GENEALOGIE

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=291
pravá strana
8. nov. 1678

Jacob Blyškovský, vdovec
Anna, Czech, otec Joanes ex pago Bojan..?
Děkuji, Zora

Brzeznowicz = Řeznovice?

Aha, tak to by mě ani ve snu nenapadlo, zkusím pohledat, zda se tak Březnovice (Řeznovice) zapisovaly. Moje chyba, že to nevím ....zkusím pohledat.
Napadá mě
Březnice (německy Brzeznitz), jistá si tím nejsem - v zápisu je moc "nožiček".
Březník - ve starých latinských listinách se název obce vyskytuje zkomoleně – Brzenik, Brzesnik, Brzesnycze apod. snad by mohlo být i Brzeznicio....

Děkuji za nápad. Zora

tiež tam vidím Brzeznowicz

OK, sice jsem nikdě doposud takový zápis Řeznovic nenašla, ale oběma Vám naprosto věřím, děkuji. Zora

Což Březovec (Březovský mlýn)?
(http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=8383)
Nebylo to pravý "pagus", jen malá osada, ale kdo ví ...
Znám to místní jmeno z nejstarších matrik z Mikulovic u Znojma. Objeví se tam ale jen párkrát.
Možna jsou zápisy v Přímětických nebo Únanovských matrikách. To ale nevím, ty jsem ještě nezpravoval...

Děkuji, zkusím popřemýšlet, jen mě tedy nenapadá, jak zjistit, která obec je ta správná... ))

Vše odvolám.
Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 1938, píše na s. 348, že Řeznovice objěví jako "Brzeznowcz" [sic] v listině z 1275 [sic].
Uvede jako pramen CDM IV. 121.
Je to online a najdeme tam "Brzesnawicz" v roce 1276:
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 8&page=172

Díky,
je to pro mě překvapivé, bydlím od Řeznovic asi 3 km a myslím, že o jejich historii vím opravdu hodně. Vzhledem k románskému kostelíku, který tam stojí, blízkosti teplářského hradu Templštýn a několika historickým zajímavostem v obci, se o tuto lokalitu zajímají nejen laičští badatelé, ale i profesionálové.
Nikde jsem se doposud s odkazem na názvem Brzesnawicz nesetkala, většinou se uvádí :

v odborných kruzích se diskutuje o původu názvu obce Řeznovice. Jeden velice lákavý názor předpokládá odvození názvu od bavorského města Řezna (Regensburg), které bylo v době vzniku kostela sídlem císaře. Tuto myšlenku podporuje mimořádná podobnost kaple Všech svatých v Řezně s řeznovickým kostelem. Druhý výklad vzniku názvu spojuje Řeznovice s řemeslem „řezáčů“, jak se staročesky říkalo těm, kdo zpracovávali dřevo.

Vznik kostelíka se datuje zhruba kolem r. 1160, za původce se označuje Konrád II. Otta v souvilosti se zničením nedalekého rokytenského hradiště (dnešní obec Rokytná) , kolem kostelíka se předpokládá zeměpanský dvorec.
Obec samá je zmiňovaná písemně o víc než století později.

Velice pěkně Při této příležitosti nemůžeme vynechat jednu nadčasovou paralelu. I v odborných kruzích se diskutuje o původu názvu obce Řeznovice. Jeden velice lákavý názor předpokládá odvození názvu od bavorského města Řezna (Regensburg), které bylo v době vzniku kostela sídlem císaře. Tuto myšlenku podporuje mimořádná podobnost kaple Všech svatých v Řezně s řeznovickým kostelem. Druhý výklad vzniku názvu spojuje Řeznovice s řemeslem „řezáčů“, jak se staročesky říkalo zpracovatelům dřeva (?)
Velice pěkně děkuji, nejen za objasnění původu mé předkyně, ale předevší za impuls, abych se znovu pořádně o Řeznovicích poučilä. Zora