Netvrdím, že by se to týkalo jen MZA. A nejde jen o GDPR, o kterém se tu mluvilo především, ale celkově i o přístup archivu, jak ostatně naznačujete. Nepravidelně a nárazově pátrám ve všech oblastních archivech a i když v MZA nejvíce, žádný archiv mi ve srovnání s ostatními nevychází hůře než právě on. V době, co snad téměř všechny archivy zrušily vodoznaky, MZA si na nich vesele trval dál (a i když byl posunovatelný, někdy se jej vzhledem k velikosti a umístění zápisu jednoduše opravdu nešlo zbavit, zase jsme u toho, proč je MZA tak háklivý na své digitalizáty). Hůře na tom byl už jen AHMP. V době, co ostatní archivy zveřejňují pozemkové knihy, školní či obecní kroniky, knihy ohlášek a svatebních smluv, soupisy poddaných apod., u MZA jsme rádi, když se vůbec dopátráme matriky, která se nebezpečně pohybuje kolem přelomu 19./20. století. Už i jen kvůli tomu, že v ostatních archivech jsem obvykle nacházel mnohem větší nabídku nekatolických církví než v MZA.
Trochu dobromyslně bych řekl, že neexistují špatné prameny - jen ty, které většinu lidí nebudou zajímat a v tomhle je MZA veliký premiant. Samozřejmě chápu, že přednost by obecně měly mít starší a důležitější archiválie, že například zakládací listina ze 13. století je významnější než nějaký pohled ze soukromé sbírky ze století páry a že reálně si jen velmi málo lidí bude pročítat tyto staré prameny, protože se jich nijak osobně nedotýkají. Přesto je jasné, že je zapotřebí takové prameny uchovávat pro jejich historickou hodnotu a jako kulturní dědictví. Když tedy vidím, že MZA digitalizoval antifonář Elišky Rejčky, nemám nic proti. V době, co badatelům - troufnu si říct - nejvíce chybí gruntovní knihy, máme místo toho ale digitalizovanou Beckovu sbírku nebo důlní mapy. Vedle matrik je samozřejmě skvělé, že máme i indikační skici, sčítací operáty nebo lánové rejstříky, ale zajímalo by mě, jakým stylem v MZA vytváří plán digitalizace (který pak stejně dopadá příšerně - zpoždění nabývá jednak zveřejnění plánu, jednak sama realizace). Stejně se jedná o tytéž prameny (nebo jejich obdobu), které ostatní archivy také již dávno mají. V MZA zjednodušeně zjistíte, jak se jmenoval váš předek, v ostatních archivech navíc jak žil a jaký měl život.
Do této chvíle také archiv nebyl schopný (tj. ochotný) vytvořit oficiální způsob, jak bez přihlášení pohodlně stáhnout ve velkém rozlišení celý snímek, zatímco Zámrsk tohle naopak ustanovil jako jediný způsob pátrání (což pochopitelně zase přináší jiné nepříjemnosti). To by ale ještě tak scházelo, abychom parazitovali na jejich díle... Procházel jsem dnes různé staré odkazy a řada z nich po vložení do převodníku stejně nefunguje. Chtěli bychom prostě moc, aby MZA vytvořil něco, co funguje. Pak ten jejich vyloženě buzerační výmysl o stahování dat do 1,5 Gb, kdy sledují IP adresu a je jim naprosto jedno, jaká nelogičnost (i když bych to mohl říct mnohem expresivněji) to je. Jednou jsem měl 4 měsíce zablokovanou Actu za to, že jsem se podíval na pár desítek snímků. Zcela očividně jsem si dovolil
"hromadné stahování dat (objem nad 1,5 GB za den), které svědčí o jiném účelu užití, než je soukromé bádání
což, jak praví moudrý MZA,
je nepřípustné. Dále proč by třeba lánové rejstříky měly mít možnost přímého odkazu anebo jen samotná navigace a ovládání snímku, který po celém monitoru nacestuje více než Emil Holub po Africe. Některé matriky byly digitalizovány v tak úděsné kvalitě, že jsem chtě nechtě musel před MZA v úžasu smeknout a kdy při přiblížení nebyly vidět litery, ale jen černé pixely. Jejich archiválie využívající Silverlight byla vždy prostě radost procházet. Jejich dřívější zmatečná dualita odkazů, kdy jiný odkaz byl v adresním řádku a jiný v samotné aplikaci na prohlížení snímků - jednoduše parádní nápad. Jejich nulová informační kampaň, co bude, až se vypne flash - no kdo by to nechtěl. Všichni ještě máme v živé paměti, jak neúnavně a obsažně archiv komunikoval. Na jedné straně nám MZA brání v přístupu k údajům mimo zákonné lhůty i u našich vlastních předků, protože "chrání osobní údaje", ale zároveň na digitalizaci spolupracuje s jedněmi největších zlodějů osobních údajů, a to mormony. To je přece brilantní logika. Jediný důvod, proč se mormoni podílí na digitalizaci je přece právě jen kvůli přístupu k osobním údajům, za něž se před námi MZA tak bije. To jsou v MZA opravdu tak slepí a hloupí, nebo prostě čistě jen arogantní? Kdyby pro nic jiného, už jen kvůli tomuto MZA ztrácí jakoukoliv důvěryhodnost a nevěřím jim ani slovo.
Když padá hvězda, máme si něco přát. Kdybychom si přáli něco pokaždé, kdy padá aplikace MZA, brzo by nám už žádná přání nezbyla, jen jedno - aby to fungovalo. Jejich zvládání náporu při špičce - zkrátka bravurní. Ten pocit, kdy se na vás v badatelně dívají jako na zločince, který se snad chystá roztrhat Gutenbergovu bibli nebo nenápadně pronést ven Zlatou bulu sicilskou - k nezaplacení. I když tu šanci stejně nemáte, protože vše kromě něčeho na psaní a focení pochopitelně musíte nechat v šatně a vše, co si vypůjčíte, si při odevzdávání archiv folio po foliu znovu zkontroluje. Vždy mi přišel zajímavý paradox, kdy si MZA cení více svých digitalizátů než originálních archiválií, k jejichž prohlížení nikdy nevyžadoval žádné rukavice.
Jejich novoty a aktualizace, kdy chyby stejně řeší badatelé, na které archiv následně zase vděčně kašle... Ostatně je to také jediný archiv, který si zde na fóru vysloužil svá samostatná vlákna shromažďující čistě jen chyby a návrhy na nápravu.
Když to shrnu, všechny archivy mají své problémy a minusy, ale já osobně se v žádném nesetkávám s takovou koncentrací jako v MZA. Je to vlastně svým způsobem osmý div světa.
