Monika píše:Někdy to jde takhle ztuha a zdlouhavě, bohužel. Však to nemáte lehké s ovčáky! Škoda, že vám s tím víc nepomůžu, tu oblast neznám. Do matrik Drahoňův Újezd chodím jen z nouze, protože do téhle farnosti spadaly dvě obce z mé oblasti - Hlohovice a Hlohovičky.
Tak držím palce k dalším objevům!
No, teď mám hlavně podezření, že ovdovělý Johann nejstarší (zatím) Koßler (teď už teda jen obyčejnej sedlák, né mistr polní) z Biskoupek se po Kateřinině předčasný smrti znova oženil, vždyť byl ještě ani né 60letej jura, to v našem rodě není žádnej věk, mně samotnýmu je pomalu 70 a mám před sebou rodopisný práce jak na dvou kostelech...
A že si teda honem rychle vzal nějakou
Annu Hildweinovou (někde a odněkud, nejspíš z 50 km vzdálené Pleschnitz...), a proto se pak tadle
domnělá babička Anna Hildwein objevuje u křtů (teda: v zápise) všech dětí jeho vnuka Wenzla Koßlera, polního mistra z Kokořova.
Přitom jestli, tak to není babička, nýbrž když tak prababička, a navíc docela cizí paní (přesně řečeno: jejich nevlastní prababička, a jako taková nemá v matrice co pohledávat)... Ale strašně mě tydle zápisy už přes dva roky znepokojujou. Kdyby to bylo zapsáno u jednoho dítěte Wenzla Koßlera a Barbary Gerl (Gerlovi jsou též poctivá ovčácká rodina, ti zas myslím přišli od Regensburgu, Gerl je od Gerhardt, kdysi dávno... já jdu i po těchhle věcech) – prosim. Ale je to u všech pěti dětí...
Ale mám ty svoje ovčáky stejně rád. Vono taky co mi zbejvá, když jich po mámě mám plnej rodokmen. Když teda odmyslím ty její kumánský zemany a zemanky z Kiskunságu. To byli sedláci a mlynářové...
Ono to asi byla jistá výhoda, když se člověk mohl v době rozvinutýho feudalismu stěhovat z místa na místo, jak se mu zachtělo. Problém je, že já to pak kolikrát nezvládám, přinejmenším na první pokus málokdy. Což se ovšem týká i těch uherskejch zemanů...
lb.