psané jako Pluharsch. Mám v rodokmenu jméno Bulíř, které bylo přepsáno na jméno Bulirsch. Otec Čech zemřel před válkou a matka byla národností Němka. Po válce je neminul odsun.

[Zora]

Určitě je to jedna z možností, ale proč by připisovali do matriky staré v té době sto let "správné" znění příjmení , to mně nenapadá. Z

[carlos]

Možná to souvisí s těmi vývody za války. Hranice tehdejšího protektorátu šla za Ještědem na silnici Liberec - Český Dub A hranice se několikrát posunovala mezi Rozstáním a Výpřeží. Třeba dojížděli do Liberce ( do Reichu) za prací a potřebovali různá potvrzení, včetně vývodu z předků. A německy psané jméno bylo třeba plus. Ještě mimo téma: tenkrát se za prací chodilo přes Ještěd pěšky, až za války začala jezdit doprava za kopec. Dle vyprávění pamětníků se chodilo s lampama v řadě pěšky za Ještěd pěkně v řadě ještě za noci. Dělalo se od 6 - 7 hodin.

[Zora]

Přesně se to asi nedá objasnit, ale Vaše sestavení drobnůstek do celku asi odpovídá nejvíce.

Ono to cestování bylo obtížné všude, u nás sice nebyl Ještěd, ale stejně tak si nedovedu představit, jak běhali dělníci nebo studenti, kteří museli jezdit do Brna, asi 2,5 km do prudkého kopce a pak zase dolů, aby stihli ranní vlak, pokud zaspali...V zimě, po tmě...v parnu, v dešti... nedávno jsem taky zkoušela projít železniční trat, po které se dostávali do provní stanice, když nejezdila lokálka. ... zajímavá zkušenost... (jen doma se na mě dívali dost divně, šla jsem potmě a v dešti ))
Stejně tak třeba horníci chodili do blízkých Oslavan pěšky, maminka, která tam za války vydávala po skončení gymplu horníkům lampy, vyprávěla, jakou měla radost, když dostala od známých staré mačky, na kterých se škrábala vzhůru šachtu do strmého, zledovatělého kopce...
a je to jen jedna generace, jak moc se změnila doba...
Z

[carlos]

Jo dnes si to nedovedeme asi moc představit. Jít 2 hodiny pěšky do práce, 10 hodin makat, potom zase 2 hodiny z práce, doma malé hospodářství, mnohdy měla ještě žena 5 - 10 dětí na krku..... Asi těžká doba. Jen v neděli volno. I když relativně. Na osmou do kostela a potom hospodářství.....