GENEALOGIE

Dobrý večer,
ráda bych poprosila o kontrolu a doplnění zápisu o narození Kyliana Chloupka 1. července (levá strana druhý zápis).

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... atura=1796


1. Juli okrtieno ditie gmenem Kylian Otec geho Bartoň Chlaupek ?? Minarz strzeliczky, matka Appolena, kmotr ?? Jirik(?) aneb Kalyna na Městě ?? ?? ??
pan Jana Anselma (?) Ku? z ??? kmotra pani Anna Komarkova

Mockrát děkuji

Eva Berková

Juli okrtieno ditie gmenem Kylian Otec geho Bartoň Chlaupek někdy Minarz strzeliczky, matka Appolena, kmotr Hons Jirik z Sper(?) aneb Kalyna na miestě (= v zastoupení) uroze(ného) rytíře pana Jana Wilhelma Kusého z Mukodej (správně z Mukoděl), kmotra pani Anna Komárková
hora media ante prandium baptizatus = pokřtěn o půl jedenácté před obědem

Věra Mátlová píše:z Sper(?) aneb Kalyna

Ctu "Ssper" a tak napada mi to:
Spiere je nemecke slovo pro tavolnik, a to je typicky bily zahradni ker ... jako kalina.
Mozna v 17. stol. nebyl tak striktni terminologicky rozdil jako dnes, a tak to by mohlo byt prelozena prijmeni (co je obecne casto).
Co myslite vy?

mám taky nápad,

kmotr Hons Jirik z Sper(?)
vypadá to, jakoby se kmotr jmenoval Jan JIřík
a za tímto nápisem pokračuje pojmenovíní obce, odkud pochází. te ze Sper...
Nemecky Sperre znamená zabrana, hranice a pod..
Sperre (die) - obstavení
Sperre (die) - uzavírka
Sperre (die) - uzavírání
Sperre (die) - uzavření
Sperre (die) - uzávěr
Sperre (die) - uzávěrka
Sperre (die) - zabavení
Sperre (die) - zarážka
Sperre (die) - zákaz
Sperre (die) - zátaras
Sperre (die) - závora
Sperre (die) - závěra

V blízkosti místa narození je obec Moravské Bránice, Nové Bránice, Německé Bránice.
Nebyla by tady souvilost a nepocházel tedy kmotr JIřík z Bránic?

Zora

Mockrát děkuji za přečtení! S tím Sperem to bohužel neumím posoudit, myslela bych si, že Kalina je nějaká přezdívka... Zajímavé na tom ještě je, že jak jsem zjistila z Wikipedie, Vilém Kusý své panství i šlechtictví ztratil poté, co po Bílé Hoře odmítl přestoupit ke katolictví. Panství mu bylo zkonfiskováno Ferdinandem II v roce 1627. Rodina se pak přestěhovala do Doubravice. Šlechtický titul, tentokrát „z Dúbrav“ (podle Doubravice) získal rod znovu až v roce 1893. V době křtu (1680) tedy Vilém technicky vzato šlechticem nebyl.

Osoba, která fungovala jako kmotr, musela být katolíka vzhledem k datu se nemuselo jednat jen a jen o ono Wilhelma, ale třeba o jeho syna, který mohl být katolík...
Nedovedu si předsatavit, že by se křtu účastnil evangelík, nedovedu si představit, že by někdo v oné době jako byl vůbec na Moravě, pokud by veřejně nepřestoupil.
Zajímavé ovšem je, že jako kmotr se zúčastnil křtu v zastoupení.

Ony informace jsou čerpány z článku o pokračovateli rodu, významém pracovníku ve zdravovědě. Je to ovšem o tom, co si na konci 19. století dokázal onen potomek o předcích najít, nechal najít. Něčím svou žádost o šlechtický titul chtěl možná doložit. Popsaná historie rodu nemusí být jen o tom, jak rod skutečně žil, protože doba, kdy žádal o šlechtický titul, často patříla i těm, kteří si nechali rodokmen udělat za úplatu tak, jak potřebovali.)

V Haladovi - Lexikon české šlechty vůbec rod Kusý, ani rod z Mukoděl, nevidím.
Bylo by třeba prozkoumat asi Pilňáčka.

Naopak je pravděpodobné, že se onen zmíněný kmotr mohl vyskytovat na Kounickém zámku (či jiném v okolí), já jsem svého Stieglmayera , dřívějšího purkrabího v Říčanech a později na hradě Veveří našla v kounické matrice - 1696 - narození jeho syna., stejně jako se tam vyskytuje třeba běžně zapsané příjmení Žabka - byť se jednalo o sto let dříve o majitele hradu.
Zora

Doplňuji: několik zmínek z netu
Bohutice - zámek

1. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1470 kdy se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získává Jan Kusý ves a tvrz do dědičného vlastnictví. Bohutice se tak stávají centrem nevelkého panství. V poslední čtvrtině 16. století je pak tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1619 byl zámek vypálen císařskými vojsky. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a připadl jesuitské koleji ve Znojmě
2. Nejspíše na sklonku 16. století přestavěli Mukodělští tvrz na renesanční zámek. R. 1619 vypálili Bohutice Dampierrovi vojáci. R. 1624 získali zámek znojemští jezuité