GENEALOGIE

Objevil jsem bohužel další záznam, který se mi nedaří úplně přesně rozklíčovat. Tedy skoro vůbec se nechytám.
http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... -31_0750-z
Jde o 1. záznam.

Přečtu:
1886
1. November
Dobřan

Kočanderle Johann, bergarbeiter ... Sohn der Anna Kočanderle ... ehel. Tochter des Josef Kočanderle - Mannols... zu Ledec - ...Josefa Svoboda aus ... (brautigam ? Wittwe?)

Sadilek Maria - Wittwe nach +Chladek Mathias - und ehelich Tochter des Adalbert Sadilek k.k. Berg... in Přibram N.34 und der Katherina geb. Krup...a aus Narysov N.18

ženich 35 let, nevěsta 36 let
svědci Beneda Martin, Friedrich Sladek

vidím to takto:

Alfie16 píše:1886
1. November
Dobřan

Kočanderle Johann, Bergarbeiter in Dobřan wohnhaft, ein Sohn der Anna Kočanderle eine ehel. Tochter des Josef Kočanderle - Mineralsieder? zu Ledec - und der Josefa Svoboda aus Unter Běla (Brautigam ist Wittwe)

Sadilek Maria - Wittwe nach +Chladek Mathias - eine eheliche Tochter des Adalbert Sadilek k.k. Bergman? in Přibram N.34 und der Katherina geb. Krupka aus Narysov N.18

ženich 35 let, nevěsta 36 let
svědci Beneda Martin, Friedrich Sladek

drobné doplnění

Kočanderle Johann, Bergarbeiter in Dobřan wohnhaft, ein Sohn der Anna Kočanderle eine ehel. Tochter des Josef Kočanderle - Mineralsieder? in der fabrik? zu Ledec - und der Josefa Svoboda aus Unter Běla (Brautigam ist Wittwe)

sorry, to mi vypadlo... bude to tak

A netušíte, co by to mohlo být za povolání?
A ta poznámka v závorce u Josefy Svobodové znamená, že byla vdova, nebo se vztahuje až k nevěstě, tedy Marii?

No, možná je to opravdu "vařič minerálů"
tady se píše
"A 'Sieder' (boiler is indeed the literal translation) produces salt. He boils water from mineral sources in huge pans and collects the salt
which is left after that procedure." .....Sider (vařič je vlastně literární verze) vyrábí sůl. Vaří vodu z minerálních zdrojů (pramenů?) ve velkých pánvích a sbírá sůl.

ženích aj nevesta sú ovdovelí (je to aj v príslušnom stĺpci)

ještě kousek k tomu vaření (nemuselo se samozřejmě jednat přímo o jedlou sůl, ale princip bude stejný)

povolání se pak asi jmenovalo solivarník; zast. Salzsieder, r; -s, - (http://www.rewin.cz/WebForm1.aspx?slovo ... 3&strana=0)

zde
http://www.endler.cz/index.php?id=char_soli

Nejdříve opět něco málo z historie - vytěžená kusová sůl byla vložena do vody a byla rozpuštěna na solný roztok - tzv. solanku. Ta byla často znečištěna různými příměsemi, proto se nechávala ustát, kvůli usazení nečistot, poté byla ze solanky odpařována voda. V pozdější době se přišlo na logičtější postup, kterým se vyrobil solný roztok přímo pod zemí a ten byl k odpařování dopravován potrubím. Odpařování se dělo v pánvích, které dříve vypadaly jako opravdová domácí pánev, ovšem obřích rozměrů, většinou cca 200- 300 m2. Vzhledem k nedokonalosti ohřívacích zařízení a nepříliš ekonomickému využívání dodávaného tepla byl tento postup velmi náročný na spotřebu energie, což vedlo k rychlému vyčerpání zásob dřeva v okolí solivarů a toto též způsobilo uzavření některých dolů. Solanka byla neustále doplňována, zatímco jiní pracovníci odebírali speciálními "lopatami" horkou slanou kaši a lili jí do štíhlých kónických nádob, které byly cca 1 m vysoké. Tyto nádoby se nazývaly prostice, a byly dlouhou dobu používány jako měrná jednotka. Z těchto nádob odkapával solný louh, solanka se sama zahušťovala a často i presovala. Poté byly z nádob převrácením o 180 stupňů získávány solné špalky, které byly ještě mokré. Po vysušení byl špalek rozbíjen a drcen. Celé špalky byly též používány lesníky jako sůl krmná pro zvířata.

Vařič minerálů to nejspíš byl, jen mě trochu matou ty Ledce. V Ledcích v té době byla jen plavírna kaolínu (a byla tam až někdy do roku 1960), chemické výroby při kterých se "pálily" místní kamencové břidlice pro výrobu kamence nebo přímo vitriólu byly v Hromnicích (6 km od Ledců) a Kaznějově.

Děkuji všem za názory, moc mi to pomohlo!