GENEALOGIE

Mně tedy nechali na úřadě nahlédnout přímo do matriky - ovšem teprve až poté, co kupou papírů důkladně zahradili téměř celou knihu kromě toho kousíčku, na kterém se nacházel můj zápis.

Lyra píše:Mně tedy nechali na úřadě nahlédnout přímo do matriky - ovšem teprve až poté, co kupou papírů důkladně zahradili téměř celou knihu kromě toho kousíčku, na kterém se nacházel můj zápis.

No úplně stejně,obloženo papírama,stála u mně jako kdybych byl zločinec,pletla se mi tam rukama,jak držela ty papíry,abych náhodou neviděl zápis dole z roku 1920 a ofotit taky ne,byl jsem tam v čase oběda,tak jsem zase psal pomalu já a ona byla asi nervní....

Tak to já jsem úplně ztracená, potřebovala bych zápisy týkající se bratrů mé prababičky (bohužel z živé matriky). Matrikářka mě tedy samozřejmě vypoklonkovala odkazem na metriční zákon. Zaujala mě ale možnost řešit to přes církev, o tom jsem neměla ani tušení. Neumím si ale představit, jak na to. Předci byli u katolické církve. Má už někdo takovou zkušenost?, je vůbec církev ochotná takovéto žádosti vyhovět? A funguje to ve spojení s (aspoň u nás dost neochotnou) matrikou?

Anna: To slyším poprvé, ale zároveň netvrdím, že by to nebylo možné.

Mám dobrou zkušenost u Církve československé, farář mě ochotně seznámil se záznamy příbuzného (již zesnulého, ale z 20. století). Data narození, sňatku, pohřbu, vstup do církve... Z matriky to nešlo dostat.

No, já jsem byl kdysi na obecnim urade v jednom nejmenovanym mestecku, kde meli hrozne hezkej hrad a tam byli hrozne hodni. Je teda fakt, ze me bylo asi 16-17, ale za 20Kc poplatek me pujcili matriku, posadili me ke stolku a nechali me cely den vypisovat lidi dle libosti... A kdyz me to mamka telefonem domlouvala, tak me jeste nasli, jak me k nim jedou autobusy, abych se tam dostal proste super